{"id":158,"date":"2023-10-20T10:40:59","date_gmt":"2023-10-20T08:40:59","guid":{"rendered":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158"},"modified":"2025-05-16T08:09:23","modified_gmt":"2025-05-16T06:09:23","slug":"bohove-aren","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158","title":{"rendered":"Bohov\u00e9 ar\u00e9n"},"content":{"rendered":"\n

<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/h2>\n\n\n\n

Carpoforus<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

V\u011bt\u0161ina slavn\u00fdch gladi\u00e1tor\u016f je zn\u00e1m\u00fdch d\u00edky jejich nel\u00edtostn\u00fdm\u00a0 a krvav\u00fdm boj\u016fm mu\u017e proti mu\u017ei. N\u011bkte\u0159\u00ed gladi\u00e1to\u0159i se v\u0161ak specializovali na boj s divok\u00fdmi zv\u00ed\u0159aty. Jsou zn\u00e1my dva archetypy, \u0161lo bu\u010f o Venatores (lovci ,lov\u00edc\u00ed v\u011bt\u0161inou z v\u00e1le\u010dn\u00fdch voz\u016f, luky a o\u0161t\u011bpy) nebo\u00a0 Bestiarius ( bojovn\u00edky se \u0161elmami tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159). K besti\u00e1ri\u016fm pat\u0159il i Carpoforus, \u0159e\u010den\u00fd Herkules ar\u00e9ny. Tento Germ\u00e1n bojoval v ar\u00e9n\u011b, n\u011bkdy v prvn\u00ed polovin\u011b 1. stolet\u00ed po Kristu. \u017divotnost takov\u00fdch bojovn\u00edk\u016f byla v\u011bt\u0161inou opravdu kr\u00e1tk\u00e1. Carpoforus ale dok\u00e1zal s\u00e1m zab\u00edt medv\u011bda, vlka , i lva. Dokonce proti n\u011bmu postavili nosoro\u017ece a tehdy se zrodila jeho legenda. Carpoforus jedin\u00fd dok\u00e1zal \u201ex\u201c tunov\u00e9 monstrum zab\u00edt. \u0158\u00edkalo se, \u017ee pobil na dvacet \u0161elem b\u011bhem jednoho dne. Proto ho srovn\u00e1vali\u00a0 s Herkulem. Pro c\u00edsa\u0159e Commoda, kter\u00fd \u017eil o sto let pozd\u011bji, byl pr\u00fd uct\u00edvan\u00fdm rekem, kter\u00fd ho nadchl pro boj v ar\u00e9n\u011b. Me\u010d Rudis si pravd\u011bpodobn\u011b vyslou\u017eil kolem roku 47. po Kristu, proto\u017ee od toho okam\u017eiku je jeho osud ji\u017e pln\u011b nezn\u00e1m\u00fdm.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/h2>\n\n\n\n

Marcus Aurelius Commodus<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Byl c\u00edsa\u0159, kter\u00fd vl\u00e1dl 180 do 192 po Kristu. Je pova\u017eov\u00e1n za jednoho z nejhor\u0161\u00edch \u0159\u00edmsk\u00fdch vl\u00e1dc\u016f. Jako c\u00edsa\u0159 byl ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd, krut\u00fd a tak\u00e9 politicky neobl\u00eden\u00fd. Konfiskoval majetky a zab\u00edjel v\u0161echny, kte\u0159\u00ed proti n\u011bmu ve\u0159ejn\u011b vystoupili, s\u00e1m se prohl\u00e1sil za boha. Bez mrknut\u00ed oka dok\u00e1zal i zn\u00e1silnit a zab\u00edt svou vlastn\u00ed sestru. \u010casto se odd\u00e1val orgi\u00edm a pit\u00ed p\u0159i dlouh\u00fdch, opiem nas\u00e1kl\u00fdch noc\u00edch. Byl tak fascinov\u00e1n gladi\u00e1ory, \u017ee se rozhodl st\u00e1t jedn\u00edm z nich. Jako gladi\u00e1tor vystupoval pod pseudonimem Herkules Lovec. \u00da\u010dastnil se nap\u0159\u00edklad \u0161tvanice proti \u0161elm\u00e1m, lovil lukem nebo o\u0161t\u011bpem, samoz\u0159ejm\u011b z co nejbezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edho m\u00edsta. Zv\u0159ata byla p\u0159ed lovem na jeho pokyn poran\u011bn\u00e1. Vyjime\u010dn\u011b bojoval i proti mu\u017e\u016fm, kte\u0159\u00ed byli nemocn\u00ed, nebo vys\u00edlen\u00ed a velmi \u010dasto bojovali jen s tup\u00fdmi nebo d\u0159ev\u011bn\u00fdmi zbran\u011bmi, ale n\u011bkdy i pln\u011b beze zbran\u011b. Legendou se stal jen proto, \u017ee byl c\u00edsa\u0159em. Commodus nesnesl gladi\u00e1tora lep\u0161\u00edho nebo slavn\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e byl on s\u00e1m, dokonce ty lep\u0161\u00ed d\u00e1val i popravit. Za vystoupen\u00ed si nechal platit, na tu dobu neuv\u011b\u0159itelnou sumu milion sesterci\u016f (ro\u010dn\u00ed plat \u0159adov\u00e9ho legion\u00e1\u0159e se pohyboval kolem dvou tis\u00edc sesterci\u016f ro\u010dn\u011b). Cht\u011bl se dokonce p\u0159est\u011bhovat do gladi\u00e1torsk\u00e9ho ludu. Atent\u00e1ty a spiknut\u00ed na jeho osobu se st\u00e1le mno\u017eily, nakonec spiklenci p\u0159emluvili k \u010dinu jeho tren\u00e9ra jmenem Narcissus , kter\u00fd Commoda otr\u00e1vil v l\u00e1zn\u00edch. <\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/h2>\n\n\n\n

Crixus<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

V gal\u0161tin\u011b znamen\u00e1, kudrnat\u00fd\u201c (* 117 a\u017e + 72  p\u0159ed Kristem).V ar\u00e9n\u011b bojoval jako odno\u017e Murmilla ( tzv. Gal) , pou\u017e\u00edval tedy velk\u00fd obdeln\u00edkov\u00fd \u0161t\u00edt a  galsk\u00fd – keltsk\u00fd me\u010d .V  roce 75. p\u0159ed Kristem zosnoval spole\u010dn\u011b se Spartakem a Onomaem vzpouru gladi\u00e1tor\u016f v Capue. V povst\u00e1n\u00ed byl druh\u00fd nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed mu\u017e a\u017e do doby, kdy se se sv\u00fdmi Galy a Germ\u00e1ny odtrhl od Spartaka a vyrazil na \u0158\u00edm. Roku 72. p\u0159ed Kristem bylo jeho vojsko na hlavu pora\u017eeno \u0159\u00edmsk\u00fdmi legiemi pod velen\u00edm Lucia Gelia Pubicola. Na tomto bitevn\u00edm poli zem\u0159el i s\u00e1m Crixus. Byl jedn\u00edm z nejv\u011bt\u0161\u00edch boh\u016f ar\u00e9ny, na p\u00edsku stadionu nebyl nikdy pora\u017een. Jedna z legend o Crixovi, vypr\u00e1v\u00ed o jeho hrdinsk\u00e9m boji proti Gargan\u016fm. To byli brat\u0159i vychovan\u00ed zv\u011b\u0159\u00ed ( jako Maugl\u00ed, nebo Tarzan), kte\u0159\u00ed p\u0159epadali a po\u017e\u00edrali kupce ve st\u0159edn\u00ed It\u00e1lii.  Po odchycen\u00ed byli tito brat\u0159i vr\u017eeni do ar\u00e9ny na smrt, to se ale neda\u0159ilo, a po jejich \u0159\u00e1d\u011bn\u00ed v p\u00edsku ar\u00e9ny, z\u016fst\u00e1vali ohlodan\u00e1 t\u011bla des\u00edtek gladi\u00e1tor\u016f. Jedin\u00fd Crixus, s nimi cht\u011bl dobrovoln\u011b bojovat, p\u0159\u00e1n\u00ed se mu splnilo a Gargani zem\u0159eli pod jeho mocn\u00fdm me\u010dem.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/h2>\n\n\n\n

Scipio Dias<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

( *17 a\u017e + 66 po Kristu) P\u016fvodn\u011b roln\u00edk z kolonie v Hisp\u00e1nii. Kv\u016fli p\u016fj\u010dce od lichv\u00e1\u0159e a d\u00edky ne\u00farodn\u00e9mu roku byl nucen umo\u0159it dluhy prodejem sebe sama do otroctv\u00ed. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed a koupil si jej m\u00edstn\u00ed lanista ( majitel Ludu, \u0161koly gladi\u00e1tor\u016f). Ji\u017e po prvn\u00edm uveden\u00ed do ar\u00e9ny, sv\u00e1z\u00e1n s jin\u00fdm mu\u017eem, z\u00e1zra\u010dn\u011b vydobyl v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Do roka se o n\u011bm \u0161eptalo ve v\u0161ech koutech \u0159\u00ed\u0161e pod jm\u00e9nem Hisp\u00e1nec (\u0160pan\u011bl). Pravd\u011bpodobn\u011b se stal \u010d\u00e1ste\u010dnou inspirac\u00ed velkofilmu Gladi\u00e1tor s Russellem Crowe v hlavn\u00ed roli. V roce 41. po Kristu, p\u0159i velk\u00fdch hr\u00e1ch pobil Scipio Dias 21 mu\u017e\u016f jednoho po druh\u00e9m, vydobyl si Rudis a stal se tak svobodn\u00fdm. Vr\u00e1til se k farma\u0159en\u00ed, vzal si \u017eenu a m\u011bl s n\u00ed syna Quinta, kter\u00fd se p\u0159idal n\u011bkdy kolem roku 59. po Kristu k \u0159\u00edmsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b a o n\u011bkolik let pozd\u011bji \u0161el s dev\u00e1tou legi\u00ed do Britanie, kde padl v boji se sjedocen\u00fdmi Britonsk\u00fdmi kmeny pod velen\u00edm kr\u00e1lovny Boadicei. Po t\u00e9to smutn\u00e9 zpr\u00e1v\u011b jeho \u017eena zem\u0159ela \u017ealem. Roku 66. po Kristu se Scipio Dias rozhodl vz\u00edt si vlastn\u00ed \u017eivot a to zp\u016fsobem, jak\u00fdm dosud \u017eil – sv\u00fdm me\u010dem do sv\u00e9ho srdce.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/h2>\n\n\n\n

Mevia<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Gladiatrix nebo Amazonka byla \u017eensk\u00e1 verze gladi\u00e1tora. Informace o jejich existenci jsou omezen\u00e9, ale d\u00edky mno\u017estv\u00ed archeologick\u00fdch d\u016fkaz\u016f a n\u011bkolika \u0159\u00edmsk\u00fdm historik\u016fm, lze jejich existenci bez probl\u00e9mu dok\u00e1zat. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed \u017eenou v ar\u00e9n\u011b (psal o n\u00ed Juvenal) byla otrokyn\u011b z Galie, jm\u00e9nem Mevia, kter\u00e1 pat\u0159ila do skupiny gladi\u00e1tor\u016f zvan\u00e9 venatores. Specializovala se na lov \u0161elem, jako jsou nap\u0159\u00edklad kanci, vlci a r\u016fzn\u00e9 ko\u010dkovit\u00e9 \u0161elmy, ale bojovala i proti jin\u00fdm \u017een\u00e1m nebo mu\u017e\u016fm, kter\u00e9 dok\u00e1zala porazit. N\u011bkter\u00e9 spisy ukazuj\u00ed, \u017ee bojovala i ve skupinov\u00fdch boj\u00edch, kde \u0159\u00eddila bojov\u00fd v\u016fz nebo na protivn\u00edky metala \u0161\u00edpy ze sv\u00e9ho luku. Tyto souboje se v \u0158\u00edm\u011b braly opravdu v\u00e1\u017en\u011b. Pro \u0159\u00edmskou elitu to bylo hlavn\u011b i erotick\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed, jeliko\u017e Amazonky bojovaly jen spo\u0159e od\u011bn\u00e9 nebo \u00fapln\u011b nah\u00e9, jejich jedin\u00fd po\u0159\u00e1dn\u00fd ochrann\u00fd prvek, kter\u00fd sm\u011bly m\u00edt, byla helmice . Zbrojily je leh\u010d\u00ed a dob\u0159e ovladateln\u00e9 zbran\u011b jako d\u00fdka Pugio, kr\u00e1tk\u00fd me\u010d Gladius, o\u0161t\u011bp nebo luk. M\u011bly vlastn\u00ed gladi\u00e1torsk\u00e9 \u0161koly a bylo \u010dast\u00fdm jevem, \u017ee se Amazonky vyu\u017e\u00edvaly stejn\u011b \u010dasto jak na boj, tak na sex. Mevia byla p\u0159ipisov\u00e1na jako \u010dlenka Spartakova povst\u00e1n\u00ed a dru\u017eka Gala Crixe , ale nikdy se spolu nesetkali. Mevia si nikdy nevydobyla svobodu, byla zardou\u0161ena sv\u00fdm p\u00e1nem p\u0159i orgi\u00edch na oslavu boha Marta v jeho vile.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/h2>\n\n\n\n

Euxenius<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

\u0158\u00edm m\u011bl na sv\u00e9m \u00fazem\u00ed v\u00edce ne\u017e 250 amfite\u00e1tr\u016f, ve kter\u00fdch se konaly gladi\u00e1torsk\u00e9 hry. Jedn\u00edm z nich byla i ar\u00e9na v Efezu na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Turecka. Pr\u00e1v\u011b zde se zrodil velk\u00fd b\u016fh ar\u00e9ny, reti\u00e1rius (bojovn\u00edk se s\u00edt\u00ed a trojzubcem) jm\u00e9nem Euxenius. Z jeho n\u00e1hrobku se dozv\u00edd\u00e1me, \u017ee zem\u0159el ,,in victus“ – nepora\u017een\u00fd. Forenzn\u00ed v\u011bda p\u0159i zkoum\u00e1n\u00ed jeho ostatk\u016f zjistila, \u017ee poch\u00e1zel z bl\u00edzk\u00e9 Asie, pravd\u011bpodobn\u011b z \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Mongolska. Cel\u00e9 m\u011bsto Efez zdob\u00ed stovky grafit\u016f s vyobrazen\u00edm jeho v\u00edt\u011bzn\u00fdch boj\u016f v ar\u00e9n\u011b. Jak bylo zvykem, bojoval v ar\u00e9n\u011b t\u0159ikr\u00e1t do roka po dobu t\u0159\u00ed let, pak dostal Euxenius mo\u017enost vybojovat si svobodu. Tento gladi\u00e1tor vyhr\u00e1l 9 z\u00e1pas\u016f po sob\u011b a v des\u00e1t\u00e9m se m\u011blo rozhodnout o jeho svobod\u011b \u010di smrti. Jeho tak, \u010di onak posledn\u00edm bojem byla tzv. obrana mostu. Tento nef\u00e9rov\u00fd boj se odehr\u00e1val tak, \u017ee reti\u00e1rius st\u00e1l uprost\u0159ed mostu a z ka\u017ed\u00e9 strany na n\u011bho \u00fato\u010dil jeden secutor. Euxenius z\u00edskal pouze jedinou drobnou v\u00fdhodu, tucet t\u011b\u017ek\u00fdch kamen\u016f, kter\u00e9 mohl metat na sv\u00e9 soupe\u0159e je\u0161t\u011b ne\u017e se na most dostanou. Po l\u00edt\u00e9m boji, ve kter\u00e9m byl Euxenius i ran\u011bn, mu dav naposledy provolal sl\u00e1vu. Pot\u00e9 ode\u0161el tento reti\u00e1rius z ar\u00e9ny za svobodou. Vzhledem k informac\u00edm na jeho n\u00e1hrobku v\u00edme, \u017ee po zbytek \u017eivota p\u016fsobil jako doktore (tren\u00e9r) v ludu  ( \u0161kole gladi\u00e1tor\u016f). Forenzn\u00ed v\u011bda prok\u00e1zala, \u017ee se Euxenius do\u017eil pr\u016fm\u011brn\u00e9ho v\u011bku t\u00e9 doby a zem\u0159el p\u0159irozenou smrt\u00ed.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Na jeho n\u00e1hrobku je deset vav\u0159\u00ednov\u00fdch v\u011bnc\u016f, d\u00e1le (voln\u011b p\u0159elo\u017eeno):  Euxenius, Reti\u00e1rius, ,, in victus“ ( nepora\u017een\u00fd) , uct\u00edvan\u00fd u\u010ditel<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/h2>\n\n\n\n

Marcus Attilius<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Tento \u0158\u00edman se stal  svobodn\u00fdm gladi\u00e1torem z d\u016fvodu, \u017ee zoufale pot\u0159eboval pen\u00edze kv\u016fli obrovsk\u00fdm dluh\u016fm, kter\u00e9 zu\u017eovali jeho rodinu.. Grafity a fresky na st\u011bn\u00e1ch  Nuceriansk\u00e9 br\u00e1ny v Pompej\u00edch, objeven\u00e9 roku 2007,  n\u00e1m vypr\u00e1v\u00ed jeho p\u0159\u00edb\u011bh. \u0158\u00edkaj\u00ed i hodn\u011b o jeho v\u00fdzbroji. V ar\u00e9n\u011b bojoval jako Murmillus, to znamen\u00e1 \u017ee m\u011bl velk\u00fd \u0161t\u00edt scuttum, me\u010d gladius, velmi honosnou helmici, kovovou zbroj na pa\u017ei, n\u00e1prsn\u00ed \u0161t\u00edtek, mo\u017en\u00e1 i ko\u017eenou lehkou zbroj a holenice.. Prvn\u00ed gladi\u00e1torsk\u00e9 hry, kter\u00fdch se teprve osmn\u00e1ctilet\u00fd Marcus Attilius z\u00fa\u010dastnil, byly hry Nola, pojmenovan\u00e9 po jedn\u00e9 z Pompejsk\u00fdch bran. Marcus  Attilius  byl v t\u011bchto hr\u00e1ch ozna\u010dov\u00e1n jako tiro  (nov\u00e1\u010dek), ale v\u0161em m\u011bl nyn\u00ed dok\u00e1zat, \u017ee nen\u00ed radno ho podce\u0148ovat. Hned jeho prvn\u00ed z\u00e1pas byl \u00fa\u017easn\u00fd. Nastoupil toti\u017e proti bohovi ar\u00e9ny  Hilariovi,  kter\u00fd ji\u017e zv\u00edt\u011bzil ve t\u0159in\u00e1cti z\u00e1pasech po sob\u011b. Gladi\u00e1tor Hilarius pat\u0159il k bojovn\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed byli Neronovou osobn\u00ed c\u00edsa\u0159skou  dru\u017einou gladi\u00e1tor\u016f (gardov\u00ed gladi\u00e1to\u0159i, pat\u0159il k nim i obr Spiculus ).  Tiro Attilius v\u0161ak zv\u00edt\u011bzil. I dal\u0161\u00ed  z\u00e1pas byl t\u011b\u017ek\u00fd, stanul proti  Raeciu Fellixovi,  svobodn\u00e9mu ob\u010danovi, kter\u00fd vyhr\u00e1l  ji\u017e dvan\u00e1ct souboj\u016f, a op\u011bt zv\u00edt\u011bzil. Z Marca Attilia se stal mil\u00e1\u010dek dav\u016f. Ve starov\u011bk\u00e9m \u0158\u00edm\u011b byl tak popul\u00e1rn\u00ed, \u017ee se jeho z\u00e1pasy objevily i jako grafity a fresky na st\u011bn\u00e1ch mnoha staveb v Pompej\u00edch. A on s\u00e1m umo\u0159il sv\u00e9 dluhy.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/h2>\n\n\n\n

Flamma<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Flamma (*114 a\u017e +144. po Kristu) je p\u0159\u00edslove\u010dnou vyj\u00edmkou, potvrzuj\u00edc\u00ed pravidlo. Zat\u00edm co jin\u00ed gladi\u00e1to\u0159i prahli po svobod\u011b, Flamma byl s \u017eivotem gladi\u00e1tora naprosto spokojen\u00fd. V ar\u00e9n\u011b tento Asy\u0159an bojoval v prvn\u00ed polovin\u011b druh\u00e9ho stolet\u00ed po Kristu. Flamma tak moc miloval ar\u00e9nu , \u017ee n\u011bkolikr\u00e1t odm\u00edtl me\u010d rudis a s n\u00edm svobodu. M\u016f\u017eeme tedy s jistotou \u0159\u00edci, \u017ee j\u00e1s\u00e1n\u00ed davu miloval v\u00edc ne\u017e vlastn\u00ed \u017eivot. Byl cvi\u010den jako secutor, to znamen\u00e1 \u017ee pou\u017e\u00edval \u0161t\u00edt a me\u010d sica. Podle d\u00edla Juvenala se jeho posledn\u00ed souboj odehr\u00e1l na podzim roku 144 po Kristu, kdy proti n\u011bmu nastoupil germ\u00e1n jm\u00e9nem Hragen, byl to nov\u00e1\u010dek (tiro), ale dok\u00e1zal \u017ee je velmi zdatn\u00fdm protivn\u00edkem i pro \u0161ampiona ar\u00e9ny. Po v\u00edce ne\u017e hodin\u011b l\u00edt\u00e9ho boje ukon\u010dil Hragen kari\u00e9ru i \u017eivot mocn\u00e9ho Flamma.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Na jeho n\u00e1hrobku na Sic\u00edlii stoj\u00ed (voln\u00fd p\u0159eklad): „Flamma, secutor, \u017eil 30 let, bojoval 34x, v\u00fdhr\u00e1l 21x, nerozhodn\u011b 9x, prohr\u00e1l 4x, byl Syrsk\u00e9 n\u00e1rodnosti.“<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/h2>\n\n\n\n

Hermeus<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Hermea, jako slavn\u00e9ho gladi\u00e1tora, popisoval \u0159\u00edmsk\u00fd aristokrat a pisec Martialis (1. stolet\u00ed po Kristu.). Jeho jm\u00e9no se objevilo i v grafitech v Pompej\u00edch, ale z\u0159ejm\u011b byl slavn\u00fd v cel\u00e9m \u0158\u00edmsk\u00e9m imp\u00e9riu. Hermes byl v\u0161estrann\u00fd bojovn\u00edk a um\u011bl bojovat se sekerou, kop\u00edm, sicem (zak\u0159iven\u00e1 Thr\u00e1ck\u00e1 d\u00fdka), gladiem (kr\u00e1tk\u00fd me\u010d), nav\u00edc ovl\u00e1dal i trojzubec se s\u00edt\u00ed \u010di d\u00fdku pugio. Ale v prvn\u00ed \u0159ad\u011b byl cvi\u010den jako Scissore (n\u016f\u017eky). Tedy zbran\u011b, na kter\u00e9 byl Hermes vylo\u017een\u011b cvi\u010den\u00fd, byly kr\u00e1tk\u00fd me\u010d Gladius a Scissor, velmi specializovan\u00e1 \u00fato\u010dn\u011b obrann\u00e1 zbra\u0148 gladi\u00e1tor\u016f. Na sob\u011b m\u011bl v\u011bt\u0161inou ko\u017een\u00e9 brn\u011bn\u00ed a p\u0159ilbici. V\u0161echny tyto zbran\u011b ovl\u00e1dal s takov\u00fdm umem, \u017ee dok\u00e1zal vyhr\u00e1t bez zabit\u00ed soupe\u0159e. M\u011bl prost\u011b schopnost b\u011bhem souboje zv\u00edt\u011bzit, ale nezab\u00edt. Podle popisu Martialise nepat\u0159il Hermeus mezi nejsiln\u011bj\u0161\u00ed, nejv\u011bt\u0161\u00ed ani nejstatn\u011bj\u0161\u00ed gladi\u00e1tory, ale sv\u00e9 nedostatky dok\u00e1zal vykompenzovat rychlost\u00ed,zru\u010dnost\u00ed a taktick\u00fdm my\u0161len\u00edm. D\u00edky sv\u00fdm triumf\u016fm byl zn\u00e1m tak\u00e9 v nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edch koutech \u0158\u00edmsk\u00e9ho imp\u00e9ria, nap\u0159\u00edklad i v Britanii. Po mnoha v\u00edt\u011bzstv\u00edch p\u016fsobil jako u\u010ditel (doktore) v gladi\u00e1torsk\u00e9 \u0161kole Ludus.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/h2>\n\n\n\n

Hragen <\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Svobodn\u00fd gladi\u00e1tor germ\u00e1nsk\u00e9ho p\u016fvodu. Do \u0158\u00edma dorazil kolen roku 140 po Kristu. Hledal pr\u00e1ci , ale jedin\u00e9 co um\u011bl byl boj. A tak po n\u011bjakou dobu p\u016fsobil jako osobn\u00ed str\u00e1\u017e jednoho z \u0159\u00edmsk\u00fdch lichv\u00e1\u0159\u016f. Jednoho r\u00e1na do\u0161lo na tr\u017ei\u0161ti k \u00fatoku na j\u00edm st\u0159e\u017eenou osobu, kdy Hragen bleskurychle zabil t\u0159i \u00fato\u010dn\u00edky a \u010dtvrt\u00e9mu utnul pa\u017ei. Tohoto v\u00fdkonu si pov\u0161iml lanista Marius Quitus Mirbellus. Nab\u00eddl mu plat a ubytov\u00e1n\u00ed za boje v ar\u00e9n\u011b, co\u017e Hragen ihned p\u0159ijal. P\u0159i prvn\u00edm n\u00e1stupu do ar\u00e9ny roku 144 po Kristu na n\u011bho dav bu\u010del. Nen\u00ed divu, byl tiro (nov\u00e1\u010dek) a jeho soupe\u0159em byl Asyrsk\u00fd zku\u0161en\u00fd gladi\u00e1tor Flamme, secutor, kter\u00fd ji\u017e v ar\u00e9n\u011b mnohokr\u00e1t zv\u00edt\u011bzil, dokonce ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t odm\u00edtl me\u010d rudis a s n\u00edm i svobodu. Po v\u00edce ne\u017e hodin\u011b boje zran\u011bn\u00fd Hragen poslal Flamma k boh\u016fm. Od t\u00e9 doby na n\u011bj nikdy nikdo nebu\u010del. Hragen zv\u00edt\u011bzil v 37. souboj\u00edch a ve 42. letech odjel jako boh\u00e1\u010d zp\u011bt do sv\u00e9 domoviny.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Je bezpochyby nejv\u011bt\u0161\u00edm svobodn\u00fdm Gladi\u00e1torem v\u016fbec. Hragen pou\u017e\u00edval pro germ\u00e1na typick\u00e9 zbran\u011b a zbroj a\u017e na p\u0159ilbici, kterou vym\u011bnil za p\u0159ilbici pora\u017een\u00e9ho Flamma a nosil ji hrd\u011b do ar\u00e9ny jako v\u00fdraz \u00facty k p\u0159emo\u017een\u00e9mu sokovi. Zarove\u0148 t\u00edm ka\u017ed\u00e9mu protivn\u00edkovi \u0159\u00edkal :  ,,Sly\u0161el si o Flammovi? Tak to jsem j\u00e1, ten kdo ho zabil.. „.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/h2>\n\n\n\n

Obr Spiculus<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Nejbohat\u0161\u00ed gladi\u00e1tor \u0158\u00edma. Byl bl\u00edzk\u00fd p\u0159\u00edtel s nechvaln\u011b zn\u00e1m\u00fdm c\u00edsa\u0159em Neronem (vl\u00e1dl 53 a\u017e 68 po Kristu.). Po\u010det jeho v\u00edt\u011bzstv\u00ed nen\u00ed zn\u00e1m, musel v\u0161ak b\u00fdt velmi velk\u00fd, proto\u017ee jeho podobizny v podob\u011b grafit\u016f a n\u00e1pis\u016f nach\u00e1z\u00edme po cel\u00e9m starov\u011bk\u00e9m \u0158\u00edmu a na v\u0161ech je vyobrazen jako obr. Neron mu daroval velk\u00fd honosn\u00fd pal\u00e1c, v\u010detn\u011b zlata, otrok\u016f a majetku. D\u00e1le ho za\u0159adil do sv\u00e9 elitn\u00ed skupiny gardov\u00fdch gladi\u00e1tor\u016f. B\u011bhem jeho svr\u017een\u00ed Neron \u00fadajn\u011b cht\u011bl, aby ho o \u017eivot p\u0159ipravil jeho obl\u00edbenec z ar\u00e9ny. Spiculus se v\u0161ak na Neronov\u011b smrti nepod\u00edlel a Neron b\u011bhem povst\u00e1n\u00ed pretori\u00e1n\u016f sp\u00e1chal sebevra\u017edu. Zda Spiculus cht\u011bl nebo dokonce zda byl na cest\u011b k c\u00edsa\u0159i, \u010di zda byl zabit s Nerem, nen\u00ed zn\u00e1mo. V ar\u00e9n\u011b platil za v\u0161estrann\u00e9ho bojovn\u00edka ovl\u00e1daj\u00edc\u00edho jakoukoliv kombinaci zbran\u00ed. A v\u0161ak my sp\u00ed\u0161e p\u0159isuzujeme jeho \u00fasp\u011bchy abnorm\u00e1ln\u00ed velikosti tohoto bijce.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/h2>\n\n\n\n

Spartakus<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Spartakus je asi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm gladi\u00e1torem na sv\u011bt\u011b, \u017eil asi 123 a\u017e 71 p\u0159ed Kristem. Jako mlad\u00edk byl n\u00e1sil\u00edm odveden do pomocn\u00fdch sbor\u016f \u0159\u00edmsk\u00e9 arm\u00e1dy. Kdy\u017e se naskytla p\u0159\u00edle\u017eitost, tak zb\u011bhl.Po n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch byl polapen a vr\u017een do otroctv\u00ed. Roku 102 p\u0159ed Kristem byl vr\u017een do ar\u00e9ny v Capue, kde m\u011bl b\u00fdt popravenat gladium. Navzdory v\u0161emu v boji zv\u00edt\u011bzil a byl mu ponech\u00e1n \u017eivot. Odkoupil ho lanista Quintus Lentulus Batiatus, kter\u00fd jej za\u010dal cvi\u010dit jako gladi\u00e1tora (dimachaera). Spartakus mnohokr\u00e1t bojoval a v\u00edt\u011bzil v ar\u00e9n\u011b a\u017e do roku 75 p\u0159ed Kristem. Onen osudn\u00fd rok se dv\u011bma mu\u017ei (Crixem a Onomaem) zosnoval Spartakus vzpouru, p\u0159i kter\u00e9 zem\u0159ela velk\u00e1 \u010d\u00e1st prominent\u016f m\u011bsta Capua. Se sv\u00fdmi nohsledy se vydal Spartakus k Ho\u0159e Vesuv a osvobozoval otroky. V pat\u00e1ch mu v\u0161ak byl Pr\u00e9tor Glaber. Jeho voj si byl tak jist\u00fd, \u017ee ani nepostavil pat\u0159i\u010dn\u00e9 hl\u00eddky na noc. Gladi\u00e1to\u0159i v \u010dele se Spartakem bleskurychle zmasakrovali oslaben\u00e9 hl\u00eddky a n\u00e1sledov\u00e1ni zbytkem vzbou\u0159enc\u016f pobili mu\u017estvo \u0158\u00edman\u016f ve sp\u00e1nku, a to v\u010detn\u011b velitele. Dal\u0161\u00edm c\u00edlem bylo osvobozen\u00ed otrok\u016f v dolech, kde povst\u00e1n\u00ed z\u00edskalo desetitis\u00edce v\u011brn\u00fdch stoupenc\u016f. Jak zn\u00e1mo, s \u00fasp\u011bchy roste chu\u0165, proto do\u0161lo k rozd\u011blen\u00ed vzbou\u0159eneck\u00fdch sil. Spartakus cht\u011bl zam\u00ed\u0159it do Galie za svobodou, ale jeho prav\u00e1 ruka Crixus cht\u011bl ude\u0159it na \u0158\u00edm. Ani jeden z nich neusp\u011bl. Spartakovi cestu od\u0159\u00edzly jednotky Pompeia a Crixova vojska musela \u010delit dv\u011bma legi\u00edm pod velen\u00edm Lucia Gelia Pubicola.. Spartakus mezi t\u00edm zv\u00edt\u011bzil nad legiemi Gnaea Cornelia Lentula Clodiana v centr\u00e1ln\u00ed It\u00e1lii, pozd\u011bji i nad legi\u00ed Lucia Gelia Pubicola, \u010d\u00edm\u017e pomstil Crixovu smrt a osvobodil zajatce.Pot\u00e9 uspo\u0159\u00e1dal Spartakus na po\u010dest Crixe gladi\u00e1torsk\u00e9 hry, ve kter\u00fdch bojovali zajat\u00ed legion\u00e1\u0159i proti sob\u011b. Spartakus t\u00edm p\u0159ipomn\u011bl gladi\u00e1torsk\u00e9 hodnoty a uctil tak Crixovu pam\u00e1tku. Jeho vojska pak zam\u00ed\u0159ila na sever sm\u011brem k m\u011bstu Mutina, kde se ubr\u00e1nilo dal\u0161\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e9 legii pod veden\u00edm Gaia Cassia Longina, guvern\u00e9ra provincie p\u0159edalpsk\u00e9 G\u00e1lie. Kdy\u017e byla cesta voln\u00e1, poslal Spartakus asi 15000 \u017een, d\u011bt\u00ed, nemocn\u00fdch a star\u00fdch p\u0159es Alpy za svobodou, on s\u00e1m s bojeschopn\u00fdmi vyt\u00e1hl zp\u011bt na It\u00e1lii, aby je mohl kr\u00fdt a poskytnout jim \u010das na bezpe\u010dn\u00fd pr\u016fchod horami. Zanedlouho po t\u00e9 porazil dal\u0161\u00ed legie veden\u00e9 Marcem Liciniem Crassem, kde byl podle n\u011bkter\u00fdch zdroj\u016f p\u0159\u00edtomen i Gaius Julius Caesar, ale vzhledem k tomu, \u017ee dobov\u00e9 z\u00e1znamy to nepotvrzuj\u00ed, nen\u00ed to jist\u00e9. Na konci roku 72. p\u0159ed Kristem se Spartakova vojska ut\u00e1bo\u0159ila ve m\u011bst\u011b Rhegium, kde byla na za\u010d\u00e1tku roku 71. p\u0159ed Kristem obkl\u00ed\u010dena osmi legiemi \u0159\u00edmsk\u00e9 arm\u00e1dy. Spartakus se pokusil prorazit obkl\u00ed\u010den\u00ed, to se poda\u0159ilo a uprchl s vojskem k m\u011bstu Brundisium. Jednotky pod veden\u00edm Crassa ho ale pron\u00e1sledovaly a\u017e do Luk\u00e1nie. Na \u0159ece Sillarus pak do\u0161lo ke kone\u010dn\u00e9 bitv\u011b, kde otroci prohr\u00e1li a byli rozpr\u00e1\u0161eni. Zde pravd\u011bpodobn\u011b zem\u0159el i s\u00e1m velik\u00fd Spartakus, ale jeho t\u011blo se nikdy nena\u0161lo. Na 6000 vzbou\u0159en\u00fdch otrok\u016f pak bylo pro v\u00fdstrahu uk\u0159i\u017eov\u00e1no pod\u00e9l Via Apia, hlavn\u00ed cesty z \u0158\u00edma do Capuy.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/h2>\n\n\n\n

Priscus a Verus<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Asi nejslavn\u011bj\u0161\u00ed gladi\u00e1torsk\u00fd souboj v d\u011bjin\u00e1ch se konal v roce 80 po Kristu, v den otev\u0159en\u00ed asi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed gladi\u00e1torsk\u00e9 ar\u00e9ny, velk\u00e9ho Kolosea. V boji se tehdy utkali dva nejlep\u0161\u00ed gladi\u00e1to\u0159i t\u00e9 doby – Priscus a Verus. M\u011bli b\u00fdt prvn\u00edm bodem programu her\u2026<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Jejich t\u011b\u017ek\u00fd a nel\u00edtostn\u00fd boj v\u0161ak trval n\u011bkolik hodin a st\u00e1le nem\u011bl v\u00edt\u011bze. Na konci boje byli oba velmi vys\u00edleni a z \u00facty ke sv\u00e9mu soupe\u0159i ve stejn\u00e9m okam\u017eiku slo\u017eili sv\u00e9 zbran\u011b. Souboj tak skon\u010dil nerozhodn\u011b. Fanou\u0161ci \u0161\u00edleli a provol\u00e1vali ob\u011bma borc\u016fm sl\u00e1vu. C\u00edsa\u0159 Titus (*79 a\u017e + 81 po Kristu) z obou ud\u011blal v\u00edt\u011bze a ud\u011blil jim d\u0159ev\u011bn\u00fd me\u010d rudis. T\u00edm jim daroval svobodu, kterou oba r\u00e1di p\u0159ijali. Tento epick\u00fd souboj z\u016fstal \u0158\u00edman\u016fm i cel\u00e9mu sv\u011btu dodnes v pam\u011bti. Byl to jedin\u00fd zdokumentovan\u00fd boj v ar\u00e9n\u011b, v n\u011bm\u017e nikdo nezem\u0159el ani nezv\u00edt\u011bzil, p\u0159esto si oba bojovn\u00edci z\u00edskali \u00factu i svoji svobodu.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/h2>\n\n\n\n

Minotaurus Cheon<\/strong><\/h2>\n\n\n\n

V\u0161ichni zn\u00e1me p\u0159\u00edb\u011bh o monstru s b\u00fd\u010d\u00ed hlavou. Podle legendy P\u00e1sifa\u00e9, man\u017eelku kr\u00e9tsk\u00e9ho kr\u00e1le M\u00edn\u00f3a svedl b\u00fdk. Po \u010dase porodila zr\u016fdn\u00e9ho syna s lidsk\u00fdm t\u011blem a b\u00fd\u010d\u00ed hlavou. Zn\u00ed to jako poh\u00e1dka, ale opravdov\u00fd minotaurus, jak se zd\u00e1 bojoval v ar\u00e9n\u011b v Pompej\u00edch kolem roku 40. p\u0159ed Kristem. Fresky a grafity nalezen\u00e9 v Pompej\u00edch roku 1994 n\u00e1m vypr\u00e1v\u00ed jeho p\u0159\u00edb\u011bh. Pravd\u011bpodobn\u011b ment\u00e1ln\u011b posti\u017een\u00fd chlapec jm\u00e9nem Cheon se narodil v otroctv\u00ed. U\u017e v d\u011btstv\u00ed byl agresivn\u00ed a n\u00e1silnick\u00fd, na prahu dosp\u011blosti pak ubil jak\u00e9hosi mu\u017ee a okusil jeho maso. Choval se st\u00e1le v\u00edce jako zv\u00ed\u0159e ne\u017eli \u010dlov\u011bk, a tak byl odsouzen k poprav\u011b At Gladium. Cheon zabil sv\u00e9ho soka a p\u0159ed zraky v\u0161ech se op\u011bt pustil do kanibalizmu. To byla siln\u00e1 k\u00e1va i pro otrl\u00e9 \u0158\u00edmany, tak se rozhodli ud\u011blat z n\u011bho gladi\u00e1tora a nasadili mu p\u0159ilbu z vypreparovan\u00e9 b\u00fd\u010d\u00ed hlavy, to aby nebyl schopen okusovat mrtv\u00e9. Zv\u011bsti o Pompejsk\u00e9m minotaurovi se nesly nap\u0159\u00ed\u010d \u0158\u00edmem a spousta ob\u010dan\u016f jej cht\u011bla spat\u0159it. Velk\u00e1 \u010d\u00e1st z nich ho v\u0161ak nikdy nevid\u011bla, po p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u00edch boj\u016f v ar\u00e9n\u011b zem\u0159el ve sv\u00e9 kobce na infekci z ran, kter\u00e9 utrp\u011bl.<\/mark><\/strong><\/p>\n\n\n\n

Mezi bohy ar\u00e9n tento gladi\u00e1tor pat\u0159\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm kv\u016fli jedine\u010dnosti jeho du\u0161evn\u00edho stavu, nebo\u0165 jeho t\u00e9m\u011b\u0159 zv\u00ed\u0159ec\u00ed chov\u00e1n\u00ed bylo pr\u00e1v\u011b to, co \u0158\u00edman\u00e9 oslavovali.<\/mark><\/strong><\/p>\n

<\/div>

<\/g><\/svg><\/i> \"Loading\"<\/p>

<\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Carpoforus V\u011bt\u0161ina slavn\u00fdch gladi\u00e1tor\u016f je zn\u00e1m\u00fdch d\u00edky jejich nel\u00edtostn\u00fdm\u00a0 a krvav\u00fdm boj\u016fm mu\u017e proti mu\u017ei. N\u011bkte\u0159\u00ed gladi\u00e1to\u0159i se v\u0161ak specializovali na boj s divok\u00fdmi zv\u00ed\u0159aty. Jsou zn\u00e1my dva archetypy, \u0161lo bu\u010f o Venatores (lovci ,lov\u00edc\u00ed v\u011bt\u0161inou z v\u00e1le\u010dn\u00fdch voz\u016f, luky a o\u0161t\u011bpy) nebo\u00a0 Bestiarius ( bojovn\u00edky se \u0161elmami tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159). K besti\u00e1ri\u016fm pat\u0159il i Carpoforus, \u0159e\u010den\u00fd Herkules ar\u00e9ny. Tento Germ\u00e1n bojoval v ar\u00e9n\u011b, n\u011bkdy v prvn\u00ed polovin\u011b 1. stolet\u00ed po Kristu. \u017divotnost takov\u00fdch bojovn\u00edk\u016f byla v\u011bt\u0161inou opravdu kr\u00e1tk\u00e1. Carpoforus ale dok\u00e1zal s\u00e1m zab\u00edt medv\u011bda, vlka , i lva. Dokonce proti n\u011bmu postavili nosoro\u017ece a tehdy se zrodila jeho legenda. Carpoforus jedin\u00fd dok\u00e1zal \u201ex\u201c tunov\u00e9 monstrum zab\u00edt. \u0158\u00edkalo se, \u017ee pobil na dvacet \u0161elem b\u011bhem jednoho dne. Proto ho srovn\u00e1vali\u00a0 s Herkulem. Pro c\u00edsa\u0159e Commoda, kter\u00fd \u017eil o sto let pozd\u011bji, byl pr\u00fd uct\u00edvan\u00fdm rekem, kter\u00fd ho nadchl pro boj v ar\u00e9n\u011b. Me\u010d Rudis si pravd\u011bpodobn\u011b vyslou\u017eil kolem roku 47. po Kristu, proto\u017ee od toho okam\u017eiku je jeho osud ji\u017e pln\u011b nezn\u00e1m\u00fdm. Marcus Aurelius Commodus Byl c\u00edsa\u0159, kter\u00fd vl\u00e1dl 180 do 192 po Kristu. Je pova\u017eov\u00e1n za jednoho z nejhor\u0161\u00edch \u0159\u00edmsk\u00fdch vl\u00e1dc\u016f. Jako c\u00edsa\u0159 byl ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd, krut\u00fd a tak\u00e9 politicky neobl\u00eden\u00fd. Konfiskoval majetky a zab\u00edjel v\u0161echny, kte\u0159\u00ed proti n\u011bmu ve\u0159ejn\u011b vystoupili, s\u00e1m se prohl\u00e1sil za boha. Bez mrknut\u00ed oka dok\u00e1zal i zn\u00e1silnit a zab\u00edt svou vlastn\u00ed sestru. \u010casto se odd\u00e1val orgi\u00edm a pit\u00ed p\u0159i dlouh\u00fdch, opiem nas\u00e1kl\u00fdch noc\u00edch. Byl tak fascinov\u00e1n gladi\u00e1ory, \u017ee se rozhodl st\u00e1t jedn\u00edm z nich. Jako gladi\u00e1tor vystupoval pod pseudonimem Herkules Lovec. \u00da\u010dastnil se nap\u0159\u00edklad \u0161tvanice proti \u0161elm\u00e1m, lovil lukem nebo o\u0161t\u011bpem, samoz\u0159ejm\u011b z co nejbezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edho m\u00edsta. Zv\u0159ata byla p\u0159ed lovem na jeho pokyn poran\u011bn\u00e1. Vyjime\u010dn\u011b bojoval i proti mu\u017e\u016fm, kte\u0159\u00ed byli nemocn\u00ed, nebo vys\u00edlen\u00ed a velmi \u010dasto bojovali jen s tup\u00fdmi nebo d\u0159ev\u011bn\u00fdmi zbran\u011bmi, ale n\u011bkdy i pln\u011b beze zbran\u011b. Legendou se stal jen proto, \u017ee byl c\u00edsa\u0159em. Commodus nesnesl gladi\u00e1tora lep\u0161\u00edho nebo slavn\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e byl on s\u00e1m, dokonce ty lep\u0161\u00ed d\u00e1val i popravit. Za vystoupen\u00ed si nechal platit, na tu dobu neuv\u011b\u0159itelnou sumu milion sesterci\u016f (ro\u010dn\u00ed plat \u0159adov\u00e9ho legion\u00e1\u0159e se pohyboval kolem dvou tis\u00edc sesterci\u016f ro\u010dn\u011b). Cht\u011bl se dokonce p\u0159est\u011bhovat do gladi\u00e1torsk\u00e9ho ludu. Atent\u00e1ty a spiknut\u00ed na jeho osobu se st\u00e1le mno\u017eily, nakonec spiklenci p\u0159emluvili k \u010dinu jeho tren\u00e9ra jmenem Narcissus , kter\u00fd Commoda otr\u00e1vil v l\u00e1zn\u00edch. Crixus V gal\u0161tin\u011b znamen\u00e1, kudrnat\u00fd\u201c (* 117 a\u017e + 72  p\u0159ed Kristem).V ar\u00e9n\u011b bojoval jako odno\u017e Murmilla ( tzv. Gal) , pou\u017e\u00edval tedy velk\u00fd obdeln\u00edkov\u00fd \u0161t\u00edt a  galsk\u00fd – keltsk\u00fd me\u010d .V  roce 75. p\u0159ed Kristem zosnoval spole\u010dn\u011b se Spartakem a Onomaem vzpouru gladi\u00e1tor\u016f v Capue. V povst\u00e1n\u00ed byl druh\u00fd nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed mu\u017e a\u017e do doby, kdy se se sv\u00fdmi Galy a Germ\u00e1ny odtrhl od Spartaka a vyrazil na \u0158\u00edm. Roku 72. p\u0159ed Kristem bylo jeho vojsko na hlavu pora\u017eeno \u0159\u00edmsk\u00fdmi legiemi pod velen\u00edm Lucia Gelia Pubicola. Na tomto bitevn\u00edm poli zem\u0159el i s\u00e1m Crixus. Byl jedn\u00edm z nejv\u011bt\u0161\u00edch boh\u016f ar\u00e9ny, na p\u00edsku stadionu nebyl nikdy pora\u017een. Jedna z legend o Crixovi, vypr\u00e1v\u00ed o jeho hrdinsk\u00e9m boji proti Gargan\u016fm. To byli brat\u0159i vychovan\u00ed zv\u011b\u0159\u00ed ( jako Maugl\u00ed, nebo Tarzan), kte\u0159\u00ed p\u0159epadali a po\u017e\u00edrali kupce ve st\u0159edn\u00ed It\u00e1lii.  Po odchycen\u00ed byli tito brat\u0159i vr\u017eeni do ar\u00e9ny na smrt, to se ale neda\u0159ilo, a po jejich \u0159\u00e1d\u011bn\u00ed v p\u00edsku ar\u00e9ny, z\u016fst\u00e1vali ohlodan\u00e1 t\u011bla des\u00edtek gladi\u00e1tor\u016f. Jedin\u00fd Crixus, s nimi cht\u011bl dobrovoln\u011b bojovat, p\u0159\u00e1n\u00ed se mu splnilo a Gargani zem\u0159eli pod jeho mocn\u00fdm me\u010dem. Scipio Dias ( *17 a\u017e + 66 po Kristu) P\u016fvodn\u011b roln\u00edk z kolonie v Hisp\u00e1nii. Kv\u016fli p\u016fj\u010dce od lichv\u00e1\u0159e a d\u00edky ne\u00farodn\u00e9mu roku byl nucen umo\u0159it dluhy prodejem sebe sama do otroctv\u00ed. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed a koupil si jej m\u00edstn\u00ed lanista ( majitel Ludu, \u0161koly gladi\u00e1tor\u016f). Ji\u017e po prvn\u00edm uveden\u00ed do ar\u00e9ny, sv\u00e1z\u00e1n s jin\u00fdm mu\u017eem, z\u00e1zra\u010dn\u011b vydobyl v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Do roka se o n\u011bm \u0161eptalo ve v\u0161ech koutech \u0159\u00ed\u0161e pod jm\u00e9nem Hisp\u00e1nec (\u0160pan\u011bl). Pravd\u011bpodobn\u011b se stal \u010d\u00e1ste\u010dnou inspirac\u00ed velkofilmu Gladi\u00e1tor s Russellem Crowe v hlavn\u00ed roli. V roce 41. po Kristu, p\u0159i velk\u00fdch hr\u00e1ch pobil Scipio Dias 21 mu\u017e\u016f jednoho po druh\u00e9m, vydobyl si Rudis a stal se tak svobodn\u00fdm. Vr\u00e1til se k farma\u0159en\u00ed, vzal si \u017eenu a m\u011bl s n\u00ed syna Quinta, kter\u00fd se p\u0159idal n\u011bkdy kolem roku 59. po Kristu k \u0159\u00edmsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b a o n\u011bkolik let pozd\u011bji \u0161el s dev\u00e1tou legi\u00ed do Britanie, kde padl v boji se sjedocen\u00fdmi Britonsk\u00fdmi kmeny pod velen\u00edm kr\u00e1lovny Boadicei. Po t\u00e9to smutn\u00e9 zpr\u00e1v\u011b jeho \u017eena zem\u0159ela \u017ealem. Roku 66. po Kristu se Scipio Dias rozhodl vz\u00edt si vlastn\u00ed \u017eivot a to zp\u016fsobem, jak\u00fdm dosud \u017eil – sv\u00fdm me\u010dem do sv\u00e9ho srdce. Mevia Gladiatrix nebo Amazonka byla \u017eensk\u00e1 verze gladi\u00e1tora. Informace o jejich existenci jsou omezen\u00e9, ale d\u00edky mno\u017estv\u00ed archeologick\u00fdch d\u016fkaz\u016f a n\u011bkolika \u0159\u00edmsk\u00fdm historik\u016fm, lze jejich existenci bez probl\u00e9mu dok\u00e1zat. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed \u017eenou v ar\u00e9n\u011b (psal o n\u00ed Juvenal) byla otrokyn\u011b z Galie, jm\u00e9nem Mevia, kter\u00e1 pat\u0159ila do skupiny gladi\u00e1tor\u016f zvan\u00e9 venatores. Specializovala se na lov \u0161elem, jako jsou nap\u0159\u00edklad kanci, vlci a r\u016fzn\u00e9 ko\u010dkovit\u00e9 \u0161elmy, ale bojovala i proti jin\u00fdm \u017een\u00e1m nebo mu\u017e\u016fm, kter\u00e9 dok\u00e1zala porazit. N\u011bkter\u00e9 spisy ukazuj\u00ed, \u017ee bojovala i ve skupinov\u00fdch boj\u00edch, kde \u0159\u00eddila bojov\u00fd v\u016fz nebo na protivn\u00edky metala \u0161\u00edpy ze sv\u00e9ho luku. Tyto souboje se v \u0158\u00edm\u011b braly opravdu v\u00e1\u017en\u011b. Pro \u0159\u00edmskou elitu to bylo hlavn\u011b i erotick\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed, jeliko\u017e Amazonky bojovaly jen spo\u0159e od\u011bn\u00e9 nebo \u00fapln\u011b nah\u00e9, jejich jedin\u00fd po\u0159\u00e1dn\u00fd ochrann\u00fd prvek, kter\u00fd sm\u011bly m\u00edt, byla helmice . Zbrojily je leh\u010d\u00ed a dob\u0159e ovladateln\u00e9 zbran\u011b jako d\u00fdka Pugio, kr\u00e1tk\u00fd me\u010d Gladius, o\u0161t\u011bp nebo luk. M\u011bly vlastn\u00ed gladi\u00e1torsk\u00e9 \u0161koly a bylo \u010dast\u00fdm jevem, \u017ee se Amazonky vyu\u017e\u00edvaly stejn\u011b \u010dasto jak na boj, tak na sex. Mevia byla p\u0159ipisov\u00e1na jako \u010dlenka Spartakova povst\u00e1n\u00ed a dru\u017eka Gala Crixe , ale nikdy se spolu nesetkali. Mevia si nikdy nevydobyla svobodu, byla zardou\u0161ena sv\u00fdm p\u00e1nem p\u0159i orgi\u00edch na oslavu boha Marta v jeho vile. Euxenius \u0158\u00edm m\u011bl na sv\u00e9m \u00fazem\u00ed v\u00edce ne\u017e 250 amfite\u00e1tr\u016f, ve kter\u00fdch se konaly gladi\u00e1torsk\u00e9 hry. Jedn\u00edm z nich byla i ar\u00e9na v Efezu na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Turecka. Pr\u00e1v\u011b zde se zrodil velk\u00fd b\u016fh ar\u00e9ny, reti\u00e1rius (bojovn\u00edk se s\u00edt\u00ed a trojzubcem) jm\u00e9nem Euxenius. Z jeho n\u00e1hrobku se dozv\u00edd\u00e1me, \u017ee zem\u0159el ,,in victus“ – nepora\u017een\u00fd. Forenzn\u00ed v\u011bda p\u0159i zkoum\u00e1n\u00ed jeho ostatk\u016f zjistila, \u017ee poch\u00e1zel z bl\u00edzk\u00e9 Asie, pravd\u011bpodobn\u011b z \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Mongolska. Cel\u00e9 m\u011bsto Efez zdob\u00ed stovky grafit\u016f s vyobrazen\u00edm jeho v\u00edt\u011bzn\u00fdch boj\u016f v ar\u00e9n\u011b. Jak bylo zvykem, bojoval v ar\u00e9n\u011b t\u0159ikr\u00e1t do roka po dobu t\u0159\u00ed let, pak dostal Euxenius mo\u017enost vybojovat si svobodu. Tento gladi\u00e1tor vyhr\u00e1l 9 z\u00e1pas\u016f po sob\u011b a v des\u00e1t\u00e9m se m\u011blo rozhodnout o jeho svobod\u011b \u010di smrti. Jeho tak, \u010di onak posledn\u00edm bojem byla tzv. obrana mostu. Tento nef\u00e9rov\u00fd boj se odehr\u00e1val tak, \u017ee reti\u00e1rius st\u00e1l uprost\u0159ed mostu a z ka\u017ed\u00e9 strany na n\u011bho \u00fato\u010dil jeden secutor. Euxenius z\u00edskal pouze jedinou drobnou v\u00fdhodu, tucet t\u011b\u017ek\u00fdch kamen\u016f, kter\u00e9 mohl metat na sv\u00e9 soupe\u0159e je\u0161t\u011b ne\u017e se na most dostanou. Po l\u00edt\u00e9m boji, ve kter\u00e9m byl Euxenius i ran\u011bn, mu dav naposledy provolal sl\u00e1vu. Pot\u00e9 ode\u0161el tento reti\u00e1rius z ar\u00e9ny za svobodou. Vzhledem k informac\u00edm na jeho n\u00e1hrobku v\u00edme, \u017ee po zbytek \u017eivota p\u016fsobil jako doktore (tren\u00e9r) v ludu  ( \u0161kole gladi\u00e1tor\u016f). Forenzn\u00ed v\u011bda prok\u00e1zala, \u017ee se Euxenius do\u017eil pr\u016fm\u011brn\u00e9ho v\u011bku t\u00e9 doby a zem\u0159el p\u0159irozenou smrt\u00ed. Na jeho n\u00e1hrobku je deset vav\u0159\u00ednov\u00fdch v\u011bnc\u016f, d\u00e1le (voln\u011b p\u0159elo\u017eeno):  Euxenius, Reti\u00e1rius, ,, in victus“ ( nepora\u017een\u00fd) , uct\u00edvan\u00fd u\u010ditel Marcus Attilius Tento \u0158\u00edman se stal  svobodn\u00fdm gladi\u00e1torem z d\u016fvodu, \u017ee zoufale pot\u0159eboval pen\u00edze kv\u016fli obrovsk\u00fdm dluh\u016fm, kter\u00e9 zu\u017eovali jeho rodinu.. Grafity a fresky na st\u011bn\u00e1ch  Nuceriansk\u00e9 br\u00e1ny v Pompej\u00edch, objeven\u00e9 roku 2007,  n\u00e1m vypr\u00e1v\u00ed jeho p\u0159\u00edb\u011bh. \u0158\u00edkaj\u00ed i hodn\u011b o jeho v\u00fdzbroji. V ar\u00e9n\u011b bojoval jako Murmillus, to znamen\u00e1 \u017ee m\u011bl velk\u00fd \u0161t\u00edt scuttum, me\u010d gladius, velmi honosnou helmici, kovovou zbroj na pa\u017ei, n\u00e1prsn\u00ed \u0161t\u00edtek, mo\u017en\u00e1 i ko\u017eenou lehkou zbroj a holenice.. Prvn\u00ed gladi\u00e1torsk\u00e9 hry, kter\u00fdch se teprve osmn\u00e1ctilet\u00fd Marcus Attilius z\u00fa\u010dastnil, byly hry Nola, pojmenovan\u00e9 po jedn\u00e9 z Pompejsk\u00fdch bran. Marcus  Attilius  byl v t\u011bchto hr\u00e1ch ozna\u010dov\u00e1n jako tiro  (nov\u00e1\u010dek), ale v\u0161em m\u011bl nyn\u00ed dok\u00e1zat, \u017ee nen\u00ed radno ho podce\u0148ovat. Hned jeho prvn\u00ed z\u00e1pas byl \u00fa\u017easn\u00fd. Nastoupil toti\u017e proti bohovi ar\u00e9ny  Hilariovi,  kter\u00fd ji\u017e zv\u00edt\u011bzil ve t\u0159in\u00e1cti z\u00e1pasech po sob\u011b. Gladi\u00e1tor Hilarius pat\u0159il k bojovn\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed byli Neronovou osobn\u00ed c\u00edsa\u0159skou  dru\u017einou gladi\u00e1tor\u016f (gardov\u00ed gladi\u00e1to\u0159i, pat\u0159il k nim i obr Spiculus ).  Tiro Attilius v\u0161ak zv\u00edt\u011bzil. I dal\u0161\u00ed  z\u00e1pas byl t\u011b\u017ek\u00fd, stanul proti  Raeciu Fellixovi,  svobodn\u00e9mu ob\u010danovi, kter\u00fd vyhr\u00e1l  ji\u017e dvan\u00e1ct souboj\u016f, a op\u011bt zv\u00edt\u011bzil. Z Marca Attilia se stal mil\u00e1\u010dek dav\u016f. Ve starov\u011bk\u00e9m \u0158\u00edm\u011b byl tak popul\u00e1rn\u00ed, \u017ee se jeho z\u00e1pasy objevily i jako grafity a fresky na st\u011bn\u00e1ch mnoha staveb v Pompej\u00edch. A on s\u00e1m umo\u0159il sv\u00e9 dluhy. Flamma Flamma (*114 a\u017e +144. po Kristu) je p\u0159\u00edslove\u010dnou vyj\u00edmkou, potvrzuj\u00edc\u00ed pravidlo. Zat\u00edm co jin\u00ed gladi\u00e1to\u0159i prahli po svobod\u011b, Flamma byl s \u017eivotem gladi\u00e1tora naprosto spokojen\u00fd. V ar\u00e9n\u011b tento Asy\u0159an bojoval v prvn\u00ed polovin\u011b druh\u00e9ho stolet\u00ed po Kristu. Flamma tak moc miloval ar\u00e9nu , \u017ee n\u011bkolikr\u00e1t odm\u00edtl me\u010d rudis a s n\u00edm svobodu. M\u016f\u017eeme tedy s jistotou \u0159\u00edci, \u017ee j\u00e1s\u00e1n\u00ed davu miloval v\u00edc ne\u017e vlastn\u00ed \u017eivot. Byl cvi\u010den jako secutor, to znamen\u00e1 \u017ee pou\u017e\u00edval \u0161t\u00edt a me\u010d sica. Podle d\u00edla Juvenala se jeho posledn\u00ed souboj odehr\u00e1l na podzim roku 144 po Kristu, kdy proti n\u011bmu nastoupil germ\u00e1n jm\u00e9nem Hragen, byl to nov\u00e1\u010dek (tiro), ale dok\u00e1zal \u017ee je velmi zdatn\u00fdm protivn\u00edkem i pro \u0161ampiona ar\u00e9ny. Po v\u00edce ne\u017e hodin\u011b l\u00edt\u00e9ho boje ukon\u010dil Hragen kari\u00e9ru i \u017eivot mocn\u00e9ho Flamma. Na jeho n\u00e1hrobku na Sic\u00edlii stoj\u00ed (voln\u00fd p\u0159eklad): „Flamma, secutor, \u017eil 30 let, bojoval 34x, v\u00fdhr\u00e1l 21x, nerozhodn\u011b 9x, prohr\u00e1l 4x, byl Syrsk\u00e9 n\u00e1rodnosti.“ Hermeus Hermea, jako slavn\u00e9ho gladi\u00e1tora, popisoval \u0159\u00edmsk\u00fd aristokrat a pisec Martialis (1. stolet\u00ed po Kristu.). Jeho jm\u00e9no se objevilo i v grafitech v Pompej\u00edch, ale z\u0159ejm\u011b byl slavn\u00fd v cel\u00e9m \u0158\u00edmsk\u00e9m imp\u00e9riu. Hermes byl v\u0161estrann\u00fd bojovn\u00edk a um\u011bl bojovat se sekerou, kop\u00edm, sicem (zak\u0159iven\u00e1 Thr\u00e1ck\u00e1 d\u00fdka), gladiem (kr\u00e1tk\u00fd me\u010d), nav\u00edc ovl\u00e1dal i trojzubec se s\u00edt\u00ed \u010di d\u00fdku pugio. Ale v prvn\u00ed \u0159ad\u011b byl cvi\u010den jako Scissore (n\u016f\u017eky). Tedy zbran\u011b, na kter\u00e9 byl Hermes vylo\u017een\u011b cvi\u010den\u00fd, byly kr\u00e1tk\u00fd me\u010d Gladius a Scissor, velmi specializovan\u00e1 \u00fato\u010dn\u011b obrann\u00e1 zbra\u0148 gladi\u00e1tor\u016f. Na sob\u011b m\u011bl v\u011bt\u0161inou ko\u017een\u00e9 brn\u011bn\u00ed a p\u0159ilbici. V\u0161echny tyto zbran\u011b ovl\u00e1dal s takov\u00fdm umem, \u017ee dok\u00e1zal vyhr\u00e1t bez zabit\u00ed soupe\u0159e. M\u011bl prost\u011b schopnost b\u011bhem souboje zv\u00edt\u011bzit, ale nezab\u00edt. Podle popisu Martialise nepat\u0159il Hermeus mezi nejsiln\u011bj\u0161\u00ed, nejv\u011bt\u0161\u00ed ani nejstatn\u011bj\u0161\u00ed gladi\u00e1tory, ale sv\u00e9 nedostatky dok\u00e1zal vykompenzovat rychlost\u00ed,zru\u010dnost\u00ed a taktick\u00fdm my\u0161len\u00edm. D\u00edky sv\u00fdm triumf\u016fm byl zn\u00e1m tak\u00e9 v nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edch koutech \u0158\u00edmsk\u00e9ho imp\u00e9ria, nap\u0159\u00edklad i v Britanii. Po mnoha v\u00edt\u011bzstv\u00edch p\u016fsobil jako u\u010ditel (doktore) v gladi\u00e1torsk\u00e9 \u0161kole Ludus. Hragen  Svobodn\u00fd gladi\u00e1tor germ\u00e1nsk\u00e9ho p\u016fvodu. Do \u0158\u00edma dorazil kolen roku 140 po Kristu. Hledal pr\u00e1ci , ale jedin\u00e9 co um\u011bl byl boj. A tak po n\u011bjakou dobu p\u016fsobil jako osobn\u00ed str\u00e1\u017e jednoho z \u0159\u00edmsk\u00fdch lichv\u00e1\u0159\u016f. Jednoho r\u00e1na do\u0161lo na tr\u017ei\u0161ti k \u00fatoku na j\u00edm st\u0159e\u017eenou osobu, kdy Hragen bleskurychle zabil t\u0159i \u00fato\u010dn\u00edky a \u010dtvrt\u00e9mu utnul pa\u017ei. Tohoto v\u00fdkonu si pov\u0161iml lanista Marius Quitus Mirbellus. Nab\u00eddl mu plat a ubytov\u00e1n\u00ed za boje v ar\u00e9n\u011b, co\u017e Hragen ihned p\u0159ijal. P\u0159i prvn\u00edm n\u00e1stupu do ar\u00e9ny roku 144 po Kristu na n\u011bho dav bu\u010del. Nen\u00ed divu, byl tiro (nov\u00e1\u010dek) a jeho soupe\u0159em byl Asyrsk\u00fd zku\u0161en\u00fd gladi\u00e1tor Flamme, secutor, kter\u00fd ji\u017e v ar\u00e9n\u011b mnohokr\u00e1t zv\u00edt\u011bzil, dokonce ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t odm\u00edtl me\u010d rudis a s n\u00edm i svobodu. Po v\u00edce ne\u017e hodin\u011b boje zran\u011bn\u00fd Hragen poslal Flamma k boh\u016fm. Od t\u00e9 doby na n\u011bj nikdy nikdo nebu\u010del. Hragen zv\u00edt\u011bzil v 37. souboj\u00edch a ve 42. letech odjel jako boh\u00e1\u010d zp\u011bt do sv\u00e9 domoviny. Je bezpochyby nejv\u011bt\u0161\u00edm svobodn\u00fdm Gladi\u00e1torem v\u016fbec. Hragen pou\u017e\u00edval pro germ\u00e1na typick\u00e9 zbran\u011b a zbroj a\u017e na p\u0159ilbici, kterou vym\u011bnil za p\u0159ilbici pora\u017een\u00e9ho Flamma a nosil ji hrd\u011b do ar\u00e9ny jako v\u00fdraz \u00facty k p\u0159emo\u017een\u00e9mu sokovi. Zarove\u0148 t\u00edm ka\u017ed\u00e9mu protivn\u00edkovi \u0159\u00edkal :  ,,Sly\u0161el si o Flammovi? Tak to jsem j\u00e1, ten kdo ho zabil.. „. Obr Spiculus Nejbohat\u0161\u00ed gladi\u00e1tor \u0158\u00edma. Byl bl\u00edzk\u00fd p\u0159\u00edtel s nechvaln\u011b zn\u00e1m\u00fdm c\u00edsa\u0159em Neronem (vl\u00e1dl 53 a\u017e 68 po Kristu.). Po\u010det jeho v\u00edt\u011bzstv\u00ed nen\u00ed zn\u00e1m, musel v\u0161ak b\u00fdt velmi velk\u00fd, proto\u017ee jeho podobizny v podob\u011b grafit\u016f a n\u00e1pis\u016f nach\u00e1z\u00edme po cel\u00e9m starov\u011bk\u00e9m \u0158\u00edmu a na v\u0161ech je vyobrazen jako obr. Neron mu daroval velk\u00fd honosn\u00fd pal\u00e1c, v\u010detn\u011b zlata, otrok\u016f a majetku. D\u00e1le ho za\u0159adil do sv\u00e9 elitn\u00ed skupiny gardov\u00fdch gladi\u00e1tor\u016f. B\u011bhem jeho svr\u017een\u00ed Neron \u00fadajn\u011b cht\u011bl, aby…<\/p>\n

<\/div>\n

<\/g><\/svg><\/i> \"Loading\"<\/p>\n

<\/div>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":162,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"footnotes":""},"class_list":["post-158","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"yoast_head":"\nBohov\u00e9 ar\u00e9n - Viva Gladius<\/title>\n<meta name=\"robots\" content=\"index, follow, max-snippet:-1, max-image-preview:large, max-video-preview:-1\" \/>\n<link rel=\"canonical\" href=\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158\" \/>\n<meta property=\"og:locale\" content=\"cs_CZ\" \/>\n<meta property=\"og:type\" content=\"article\" \/>\n<meta property=\"og:title\" content=\"Bohov\u00e9 ar\u00e9n - Viva Gladius\" \/>\n<meta property=\"og:description\" content=\"Carpoforus V\u011bt\u0161ina slavn\u00fdch gladi\u00e1tor\u016f je zn\u00e1m\u00fdch d\u00edky jejich nel\u00edtostn\u00fdm\u00a0 a krvav\u00fdm boj\u016fm mu\u017e proti mu\u017ei. N\u011bkte\u0159\u00ed gladi\u00e1to\u0159i se v\u0161ak specializovali na boj s divok\u00fdmi zv\u00ed\u0159aty. Jsou zn\u00e1my dva archetypy, \u0161lo bu\u010f o Venatores (lovci ,lov\u00edc\u00ed v\u011bt\u0161inou z v\u00e1le\u010dn\u00fdch voz\u016f, luky a o\u0161t\u011bpy) nebo\u00a0 Bestiarius ( bojovn\u00edky se \u0161elmami tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159). K besti\u00e1ri\u016fm pat\u0159il i Carpoforus, \u0159e\u010den\u00fd Herkules ar\u00e9ny. Tento Germ\u00e1n bojoval v ar\u00e9n\u011b, n\u011bkdy v prvn\u00ed polovin\u011b 1. stolet\u00ed po Kristu. \u017divotnost takov\u00fdch bojovn\u00edk\u016f byla v\u011bt\u0161inou opravdu kr\u00e1tk\u00e1. Carpoforus ale dok\u00e1zal s\u00e1m zab\u00edt medv\u011bda, vlka , i lva. Dokonce proti n\u011bmu postavili nosoro\u017ece a tehdy se zrodila jeho legenda. Carpoforus jedin\u00fd dok\u00e1zal \u201ex\u201c tunov\u00e9 monstrum zab\u00edt. \u0158\u00edkalo se, \u017ee pobil na dvacet \u0161elem b\u011bhem jednoho dne. Proto ho srovn\u00e1vali\u00a0 s Herkulem. Pro c\u00edsa\u0159e Commoda, kter\u00fd \u017eil o sto let pozd\u011bji, byl pr\u00fd uct\u00edvan\u00fdm rekem, kter\u00fd ho nadchl pro boj v ar\u00e9n\u011b. Me\u010d Rudis si pravd\u011bpodobn\u011b vyslou\u017eil kolem roku 47. po Kristu, proto\u017ee od toho okam\u017eiku je jeho osud ji\u017e pln\u011b nezn\u00e1m\u00fdm. Marcus Aurelius Commodus Byl c\u00edsa\u0159, kter\u00fd vl\u00e1dl 180 do 192 po Kristu. Je pova\u017eov\u00e1n za jednoho z nejhor\u0161\u00edch \u0159\u00edmsk\u00fdch vl\u00e1dc\u016f. Jako c\u00edsa\u0159 byl ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd, krut\u00fd a tak\u00e9 politicky neobl\u00eden\u00fd. Konfiskoval majetky a zab\u00edjel v\u0161echny, kte\u0159\u00ed proti n\u011bmu ve\u0159ejn\u011b vystoupili, s\u00e1m se prohl\u00e1sil za boha. Bez mrknut\u00ed oka dok\u00e1zal i zn\u00e1silnit a zab\u00edt svou vlastn\u00ed sestru. \u010casto se odd\u00e1val orgi\u00edm a pit\u00ed p\u0159i dlouh\u00fdch, opiem nas\u00e1kl\u00fdch noc\u00edch. Byl tak fascinov\u00e1n gladi\u00e1ory, \u017ee se rozhodl st\u00e1t jedn\u00edm z nich. Jako gladi\u00e1tor vystupoval pod pseudonimem Herkules Lovec. \u00da\u010dastnil se nap\u0159\u00edklad \u0161tvanice proti \u0161elm\u00e1m, lovil lukem nebo o\u0161t\u011bpem, samoz\u0159ejm\u011b z co nejbezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edho m\u00edsta. Zv\u0159ata byla p\u0159ed lovem na jeho pokyn poran\u011bn\u00e1. Vyjime\u010dn\u011b bojoval i proti mu\u017e\u016fm, kte\u0159\u00ed byli nemocn\u00ed, nebo vys\u00edlen\u00ed a velmi \u010dasto bojovali jen s tup\u00fdmi nebo d\u0159ev\u011bn\u00fdmi zbran\u011bmi, ale n\u011bkdy i pln\u011b beze zbran\u011b. Legendou se stal jen proto, \u017ee byl c\u00edsa\u0159em. Commodus nesnesl gladi\u00e1tora lep\u0161\u00edho nebo slavn\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e byl on s\u00e1m, dokonce ty lep\u0161\u00ed d\u00e1val i popravit. Za vystoupen\u00ed si nechal platit, na tu dobu neuv\u011b\u0159itelnou sumu milion sesterci\u016f (ro\u010dn\u00ed plat \u0159adov\u00e9ho legion\u00e1\u0159e se pohyboval kolem dvou tis\u00edc sesterci\u016f ro\u010dn\u011b). Cht\u011bl se dokonce p\u0159est\u011bhovat do gladi\u00e1torsk\u00e9ho ludu. Atent\u00e1ty a spiknut\u00ed na jeho osobu se st\u00e1le mno\u017eily, nakonec spiklenci p\u0159emluvili k \u010dinu jeho tren\u00e9ra jmenem Narcissus , kter\u00fd Commoda otr\u00e1vil v l\u00e1zn\u00edch. Crixus V gal\u0161tin\u011b znamen\u00e1, kudrnat\u00fd\u201c (* 117 a\u017e + 72  p\u0159ed Kristem).V ar\u00e9n\u011b bojoval jako odno\u017e Murmilla ( tzv. Gal) , pou\u017e\u00edval tedy velk\u00fd obdeln\u00edkov\u00fd \u0161t\u00edt a  galsk\u00fd – keltsk\u00fd me\u010d .V  roce 75. p\u0159ed Kristem zosnoval spole\u010dn\u011b se Spartakem a Onomaem vzpouru gladi\u00e1tor\u016f v Capue. V povst\u00e1n\u00ed byl druh\u00fd nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed mu\u017e a\u017e do doby, kdy se se sv\u00fdmi Galy a Germ\u00e1ny odtrhl od Spartaka a vyrazil na \u0158\u00edm. Roku 72. p\u0159ed Kristem bylo jeho vojsko na hlavu pora\u017eeno \u0159\u00edmsk\u00fdmi legiemi pod velen\u00edm Lucia Gelia Pubicola. Na tomto bitevn\u00edm poli zem\u0159el i s\u00e1m Crixus. Byl jedn\u00edm z nejv\u011bt\u0161\u00edch boh\u016f ar\u00e9ny, na p\u00edsku stadionu nebyl nikdy pora\u017een. Jedna z legend o Crixovi, vypr\u00e1v\u00ed o jeho hrdinsk\u00e9m boji proti Gargan\u016fm. To byli brat\u0159i vychovan\u00ed zv\u011b\u0159\u00ed ( jako Maugl\u00ed, nebo Tarzan), kte\u0159\u00ed p\u0159epadali a po\u017e\u00edrali kupce ve st\u0159edn\u00ed It\u00e1lii.  Po odchycen\u00ed byli tito brat\u0159i vr\u017eeni do ar\u00e9ny na smrt, to se ale neda\u0159ilo, a po jejich \u0159\u00e1d\u011bn\u00ed v p\u00edsku ar\u00e9ny, z\u016fst\u00e1vali ohlodan\u00e1 t\u011bla des\u00edtek gladi\u00e1tor\u016f. Jedin\u00fd Crixus, s nimi cht\u011bl dobrovoln\u011b bojovat, p\u0159\u00e1n\u00ed se mu splnilo a Gargani zem\u0159eli pod jeho mocn\u00fdm me\u010dem. Scipio Dias ( *17 a\u017e + 66 po Kristu) P\u016fvodn\u011b roln\u00edk z kolonie v Hisp\u00e1nii. Kv\u016fli p\u016fj\u010dce od lichv\u00e1\u0159e a d\u00edky ne\u00farodn\u00e9mu roku byl nucen umo\u0159it dluhy prodejem sebe sama do otroctv\u00ed. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed a koupil si jej m\u00edstn\u00ed lanista ( majitel Ludu, \u0161koly gladi\u00e1tor\u016f). Ji\u017e po prvn\u00edm uveden\u00ed do ar\u00e9ny, sv\u00e1z\u00e1n s jin\u00fdm mu\u017eem, z\u00e1zra\u010dn\u011b vydobyl v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Do roka se o n\u011bm \u0161eptalo ve v\u0161ech koutech \u0159\u00ed\u0161e pod jm\u00e9nem Hisp\u00e1nec (\u0160pan\u011bl). Pravd\u011bpodobn\u011b se stal \u010d\u00e1ste\u010dnou inspirac\u00ed velkofilmu Gladi\u00e1tor s Russellem Crowe v hlavn\u00ed roli. V roce 41. po Kristu, p\u0159i velk\u00fdch hr\u00e1ch pobil Scipio Dias 21 mu\u017e\u016f jednoho po druh\u00e9m, vydobyl si Rudis a stal se tak svobodn\u00fdm. Vr\u00e1til se k farma\u0159en\u00ed, vzal si \u017eenu a m\u011bl s n\u00ed syna Quinta, kter\u00fd se p\u0159idal n\u011bkdy kolem roku 59. po Kristu k \u0159\u00edmsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b a o n\u011bkolik let pozd\u011bji \u0161el s dev\u00e1tou legi\u00ed do Britanie, kde padl v boji se sjedocen\u00fdmi Britonsk\u00fdmi kmeny pod velen\u00edm kr\u00e1lovny Boadicei. Po t\u00e9to smutn\u00e9 zpr\u00e1v\u011b jeho \u017eena zem\u0159ela \u017ealem. Roku 66. po Kristu se Scipio Dias rozhodl vz\u00edt si vlastn\u00ed \u017eivot a to zp\u016fsobem, jak\u00fdm dosud \u017eil – sv\u00fdm me\u010dem do sv\u00e9ho srdce. Mevia Gladiatrix nebo Amazonka byla \u017eensk\u00e1 verze gladi\u00e1tora. Informace o jejich existenci jsou omezen\u00e9, ale d\u00edky mno\u017estv\u00ed archeologick\u00fdch d\u016fkaz\u016f a n\u011bkolika \u0159\u00edmsk\u00fdm historik\u016fm, lze jejich existenci bez probl\u00e9mu dok\u00e1zat. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed \u017eenou v ar\u00e9n\u011b (psal o n\u00ed Juvenal) byla otrokyn\u011b z Galie, jm\u00e9nem Mevia, kter\u00e1 pat\u0159ila do skupiny gladi\u00e1tor\u016f zvan\u00e9 venatores. Specializovala se na lov \u0161elem, jako jsou nap\u0159\u00edklad kanci, vlci a r\u016fzn\u00e9 ko\u010dkovit\u00e9 \u0161elmy, ale bojovala i proti jin\u00fdm \u017een\u00e1m nebo mu\u017e\u016fm, kter\u00e9 dok\u00e1zala porazit. N\u011bkter\u00e9 spisy ukazuj\u00ed, \u017ee bojovala i ve skupinov\u00fdch boj\u00edch, kde \u0159\u00eddila bojov\u00fd v\u016fz nebo na protivn\u00edky metala \u0161\u00edpy ze sv\u00e9ho luku. Tyto souboje se v \u0158\u00edm\u011b braly opravdu v\u00e1\u017en\u011b. Pro \u0159\u00edmskou elitu to bylo hlavn\u011b i erotick\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed, jeliko\u017e Amazonky bojovaly jen spo\u0159e od\u011bn\u00e9 nebo \u00fapln\u011b nah\u00e9, jejich jedin\u00fd po\u0159\u00e1dn\u00fd ochrann\u00fd prvek, kter\u00fd sm\u011bly m\u00edt, byla helmice . Zbrojily je leh\u010d\u00ed a dob\u0159e ovladateln\u00e9 zbran\u011b jako d\u00fdka Pugio, kr\u00e1tk\u00fd me\u010d Gladius, o\u0161t\u011bp nebo luk. M\u011bly vlastn\u00ed gladi\u00e1torsk\u00e9 \u0161koly a bylo \u010dast\u00fdm jevem, \u017ee se Amazonky vyu\u017e\u00edvaly stejn\u011b \u010dasto jak na boj, tak na sex. Mevia byla p\u0159ipisov\u00e1na jako \u010dlenka Spartakova povst\u00e1n\u00ed a dru\u017eka Gala Crixe , ale nikdy se spolu nesetkali. Mevia si nikdy nevydobyla svobodu, byla zardou\u0161ena sv\u00fdm p\u00e1nem p\u0159i orgi\u00edch na oslavu boha Marta v jeho vile. Euxenius \u0158\u00edm m\u011bl na sv\u00e9m \u00fazem\u00ed v\u00edce ne\u017e 250 amfite\u00e1tr\u016f, ve kter\u00fdch se konaly gladi\u00e1torsk\u00e9 hry. Jedn\u00edm z nich byla i ar\u00e9na v Efezu na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Turecka. Pr\u00e1v\u011b zde se zrodil velk\u00fd b\u016fh ar\u00e9ny, reti\u00e1rius (bojovn\u00edk se s\u00edt\u00ed a trojzubcem) jm\u00e9nem Euxenius. Z jeho n\u00e1hrobku se dozv\u00edd\u00e1me, \u017ee zem\u0159el ,,in victus“ – nepora\u017een\u00fd. Forenzn\u00ed v\u011bda p\u0159i zkoum\u00e1n\u00ed jeho ostatk\u016f zjistila, \u017ee poch\u00e1zel z bl\u00edzk\u00e9 Asie, pravd\u011bpodobn\u011b z \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Mongolska. Cel\u00e9 m\u011bsto Efez zdob\u00ed stovky grafit\u016f s vyobrazen\u00edm jeho v\u00edt\u011bzn\u00fdch boj\u016f v ar\u00e9n\u011b. Jak bylo zvykem, bojoval v ar\u00e9n\u011b t\u0159ikr\u00e1t do roka po dobu t\u0159\u00ed let, pak dostal Euxenius mo\u017enost vybojovat si svobodu. Tento gladi\u00e1tor vyhr\u00e1l 9 z\u00e1pas\u016f po sob\u011b a v des\u00e1t\u00e9m se m\u011blo rozhodnout o jeho svobod\u011b \u010di smrti. Jeho tak, \u010di onak posledn\u00edm bojem byla tzv. obrana mostu. Tento nef\u00e9rov\u00fd boj se odehr\u00e1val tak, \u017ee reti\u00e1rius st\u00e1l uprost\u0159ed mostu a z ka\u017ed\u00e9 strany na n\u011bho \u00fato\u010dil jeden secutor. Euxenius z\u00edskal pouze jedinou drobnou v\u00fdhodu, tucet t\u011b\u017ek\u00fdch kamen\u016f, kter\u00e9 mohl metat na sv\u00e9 soupe\u0159e je\u0161t\u011b ne\u017e se na most dostanou. Po l\u00edt\u00e9m boji, ve kter\u00e9m byl Euxenius i ran\u011bn, mu dav naposledy provolal sl\u00e1vu. Pot\u00e9 ode\u0161el tento reti\u00e1rius z ar\u00e9ny za svobodou. Vzhledem k informac\u00edm na jeho n\u00e1hrobku v\u00edme, \u017ee po zbytek \u017eivota p\u016fsobil jako doktore (tren\u00e9r) v ludu  ( \u0161kole gladi\u00e1tor\u016f). Forenzn\u00ed v\u011bda prok\u00e1zala, \u017ee se Euxenius do\u017eil pr\u016fm\u011brn\u00e9ho v\u011bku t\u00e9 doby a zem\u0159el p\u0159irozenou smrt\u00ed. Na jeho n\u00e1hrobku je deset vav\u0159\u00ednov\u00fdch v\u011bnc\u016f, d\u00e1le (voln\u011b p\u0159elo\u017eeno):  Euxenius, Reti\u00e1rius, ,, in victus“ ( nepora\u017een\u00fd) , uct\u00edvan\u00fd u\u010ditel Marcus Attilius Tento \u0158\u00edman se stal  svobodn\u00fdm gladi\u00e1torem z d\u016fvodu, \u017ee zoufale pot\u0159eboval pen\u00edze kv\u016fli obrovsk\u00fdm dluh\u016fm, kter\u00e9 zu\u017eovali jeho rodinu.. Grafity a fresky na st\u011bn\u00e1ch  Nuceriansk\u00e9 br\u00e1ny v Pompej\u00edch, objeven\u00e9 roku 2007,  n\u00e1m vypr\u00e1v\u00ed jeho p\u0159\u00edb\u011bh. \u0158\u00edkaj\u00ed i hodn\u011b o jeho v\u00fdzbroji. V ar\u00e9n\u011b bojoval jako Murmillus, to znamen\u00e1 \u017ee m\u011bl velk\u00fd \u0161t\u00edt scuttum, me\u010d gladius, velmi honosnou helmici, kovovou zbroj na pa\u017ei, n\u00e1prsn\u00ed \u0161t\u00edtek, mo\u017en\u00e1 i ko\u017eenou lehkou zbroj a holenice.. Prvn\u00ed gladi\u00e1torsk\u00e9 hry, kter\u00fdch se teprve osmn\u00e1ctilet\u00fd Marcus Attilius z\u00fa\u010dastnil, byly hry Nola, pojmenovan\u00e9 po jedn\u00e9 z Pompejsk\u00fdch bran. Marcus  Attilius  byl v t\u011bchto hr\u00e1ch ozna\u010dov\u00e1n jako tiro  (nov\u00e1\u010dek), ale v\u0161em m\u011bl nyn\u00ed dok\u00e1zat, \u017ee nen\u00ed radno ho podce\u0148ovat. Hned jeho prvn\u00ed z\u00e1pas byl \u00fa\u017easn\u00fd. Nastoupil toti\u017e proti bohovi ar\u00e9ny  Hilariovi,  kter\u00fd ji\u017e zv\u00edt\u011bzil ve t\u0159in\u00e1cti z\u00e1pasech po sob\u011b. Gladi\u00e1tor Hilarius pat\u0159il k bojovn\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed byli Neronovou osobn\u00ed c\u00edsa\u0159skou  dru\u017einou gladi\u00e1tor\u016f (gardov\u00ed gladi\u00e1to\u0159i, pat\u0159il k nim i obr Spiculus ).  Tiro Attilius v\u0161ak zv\u00edt\u011bzil. I dal\u0161\u00ed  z\u00e1pas byl t\u011b\u017ek\u00fd, stanul proti  Raeciu Fellixovi,  svobodn\u00e9mu ob\u010danovi, kter\u00fd vyhr\u00e1l  ji\u017e dvan\u00e1ct souboj\u016f, a op\u011bt zv\u00edt\u011bzil. Z Marca Attilia se stal mil\u00e1\u010dek dav\u016f. Ve starov\u011bk\u00e9m \u0158\u00edm\u011b byl tak popul\u00e1rn\u00ed, \u017ee se jeho z\u00e1pasy objevily i jako grafity a fresky na st\u011bn\u00e1ch mnoha staveb v Pompej\u00edch. A on s\u00e1m umo\u0159il sv\u00e9 dluhy. Flamma Flamma (*114 a\u017e +144. po Kristu) je p\u0159\u00edslove\u010dnou vyj\u00edmkou, potvrzuj\u00edc\u00ed pravidlo. Zat\u00edm co jin\u00ed gladi\u00e1to\u0159i prahli po svobod\u011b, Flamma byl s \u017eivotem gladi\u00e1tora naprosto spokojen\u00fd. V ar\u00e9n\u011b tento Asy\u0159an bojoval v prvn\u00ed polovin\u011b druh\u00e9ho stolet\u00ed po Kristu. Flamma tak moc miloval ar\u00e9nu , \u017ee n\u011bkolikr\u00e1t odm\u00edtl me\u010d rudis a s n\u00edm svobodu. M\u016f\u017eeme tedy s jistotou \u0159\u00edci, \u017ee j\u00e1s\u00e1n\u00ed davu miloval v\u00edc ne\u017e vlastn\u00ed \u017eivot. Byl cvi\u010den jako secutor, to znamen\u00e1 \u017ee pou\u017e\u00edval \u0161t\u00edt a me\u010d sica. Podle d\u00edla Juvenala se jeho posledn\u00ed souboj odehr\u00e1l na podzim roku 144 po Kristu, kdy proti n\u011bmu nastoupil germ\u00e1n jm\u00e9nem Hragen, byl to nov\u00e1\u010dek (tiro), ale dok\u00e1zal \u017ee je velmi zdatn\u00fdm protivn\u00edkem i pro \u0161ampiona ar\u00e9ny. Po v\u00edce ne\u017e hodin\u011b l\u00edt\u00e9ho boje ukon\u010dil Hragen kari\u00e9ru i \u017eivot mocn\u00e9ho Flamma. Na jeho n\u00e1hrobku na Sic\u00edlii stoj\u00ed (voln\u00fd p\u0159eklad): „Flamma, secutor, \u017eil 30 let, bojoval 34x, v\u00fdhr\u00e1l 21x, nerozhodn\u011b 9x, prohr\u00e1l 4x, byl Syrsk\u00e9 n\u00e1rodnosti.“ Hermeus Hermea, jako slavn\u00e9ho gladi\u00e1tora, popisoval \u0159\u00edmsk\u00fd aristokrat a pisec Martialis (1. stolet\u00ed po Kristu.). Jeho jm\u00e9no se objevilo i v grafitech v Pompej\u00edch, ale z\u0159ejm\u011b byl slavn\u00fd v cel\u00e9m \u0158\u00edmsk\u00e9m imp\u00e9riu. Hermes byl v\u0161estrann\u00fd bojovn\u00edk a um\u011bl bojovat se sekerou, kop\u00edm, sicem (zak\u0159iven\u00e1 Thr\u00e1ck\u00e1 d\u00fdka), gladiem (kr\u00e1tk\u00fd me\u010d), nav\u00edc ovl\u00e1dal i trojzubec se s\u00edt\u00ed \u010di d\u00fdku pugio. Ale v prvn\u00ed \u0159ad\u011b byl cvi\u010den jako Scissore (n\u016f\u017eky). Tedy zbran\u011b, na kter\u00e9 byl Hermes vylo\u017een\u011b cvi\u010den\u00fd, byly kr\u00e1tk\u00fd me\u010d Gladius a Scissor, velmi specializovan\u00e1 \u00fato\u010dn\u011b obrann\u00e1 zbra\u0148 gladi\u00e1tor\u016f. Na sob\u011b m\u011bl v\u011bt\u0161inou ko\u017een\u00e9 brn\u011bn\u00ed a p\u0159ilbici. V\u0161echny tyto zbran\u011b ovl\u00e1dal s takov\u00fdm umem, \u017ee dok\u00e1zal vyhr\u00e1t bez zabit\u00ed soupe\u0159e. M\u011bl prost\u011b schopnost b\u011bhem souboje zv\u00edt\u011bzit, ale nezab\u00edt. Podle popisu Martialise nepat\u0159il Hermeus mezi nejsiln\u011bj\u0161\u00ed, nejv\u011bt\u0161\u00ed ani nejstatn\u011bj\u0161\u00ed gladi\u00e1tory, ale sv\u00e9 nedostatky dok\u00e1zal vykompenzovat rychlost\u00ed,zru\u010dnost\u00ed a taktick\u00fdm my\u0161len\u00edm. D\u00edky sv\u00fdm triumf\u016fm byl zn\u00e1m tak\u00e9 v nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edch koutech \u0158\u00edmsk\u00e9ho imp\u00e9ria, nap\u0159\u00edklad i v Britanii. Po mnoha v\u00edt\u011bzstv\u00edch p\u016fsobil jako u\u010ditel (doktore) v gladi\u00e1torsk\u00e9 \u0161kole Ludus. Hragen  Svobodn\u00fd gladi\u00e1tor germ\u00e1nsk\u00e9ho p\u016fvodu. Do \u0158\u00edma dorazil kolen roku 140 po Kristu. Hledal pr\u00e1ci , ale jedin\u00e9 co um\u011bl byl boj. A tak po n\u011bjakou dobu p\u016fsobil jako osobn\u00ed str\u00e1\u017e jednoho z \u0159\u00edmsk\u00fdch lichv\u00e1\u0159\u016f. Jednoho r\u00e1na do\u0161lo na tr\u017ei\u0161ti k \u00fatoku na j\u00edm st\u0159e\u017eenou osobu, kdy Hragen bleskurychle zabil t\u0159i \u00fato\u010dn\u00edky a \u010dtvrt\u00e9mu utnul pa\u017ei. Tohoto v\u00fdkonu si pov\u0161iml lanista Marius Quitus Mirbellus. Nab\u00eddl mu plat a ubytov\u00e1n\u00ed za boje v ar\u00e9n\u011b, co\u017e Hragen ihned p\u0159ijal. P\u0159i prvn\u00edm n\u00e1stupu do ar\u00e9ny roku 144 po Kristu na n\u011bho dav bu\u010del. Nen\u00ed divu, byl tiro (nov\u00e1\u010dek) a jeho soupe\u0159em byl Asyrsk\u00fd zku\u0161en\u00fd gladi\u00e1tor Flamme, secutor, kter\u00fd ji\u017e v ar\u00e9n\u011b mnohokr\u00e1t zv\u00edt\u011bzil, dokonce ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t odm\u00edtl me\u010d rudis a s n\u00edm i svobodu. Po v\u00edce ne\u017e hodin\u011b boje zran\u011bn\u00fd Hragen poslal Flamma k boh\u016fm. Od t\u00e9 doby na n\u011bj nikdy nikdo nebu\u010del. Hragen zv\u00edt\u011bzil v 37. souboj\u00edch a ve 42. letech odjel jako boh\u00e1\u010d zp\u011bt do sv\u00e9 domoviny. Je bezpochyby nejv\u011bt\u0161\u00edm svobodn\u00fdm Gladi\u00e1torem v\u016fbec. Hragen pou\u017e\u00edval pro germ\u00e1na typick\u00e9 zbran\u011b a zbroj a\u017e na p\u0159ilbici, kterou vym\u011bnil za p\u0159ilbici pora\u017een\u00e9ho Flamma a nosil ji hrd\u011b do ar\u00e9ny jako v\u00fdraz \u00facty k p\u0159emo\u017een\u00e9mu sokovi. Zarove\u0148 t\u00edm ka\u017ed\u00e9mu protivn\u00edkovi \u0159\u00edkal :  ,,Sly\u0161el si o Flammovi? Tak to jsem j\u00e1, ten kdo ho zabil.. „. Obr Spiculus Nejbohat\u0161\u00ed gladi\u00e1tor \u0158\u00edma. Byl bl\u00edzk\u00fd p\u0159\u00edtel s nechvaln\u011b zn\u00e1m\u00fdm c\u00edsa\u0159em Neronem (vl\u00e1dl 53 a\u017e 68 po Kristu.). Po\u010det jeho v\u00edt\u011bzstv\u00ed nen\u00ed zn\u00e1m, musel v\u0161ak b\u00fdt velmi velk\u00fd, proto\u017ee jeho podobizny v podob\u011b grafit\u016f a n\u00e1pis\u016f nach\u00e1z\u00edme po cel\u00e9m starov\u011bk\u00e9m \u0158\u00edmu a na v\u0161ech je vyobrazen jako obr. Neron mu daroval velk\u00fd honosn\u00fd pal\u00e1c, v\u010detn\u011b zlata, otrok\u016f a majetku. D\u00e1le ho za\u0159adil do sv\u00e9 elitn\u00ed skupiny gardov\u00fdch gladi\u00e1tor\u016f. B\u011bhem jeho svr\u017een\u00ed Neron \u00fadajn\u011b cht\u011bl, aby...\" \/>\n<meta property=\"og:url\" content=\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158\" \/>\n<meta property=\"og:site_name\" content=\"Viva Gladius\" \/>\n<meta property=\"article:modified_time\" content=\"2025-05-16T06:09:23+00:00\" \/>\n<meta property=\"og:image\" content=\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/helms-1024x576-1024x425-1.jpg\" \/>\n\t<meta property=\"og:image:width\" content=\"1024\" \/>\n\t<meta property=\"og:image:height\" content=\"425\" \/>\n\t<meta property=\"og:image:type\" content=\"image\/jpeg\" \/>\n<meta name=\"twitter:card\" content=\"summary_large_image\" \/>\n<meta name=\"twitter:label1\" content=\"Odhadovan\u00e1 doba \u010dten\u00ed\" \/>\n\t<meta name=\"twitter:data1\" content=\"19 minut\" \/>\n<script type=\"application\/ld+json\" class=\"yoast-schema-graph\">{\"@context\":\"https:\/\/schema.org\",\"@graph\":[{\"@type\":\"WebPage\",\"@id\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158\",\"url\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158\",\"name\":\"Bohov\u00e9 ar\u00e9n - Viva Gladius\",\"isPartOf\":{\"@id\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/#website\"},\"primaryImageOfPage\":{\"@id\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158#primaryimage\"},\"image\":{\"@id\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158#primaryimage\"},\"thumbnailUrl\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/helms-1024x576-1024x425-1.jpg\",\"datePublished\":\"2023-10-20T08:40:59+00:00\",\"dateModified\":\"2025-05-16T06:09:23+00:00\",\"breadcrumb\":{\"@id\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158#breadcrumb\"},\"inLanguage\":\"cs\",\"potentialAction\":[{\"@type\":\"ReadAction\",\"target\":[\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158\"]}]},{\"@type\":\"ImageObject\",\"inLanguage\":\"cs\",\"@id\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158#primaryimage\",\"url\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/helms-1024x576-1024x425-1.jpg\",\"contentUrl\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/helms-1024x576-1024x425-1.jpg\",\"width\":1024,\"height\":425},{\"@type\":\"BreadcrumbList\",\"@id\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158#breadcrumb\",\"itemListElement\":[{\"@type\":\"ListItem\",\"position\":1,\"name\":\"Home\",\"item\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/\"},{\"@type\":\"ListItem\",\"position\":2,\"name\":\"Bohov\u00e9 ar\u00e9n\"}]},{\"@type\":\"WebSite\",\"@id\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/#website\",\"url\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/\",\"name\":\"Viva Gladius\",\"description\":\"KONE\u010cN\u00c9 V\u00cdT\u011aZSTV\u00cd, NEBO SMRT!\",\"potentialAction\":[{\"@type\":\"SearchAction\",\"target\":{\"@type\":\"EntryPoint\",\"urlTemplate\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?s={search_term_string}\"},\"query-input\":{\"@type\":\"PropertyValueSpecification\",\"valueRequired\":true,\"valueName\":\"search_term_string\"}}],\"inLanguage\":\"cs\"}]}<\/script>\n<!-- \/ Yoast SEO plugin. -->","yoast_head_json":{"title":"Bohov\u00e9 ar\u00e9n - Viva Gladius","robots":{"index":"index","follow":"follow","max-snippet":"max-snippet:-1","max-image-preview":"max-image-preview:large","max-video-preview":"max-video-preview:-1"},"canonical":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158","og_locale":"cs_CZ","og_type":"article","og_title":"Bohov\u00e9 ar\u00e9n - Viva Gladius","og_description":"Carpoforus V\u011bt\u0161ina slavn\u00fdch gladi\u00e1tor\u016f je zn\u00e1m\u00fdch d\u00edky jejich nel\u00edtostn\u00fdm\u00a0 a krvav\u00fdm boj\u016fm mu\u017e proti mu\u017ei. N\u011bkte\u0159\u00ed gladi\u00e1to\u0159i se v\u0161ak specializovali na boj s divok\u00fdmi zv\u00ed\u0159aty. Jsou zn\u00e1my dva archetypy, \u0161lo bu\u010f o Venatores (lovci ,lov\u00edc\u00ed v\u011bt\u0161inou z v\u00e1le\u010dn\u00fdch voz\u016f, luky a o\u0161t\u011bpy) nebo\u00a0 Bestiarius ( bojovn\u00edky se \u0161elmami tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159). K besti\u00e1ri\u016fm pat\u0159il i Carpoforus, \u0159e\u010den\u00fd Herkules ar\u00e9ny. Tento Germ\u00e1n bojoval v ar\u00e9n\u011b, n\u011bkdy v prvn\u00ed polovin\u011b 1. stolet\u00ed po Kristu. \u017divotnost takov\u00fdch bojovn\u00edk\u016f byla v\u011bt\u0161inou opravdu kr\u00e1tk\u00e1. Carpoforus ale dok\u00e1zal s\u00e1m zab\u00edt medv\u011bda, vlka , i lva. Dokonce proti n\u011bmu postavili nosoro\u017ece a tehdy se zrodila jeho legenda. Carpoforus jedin\u00fd dok\u00e1zal \u201ex\u201c tunov\u00e9 monstrum zab\u00edt. \u0158\u00edkalo se, \u017ee pobil na dvacet \u0161elem b\u011bhem jednoho dne. Proto ho srovn\u00e1vali\u00a0 s Herkulem. Pro c\u00edsa\u0159e Commoda, kter\u00fd \u017eil o sto let pozd\u011bji, byl pr\u00fd uct\u00edvan\u00fdm rekem, kter\u00fd ho nadchl pro boj v ar\u00e9n\u011b. Me\u010d Rudis si pravd\u011bpodobn\u011b vyslou\u017eil kolem roku 47. po Kristu, proto\u017ee od toho okam\u017eiku je jeho osud ji\u017e pln\u011b nezn\u00e1m\u00fdm. Marcus Aurelius Commodus Byl c\u00edsa\u0159, kter\u00fd vl\u00e1dl 180 do 192 po Kristu. Je pova\u017eov\u00e1n za jednoho z nejhor\u0161\u00edch \u0159\u00edmsk\u00fdch vl\u00e1dc\u016f. Jako c\u00edsa\u0159 byl ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd, krut\u00fd a tak\u00e9 politicky neobl\u00eden\u00fd. Konfiskoval majetky a zab\u00edjel v\u0161echny, kte\u0159\u00ed proti n\u011bmu ve\u0159ejn\u011b vystoupili, s\u00e1m se prohl\u00e1sil za boha. Bez mrknut\u00ed oka dok\u00e1zal i zn\u00e1silnit a zab\u00edt svou vlastn\u00ed sestru. \u010casto se odd\u00e1val orgi\u00edm a pit\u00ed p\u0159i dlouh\u00fdch, opiem nas\u00e1kl\u00fdch noc\u00edch. Byl tak fascinov\u00e1n gladi\u00e1ory, \u017ee se rozhodl st\u00e1t jedn\u00edm z nich. Jako gladi\u00e1tor vystupoval pod pseudonimem Herkules Lovec. \u00da\u010dastnil se nap\u0159\u00edklad \u0161tvanice proti \u0161elm\u00e1m, lovil lukem nebo o\u0161t\u011bpem, samoz\u0159ejm\u011b z co nejbezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edho m\u00edsta. Zv\u0159ata byla p\u0159ed lovem na jeho pokyn poran\u011bn\u00e1. Vyjime\u010dn\u011b bojoval i proti mu\u017e\u016fm, kte\u0159\u00ed byli nemocn\u00ed, nebo vys\u00edlen\u00ed a velmi \u010dasto bojovali jen s tup\u00fdmi nebo d\u0159ev\u011bn\u00fdmi zbran\u011bmi, ale n\u011bkdy i pln\u011b beze zbran\u011b. Legendou se stal jen proto, \u017ee byl c\u00edsa\u0159em. Commodus nesnesl gladi\u00e1tora lep\u0161\u00edho nebo slavn\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e byl on s\u00e1m, dokonce ty lep\u0161\u00ed d\u00e1val i popravit. Za vystoupen\u00ed si nechal platit, na tu dobu neuv\u011b\u0159itelnou sumu milion sesterci\u016f (ro\u010dn\u00ed plat \u0159adov\u00e9ho legion\u00e1\u0159e se pohyboval kolem dvou tis\u00edc sesterci\u016f ro\u010dn\u011b). Cht\u011bl se dokonce p\u0159est\u011bhovat do gladi\u00e1torsk\u00e9ho ludu. Atent\u00e1ty a spiknut\u00ed na jeho osobu se st\u00e1le mno\u017eily, nakonec spiklenci p\u0159emluvili k \u010dinu jeho tren\u00e9ra jmenem Narcissus , kter\u00fd Commoda otr\u00e1vil v l\u00e1zn\u00edch. Crixus V gal\u0161tin\u011b znamen\u00e1, kudrnat\u00fd\u201c (* 117 a\u017e + 72  p\u0159ed Kristem).V ar\u00e9n\u011b bojoval jako odno\u017e Murmilla ( tzv. Gal) , pou\u017e\u00edval tedy velk\u00fd obdeln\u00edkov\u00fd \u0161t\u00edt a  galsk\u00fd – keltsk\u00fd me\u010d .V  roce 75. p\u0159ed Kristem zosnoval spole\u010dn\u011b se Spartakem a Onomaem vzpouru gladi\u00e1tor\u016f v Capue. V povst\u00e1n\u00ed byl druh\u00fd nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed mu\u017e a\u017e do doby, kdy se se sv\u00fdmi Galy a Germ\u00e1ny odtrhl od Spartaka a vyrazil na \u0158\u00edm. Roku 72. p\u0159ed Kristem bylo jeho vojsko na hlavu pora\u017eeno \u0159\u00edmsk\u00fdmi legiemi pod velen\u00edm Lucia Gelia Pubicola. Na tomto bitevn\u00edm poli zem\u0159el i s\u00e1m Crixus. Byl jedn\u00edm z nejv\u011bt\u0161\u00edch boh\u016f ar\u00e9ny, na p\u00edsku stadionu nebyl nikdy pora\u017een. Jedna z legend o Crixovi, vypr\u00e1v\u00ed o jeho hrdinsk\u00e9m boji proti Gargan\u016fm. To byli brat\u0159i vychovan\u00ed zv\u011b\u0159\u00ed ( jako Maugl\u00ed, nebo Tarzan), kte\u0159\u00ed p\u0159epadali a po\u017e\u00edrali kupce ve st\u0159edn\u00ed It\u00e1lii.  Po odchycen\u00ed byli tito brat\u0159i vr\u017eeni do ar\u00e9ny na smrt, to se ale neda\u0159ilo, a po jejich \u0159\u00e1d\u011bn\u00ed v p\u00edsku ar\u00e9ny, z\u016fst\u00e1vali ohlodan\u00e1 t\u011bla des\u00edtek gladi\u00e1tor\u016f. Jedin\u00fd Crixus, s nimi cht\u011bl dobrovoln\u011b bojovat, p\u0159\u00e1n\u00ed se mu splnilo a Gargani zem\u0159eli pod jeho mocn\u00fdm me\u010dem. Scipio Dias ( *17 a\u017e + 66 po Kristu) P\u016fvodn\u011b roln\u00edk z kolonie v Hisp\u00e1nii. Kv\u016fli p\u016fj\u010dce od lichv\u00e1\u0159e a d\u00edky ne\u00farodn\u00e9mu roku byl nucen umo\u0159it dluhy prodejem sebe sama do otroctv\u00ed. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed a koupil si jej m\u00edstn\u00ed lanista ( majitel Ludu, \u0161koly gladi\u00e1tor\u016f). Ji\u017e po prvn\u00edm uveden\u00ed do ar\u00e9ny, sv\u00e1z\u00e1n s jin\u00fdm mu\u017eem, z\u00e1zra\u010dn\u011b vydobyl v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Do roka se o n\u011bm \u0161eptalo ve v\u0161ech koutech \u0159\u00ed\u0161e pod jm\u00e9nem Hisp\u00e1nec (\u0160pan\u011bl). Pravd\u011bpodobn\u011b se stal \u010d\u00e1ste\u010dnou inspirac\u00ed velkofilmu Gladi\u00e1tor s Russellem Crowe v hlavn\u00ed roli. V roce 41. po Kristu, p\u0159i velk\u00fdch hr\u00e1ch pobil Scipio Dias 21 mu\u017e\u016f jednoho po druh\u00e9m, vydobyl si Rudis a stal se tak svobodn\u00fdm. Vr\u00e1til se k farma\u0159en\u00ed, vzal si \u017eenu a m\u011bl s n\u00ed syna Quinta, kter\u00fd se p\u0159idal n\u011bkdy kolem roku 59. po Kristu k \u0159\u00edmsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b a o n\u011bkolik let pozd\u011bji \u0161el s dev\u00e1tou legi\u00ed do Britanie, kde padl v boji se sjedocen\u00fdmi Britonsk\u00fdmi kmeny pod velen\u00edm kr\u00e1lovny Boadicei. Po t\u00e9to smutn\u00e9 zpr\u00e1v\u011b jeho \u017eena zem\u0159ela \u017ealem. Roku 66. po Kristu se Scipio Dias rozhodl vz\u00edt si vlastn\u00ed \u017eivot a to zp\u016fsobem, jak\u00fdm dosud \u017eil – sv\u00fdm me\u010dem do sv\u00e9ho srdce. Mevia Gladiatrix nebo Amazonka byla \u017eensk\u00e1 verze gladi\u00e1tora. Informace o jejich existenci jsou omezen\u00e9, ale d\u00edky mno\u017estv\u00ed archeologick\u00fdch d\u016fkaz\u016f a n\u011bkolika \u0159\u00edmsk\u00fdm historik\u016fm, lze jejich existenci bez probl\u00e9mu dok\u00e1zat. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed \u017eenou v ar\u00e9n\u011b (psal o n\u00ed Juvenal) byla otrokyn\u011b z Galie, jm\u00e9nem Mevia, kter\u00e1 pat\u0159ila do skupiny gladi\u00e1tor\u016f zvan\u00e9 venatores. Specializovala se na lov \u0161elem, jako jsou nap\u0159\u00edklad kanci, vlci a r\u016fzn\u00e9 ko\u010dkovit\u00e9 \u0161elmy, ale bojovala i proti jin\u00fdm \u017een\u00e1m nebo mu\u017e\u016fm, kter\u00e9 dok\u00e1zala porazit. N\u011bkter\u00e9 spisy ukazuj\u00ed, \u017ee bojovala i ve skupinov\u00fdch boj\u00edch, kde \u0159\u00eddila bojov\u00fd v\u016fz nebo na protivn\u00edky metala \u0161\u00edpy ze sv\u00e9ho luku. Tyto souboje se v \u0158\u00edm\u011b braly opravdu v\u00e1\u017en\u011b. Pro \u0159\u00edmskou elitu to bylo hlavn\u011b i erotick\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed, jeliko\u017e Amazonky bojovaly jen spo\u0159e od\u011bn\u00e9 nebo \u00fapln\u011b nah\u00e9, jejich jedin\u00fd po\u0159\u00e1dn\u00fd ochrann\u00fd prvek, kter\u00fd sm\u011bly m\u00edt, byla helmice . Zbrojily je leh\u010d\u00ed a dob\u0159e ovladateln\u00e9 zbran\u011b jako d\u00fdka Pugio, kr\u00e1tk\u00fd me\u010d Gladius, o\u0161t\u011bp nebo luk. M\u011bly vlastn\u00ed gladi\u00e1torsk\u00e9 \u0161koly a bylo \u010dast\u00fdm jevem, \u017ee se Amazonky vyu\u017e\u00edvaly stejn\u011b \u010dasto jak na boj, tak na sex. Mevia byla p\u0159ipisov\u00e1na jako \u010dlenka Spartakova povst\u00e1n\u00ed a dru\u017eka Gala Crixe , ale nikdy se spolu nesetkali. Mevia si nikdy nevydobyla svobodu, byla zardou\u0161ena sv\u00fdm p\u00e1nem p\u0159i orgi\u00edch na oslavu boha Marta v jeho vile. Euxenius \u0158\u00edm m\u011bl na sv\u00e9m \u00fazem\u00ed v\u00edce ne\u017e 250 amfite\u00e1tr\u016f, ve kter\u00fdch se konaly gladi\u00e1torsk\u00e9 hry. Jedn\u00edm z nich byla i ar\u00e9na v Efezu na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Turecka. Pr\u00e1v\u011b zde se zrodil velk\u00fd b\u016fh ar\u00e9ny, reti\u00e1rius (bojovn\u00edk se s\u00edt\u00ed a trojzubcem) jm\u00e9nem Euxenius. Z jeho n\u00e1hrobku se dozv\u00edd\u00e1me, \u017ee zem\u0159el ,,in victus“ – nepora\u017een\u00fd. Forenzn\u00ed v\u011bda p\u0159i zkoum\u00e1n\u00ed jeho ostatk\u016f zjistila, \u017ee poch\u00e1zel z bl\u00edzk\u00e9 Asie, pravd\u011bpodobn\u011b z \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Mongolska. Cel\u00e9 m\u011bsto Efez zdob\u00ed stovky grafit\u016f s vyobrazen\u00edm jeho v\u00edt\u011bzn\u00fdch boj\u016f v ar\u00e9n\u011b. Jak bylo zvykem, bojoval v ar\u00e9n\u011b t\u0159ikr\u00e1t do roka po dobu t\u0159\u00ed let, pak dostal Euxenius mo\u017enost vybojovat si svobodu. Tento gladi\u00e1tor vyhr\u00e1l 9 z\u00e1pas\u016f po sob\u011b a v des\u00e1t\u00e9m se m\u011blo rozhodnout o jeho svobod\u011b \u010di smrti. Jeho tak, \u010di onak posledn\u00edm bojem byla tzv. obrana mostu. Tento nef\u00e9rov\u00fd boj se odehr\u00e1val tak, \u017ee reti\u00e1rius st\u00e1l uprost\u0159ed mostu a z ka\u017ed\u00e9 strany na n\u011bho \u00fato\u010dil jeden secutor. Euxenius z\u00edskal pouze jedinou drobnou v\u00fdhodu, tucet t\u011b\u017ek\u00fdch kamen\u016f, kter\u00e9 mohl metat na sv\u00e9 soupe\u0159e je\u0161t\u011b ne\u017e se na most dostanou. Po l\u00edt\u00e9m boji, ve kter\u00e9m byl Euxenius i ran\u011bn, mu dav naposledy provolal sl\u00e1vu. Pot\u00e9 ode\u0161el tento reti\u00e1rius z ar\u00e9ny za svobodou. Vzhledem k informac\u00edm na jeho n\u00e1hrobku v\u00edme, \u017ee po zbytek \u017eivota p\u016fsobil jako doktore (tren\u00e9r) v ludu  ( \u0161kole gladi\u00e1tor\u016f). Forenzn\u00ed v\u011bda prok\u00e1zala, \u017ee se Euxenius do\u017eil pr\u016fm\u011brn\u00e9ho v\u011bku t\u00e9 doby a zem\u0159el p\u0159irozenou smrt\u00ed. Na jeho n\u00e1hrobku je deset vav\u0159\u00ednov\u00fdch v\u011bnc\u016f, d\u00e1le (voln\u011b p\u0159elo\u017eeno):  Euxenius, Reti\u00e1rius, ,, in victus“ ( nepora\u017een\u00fd) , uct\u00edvan\u00fd u\u010ditel Marcus Attilius Tento \u0158\u00edman se stal  svobodn\u00fdm gladi\u00e1torem z d\u016fvodu, \u017ee zoufale pot\u0159eboval pen\u00edze kv\u016fli obrovsk\u00fdm dluh\u016fm, kter\u00e9 zu\u017eovali jeho rodinu.. Grafity a fresky na st\u011bn\u00e1ch  Nuceriansk\u00e9 br\u00e1ny v Pompej\u00edch, objeven\u00e9 roku 2007,  n\u00e1m vypr\u00e1v\u00ed jeho p\u0159\u00edb\u011bh. \u0158\u00edkaj\u00ed i hodn\u011b o jeho v\u00fdzbroji. V ar\u00e9n\u011b bojoval jako Murmillus, to znamen\u00e1 \u017ee m\u011bl velk\u00fd \u0161t\u00edt scuttum, me\u010d gladius, velmi honosnou helmici, kovovou zbroj na pa\u017ei, n\u00e1prsn\u00ed \u0161t\u00edtek, mo\u017en\u00e1 i ko\u017eenou lehkou zbroj a holenice.. Prvn\u00ed gladi\u00e1torsk\u00e9 hry, kter\u00fdch se teprve osmn\u00e1ctilet\u00fd Marcus Attilius z\u00fa\u010dastnil, byly hry Nola, pojmenovan\u00e9 po jedn\u00e9 z Pompejsk\u00fdch bran. Marcus  Attilius  byl v t\u011bchto hr\u00e1ch ozna\u010dov\u00e1n jako tiro  (nov\u00e1\u010dek), ale v\u0161em m\u011bl nyn\u00ed dok\u00e1zat, \u017ee nen\u00ed radno ho podce\u0148ovat. Hned jeho prvn\u00ed z\u00e1pas byl \u00fa\u017easn\u00fd. Nastoupil toti\u017e proti bohovi ar\u00e9ny  Hilariovi,  kter\u00fd ji\u017e zv\u00edt\u011bzil ve t\u0159in\u00e1cti z\u00e1pasech po sob\u011b. Gladi\u00e1tor Hilarius pat\u0159il k bojovn\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed byli Neronovou osobn\u00ed c\u00edsa\u0159skou  dru\u017einou gladi\u00e1tor\u016f (gardov\u00ed gladi\u00e1to\u0159i, pat\u0159il k nim i obr Spiculus ).  Tiro Attilius v\u0161ak zv\u00edt\u011bzil. I dal\u0161\u00ed  z\u00e1pas byl t\u011b\u017ek\u00fd, stanul proti  Raeciu Fellixovi,  svobodn\u00e9mu ob\u010danovi, kter\u00fd vyhr\u00e1l  ji\u017e dvan\u00e1ct souboj\u016f, a op\u011bt zv\u00edt\u011bzil. Z Marca Attilia se stal mil\u00e1\u010dek dav\u016f. Ve starov\u011bk\u00e9m \u0158\u00edm\u011b byl tak popul\u00e1rn\u00ed, \u017ee se jeho z\u00e1pasy objevily i jako grafity a fresky na st\u011bn\u00e1ch mnoha staveb v Pompej\u00edch. A on s\u00e1m umo\u0159il sv\u00e9 dluhy. Flamma Flamma (*114 a\u017e +144. po Kristu) je p\u0159\u00edslove\u010dnou vyj\u00edmkou, potvrzuj\u00edc\u00ed pravidlo. Zat\u00edm co jin\u00ed gladi\u00e1to\u0159i prahli po svobod\u011b, Flamma byl s \u017eivotem gladi\u00e1tora naprosto spokojen\u00fd. V ar\u00e9n\u011b tento Asy\u0159an bojoval v prvn\u00ed polovin\u011b druh\u00e9ho stolet\u00ed po Kristu. Flamma tak moc miloval ar\u00e9nu , \u017ee n\u011bkolikr\u00e1t odm\u00edtl me\u010d rudis a s n\u00edm svobodu. M\u016f\u017eeme tedy s jistotou \u0159\u00edci, \u017ee j\u00e1s\u00e1n\u00ed davu miloval v\u00edc ne\u017e vlastn\u00ed \u017eivot. Byl cvi\u010den jako secutor, to znamen\u00e1 \u017ee pou\u017e\u00edval \u0161t\u00edt a me\u010d sica. Podle d\u00edla Juvenala se jeho posledn\u00ed souboj odehr\u00e1l na podzim roku 144 po Kristu, kdy proti n\u011bmu nastoupil germ\u00e1n jm\u00e9nem Hragen, byl to nov\u00e1\u010dek (tiro), ale dok\u00e1zal \u017ee je velmi zdatn\u00fdm protivn\u00edkem i pro \u0161ampiona ar\u00e9ny. Po v\u00edce ne\u017e hodin\u011b l\u00edt\u00e9ho boje ukon\u010dil Hragen kari\u00e9ru i \u017eivot mocn\u00e9ho Flamma. Na jeho n\u00e1hrobku na Sic\u00edlii stoj\u00ed (voln\u00fd p\u0159eklad): „Flamma, secutor, \u017eil 30 let, bojoval 34x, v\u00fdhr\u00e1l 21x, nerozhodn\u011b 9x, prohr\u00e1l 4x, byl Syrsk\u00e9 n\u00e1rodnosti.“ Hermeus Hermea, jako slavn\u00e9ho gladi\u00e1tora, popisoval \u0159\u00edmsk\u00fd aristokrat a pisec Martialis (1. stolet\u00ed po Kristu.). Jeho jm\u00e9no se objevilo i v grafitech v Pompej\u00edch, ale z\u0159ejm\u011b byl slavn\u00fd v cel\u00e9m \u0158\u00edmsk\u00e9m imp\u00e9riu. Hermes byl v\u0161estrann\u00fd bojovn\u00edk a um\u011bl bojovat se sekerou, kop\u00edm, sicem (zak\u0159iven\u00e1 Thr\u00e1ck\u00e1 d\u00fdka), gladiem (kr\u00e1tk\u00fd me\u010d), nav\u00edc ovl\u00e1dal i trojzubec se s\u00edt\u00ed \u010di d\u00fdku pugio. Ale v prvn\u00ed \u0159ad\u011b byl cvi\u010den jako Scissore (n\u016f\u017eky). Tedy zbran\u011b, na kter\u00e9 byl Hermes vylo\u017een\u011b cvi\u010den\u00fd, byly kr\u00e1tk\u00fd me\u010d Gladius a Scissor, velmi specializovan\u00e1 \u00fato\u010dn\u011b obrann\u00e1 zbra\u0148 gladi\u00e1tor\u016f. Na sob\u011b m\u011bl v\u011bt\u0161inou ko\u017een\u00e9 brn\u011bn\u00ed a p\u0159ilbici. V\u0161echny tyto zbran\u011b ovl\u00e1dal s takov\u00fdm umem, \u017ee dok\u00e1zal vyhr\u00e1t bez zabit\u00ed soupe\u0159e. M\u011bl prost\u011b schopnost b\u011bhem souboje zv\u00edt\u011bzit, ale nezab\u00edt. Podle popisu Martialise nepat\u0159il Hermeus mezi nejsiln\u011bj\u0161\u00ed, nejv\u011bt\u0161\u00ed ani nejstatn\u011bj\u0161\u00ed gladi\u00e1tory, ale sv\u00e9 nedostatky dok\u00e1zal vykompenzovat rychlost\u00ed,zru\u010dnost\u00ed a taktick\u00fdm my\u0161len\u00edm. D\u00edky sv\u00fdm triumf\u016fm byl zn\u00e1m tak\u00e9 v nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edch koutech \u0158\u00edmsk\u00e9ho imp\u00e9ria, nap\u0159\u00edklad i v Britanii. Po mnoha v\u00edt\u011bzstv\u00edch p\u016fsobil jako u\u010ditel (doktore) v gladi\u00e1torsk\u00e9 \u0161kole Ludus. Hragen  Svobodn\u00fd gladi\u00e1tor germ\u00e1nsk\u00e9ho p\u016fvodu. Do \u0158\u00edma dorazil kolen roku 140 po Kristu. Hledal pr\u00e1ci , ale jedin\u00e9 co um\u011bl byl boj. A tak po n\u011bjakou dobu p\u016fsobil jako osobn\u00ed str\u00e1\u017e jednoho z \u0159\u00edmsk\u00fdch lichv\u00e1\u0159\u016f. Jednoho r\u00e1na do\u0161lo na tr\u017ei\u0161ti k \u00fatoku na j\u00edm st\u0159e\u017eenou osobu, kdy Hragen bleskurychle zabil t\u0159i \u00fato\u010dn\u00edky a \u010dtvrt\u00e9mu utnul pa\u017ei. Tohoto v\u00fdkonu si pov\u0161iml lanista Marius Quitus Mirbellus. Nab\u00eddl mu plat a ubytov\u00e1n\u00ed za boje v ar\u00e9n\u011b, co\u017e Hragen ihned p\u0159ijal. P\u0159i prvn\u00edm n\u00e1stupu do ar\u00e9ny roku 144 po Kristu na n\u011bho dav bu\u010del. Nen\u00ed divu, byl tiro (nov\u00e1\u010dek) a jeho soupe\u0159em byl Asyrsk\u00fd zku\u0161en\u00fd gladi\u00e1tor Flamme, secutor, kter\u00fd ji\u017e v ar\u00e9n\u011b mnohokr\u00e1t zv\u00edt\u011bzil, dokonce ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t odm\u00edtl me\u010d rudis a s n\u00edm i svobodu. Po v\u00edce ne\u017e hodin\u011b boje zran\u011bn\u00fd Hragen poslal Flamma k boh\u016fm. Od t\u00e9 doby na n\u011bj nikdy nikdo nebu\u010del. Hragen zv\u00edt\u011bzil v 37. souboj\u00edch a ve 42. letech odjel jako boh\u00e1\u010d zp\u011bt do sv\u00e9 domoviny. Je bezpochyby nejv\u011bt\u0161\u00edm svobodn\u00fdm Gladi\u00e1torem v\u016fbec. Hragen pou\u017e\u00edval pro germ\u00e1na typick\u00e9 zbran\u011b a zbroj a\u017e na p\u0159ilbici, kterou vym\u011bnil za p\u0159ilbici pora\u017een\u00e9ho Flamma a nosil ji hrd\u011b do ar\u00e9ny jako v\u00fdraz \u00facty k p\u0159emo\u017een\u00e9mu sokovi. Zarove\u0148 t\u00edm ka\u017ed\u00e9mu protivn\u00edkovi \u0159\u00edkal :  ,,Sly\u0161el si o Flammovi? Tak to jsem j\u00e1, ten kdo ho zabil.. „. Obr Spiculus Nejbohat\u0161\u00ed gladi\u00e1tor \u0158\u00edma. Byl bl\u00edzk\u00fd p\u0159\u00edtel s nechvaln\u011b zn\u00e1m\u00fdm c\u00edsa\u0159em Neronem (vl\u00e1dl 53 a\u017e 68 po Kristu.). Po\u010det jeho v\u00edt\u011bzstv\u00ed nen\u00ed zn\u00e1m, musel v\u0161ak b\u00fdt velmi velk\u00fd, proto\u017ee jeho podobizny v podob\u011b grafit\u016f a n\u00e1pis\u016f nach\u00e1z\u00edme po cel\u00e9m starov\u011bk\u00e9m \u0158\u00edmu a na v\u0161ech je vyobrazen jako obr. Neron mu daroval velk\u00fd honosn\u00fd pal\u00e1c, v\u010detn\u011b zlata, otrok\u016f a majetku. D\u00e1le ho za\u0159adil do sv\u00e9 elitn\u00ed skupiny gardov\u00fdch gladi\u00e1tor\u016f. B\u011bhem jeho svr\u017een\u00ed Neron \u00fadajn\u011b cht\u011bl, aby...","og_url":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158","og_site_name":"Viva Gladius","article_modified_time":"2025-05-16T06:09:23+00:00","og_image":[{"width":1024,"height":425,"url":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/helms-1024x576-1024x425-1.jpg","type":"image\/jpeg"}],"twitter_card":"summary_large_image","twitter_misc":{"Odhadovan\u00e1 doba \u010dten\u00ed":"19 minut"},"schema":{"@context":"https:\/\/schema.org","@graph":[{"@type":"WebPage","@id":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158","url":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158","name":"Bohov\u00e9 ar\u00e9n - Viva Gladius","isPartOf":{"@id":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/#website"},"primaryImageOfPage":{"@id":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158#primaryimage"},"image":{"@id":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158#primaryimage"},"thumbnailUrl":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/helms-1024x576-1024x425-1.jpg","datePublished":"2023-10-20T08:40:59+00:00","dateModified":"2025-05-16T06:09:23+00:00","breadcrumb":{"@id":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158#breadcrumb"},"inLanguage":"cs","potentialAction":[{"@type":"ReadAction","target":["https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158"]}]},{"@type":"ImageObject","inLanguage":"cs","@id":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158#primaryimage","url":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/helms-1024x576-1024x425-1.jpg","contentUrl":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/helms-1024x576-1024x425-1.jpg","width":1024,"height":425},{"@type":"BreadcrumbList","@id":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=158#breadcrumb","itemListElement":[{"@type":"ListItem","position":1,"name":"Home","item":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/"},{"@type":"ListItem","position":2,"name":"Bohov\u00e9 ar\u00e9n"}]},{"@type":"WebSite","@id":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/#website","url":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/","name":"Viva Gladius","description":"KONE\u010cN\u00c9 V\u00cdT\u011aZSTV\u00cd, NEBO SMRT!","potentialAction":[{"@type":"SearchAction","target":{"@type":"EntryPoint","urlTemplate":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?s={search_term_string}"},"query-input":{"@type":"PropertyValueSpecification","valueRequired":true,"valueName":"search_term_string"}}],"inLanguage":"cs"}]}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/158","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=158"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/158\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1163,"href":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/158\/revisions\/1163"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/162"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=158"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}