{"id":255,"date":"2023-10-20T12:17:15","date_gmt":"2023-10-20T10:17:15","guid":{"rendered":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255"},"modified":"2023-10-20T12:28:02","modified_gmt":"2023-10-20T10:28:02","slug":"slavne-bitvy","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255","title":{"rendered":"Slavn\u00e9 bitvy"},"content":{"rendered":"\n

Bitva u Alesie<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Alesia byla najlep\u0161\u00ed Galskou pevnost\u00ed.. Oppidum bylo podle sou\u010dasn\u00fdch poznatk\u016f situov\u00e1no na v\u00fd\u0161in\u00e1ch pobl\u00ed\u017e \u0159eky Brenne. Gaius Julius Caesar necht\u011bl riskovat p\u0159\u00edm\u00fd \u00fatok a tak vybudoval kolem Al\u00e9sie opevn\u011bn\u00ed o d\u00e9lce cca 15 km.Toto opevn\u011bn\u00ed se skl\u00e1dalo z 23 pevnost\u00ed, 7 t\u00e1bor\u016f a v\u011b\u017e\u00ed vzd\u00e1len\u00fdch od sebe asi 25 m, kter\u00e9 m\u011bly od\u0159\u00edznou Galy od p\u0159\u00edsunu z\u00e1sob. Na z\u00e1pad od pevnosti byly p\u0159\u00edkopy, kter\u00e9 byly 5 metr\u016f \u0161irok\u00e9. P\u0159i stavb\u011b opevn\u011bn\u00ed se Galov\u00e9 pokou\u0161eli \u0159\u00edmsk\u00e9 voj\u00e1ky atakovat a uniknout, aby mohli zmobilizovat posily. To se za cenu ukrutn\u00fdch ztr\u00e1t povedlo. Caesar ale rozpoznal z\u00e1m\u011bry Gal\u016f a proto dal vybudovat dal\u0161\u00ed, tentokr\u00e1t vn\u011bj\u0161\u00ed val ve vzd\u00e1lenosti 400 metr\u016f od vnit\u0159n\u00edho, v d\u00e9lce 21 kilometr\u016f, a pr\u00e1v\u011b t\u00edm se bitva stala naprosto jedine\u010dnou. Obl\u00e9haj\u00edc\u00ed byli toti\u017e sami obl\u00e9h\u00e1ni.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Ve snaze u\u0161et\u0159it z\u00e1soby, Vercingetorix (kr\u00e1l Gal\u016f) vyhnal \u017eeny a d\u011bti z pevnosti. Caesar pochopil jeho z\u00e1m\u011br a odm\u00edtl \u017eeny a d\u011bti p\u0159ijmout do t\u00e1bora, nechal je aby zem\u0159eli hlady. Vencigetorix podlehl, a \u017eeny i d\u011bti po p\u00e1r dnech vpustil do Alesie.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

B\u011bhem t\u0159et\u00edho m\u011bs\u00edce obl\u00e9h\u00e1n\u00ed dorazila pomocn\u00e1 galsk\u00e1 arm\u00e1da pod veden\u00edm Commiuxe. Velikost t\u00e9to arm\u00e1dy \u010d\u00edtala statis\u00edce hlav. Commiux okam\u017eit\u011b za\u00fato\u010dil, stejn\u011b tak za\u00fato\u010dila i vojska Vercingetorixe z Al\u00e9sie. \u0158\u00edman\u00e9 byli pod velk\u00fdm tlakem a hrozilo, \u017ee budou pora\u017eeni, pak ale Caesar zapojil do boje svoji germ\u00e1nskou j\u00edzdu, kter\u00e1 zajistila v\u00edt\u011bzstv\u00ed.  O dva dny pozd\u011bji za\u00fato\u010dili Galov\u00e9 znovu. \u0158\u00edman\u00e9 byli bl\u00edzko por\u00e1\u017ece, ale znovu se jim poda\u0159ilo Galy zatla\u010dit zp\u011bt. Nakonec se Galov\u00e9 rozhodli pro posledn\u00ed mocn\u00fd \u00fatok. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne, uprost\u0159ed noci za\u00fato\u010dili Galov\u00e9 zevnit\u0159 i zven\u010d\u00ed z\u00e1rove\u0148. Caesar ale obratn\u011b p\u0159esouval jednotky a s\u00e1m se n\u011bkolikr\u00e1t vydal se svou gardou do proti\u00fatoku. Vercingetorix poznal, \u017ee je v\u00e1lka prohr\u00e1na, a aby zachr\u00e1nil ostatn\u00ed rozhodl se vydat Caesarovi na milost.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Kr\u00e1l v\u0161ech Gal\u016f, Vercingetorix byl odvezen do \u0158\u00edma a po sedmi letech v\u011bzn\u011bn\u00ed ve\u0159ejn\u011b u\u0161krcen.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Bitvy o Alesii roku 52 p\u0159ed Kristem, se \u00fa\u010dastnilo odhadem 200000 Gal\u016f, a 20 \u2013 35000 \u0158\u00edman\u016f.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Bitva na \u0159ece Fej<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Nesm\u00edme zapom\u00ednat, \u017ee ve starov\u011bk\u00e9m sv\u011bt\u011b byla je\u0161t\u011b v\u00fdchodn\u00ed rozlehl\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e, dnes zn\u00e1m\u00e1 jako \u010c\u00edna. Ve starov\u011bku se tato supervelmoc teprve bl\u00ed\u017eila ke sjednocen\u00ed pod jedin\u00fdm vl\u00e1dcem. Proto ji zas\u00e1hla bou\u0159e v\u00e1lek, nebo\u0165 \u0159\u00ed\u0161e se v\u017edy rodily me\u010dem! Bitva u \u0159eky Fej byla vojensk\u00fdm st\u0159etnut\u00edm mezi \u00fato\u010d\u00edc\u00ed severo\u010d\u00ednskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed \u010cchin, a br\u00e1n\u00edc\u00ed se jiho\u010d\u00ednskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed \u0164in. Stalo se tak v listopadu roku 383. po Kristu, \u0164insk\u00e9 voje dok\u00e1zali odvr\u00e1tit hrozbu a zv\u00edt\u011bzit i p\u0159es obrovskou p\u0159evahu \u010cchinsk\u00e9ho nep\u0159\u00edtele<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V pozad\u00ed bitvy u \u0159eky Fej byla rozkol\u00edsanost \u010c\u00edny kv\u016fli ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce, zvan\u00e9 : St\u0159et osmi kn\u00ed\u017eat.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Jeden z \u0164insk\u00fdch vl\u00e1dc\u016f uchopil moc v ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti zem\u011b a roku 317. po Kristu se prohl\u00e1sil c\u00edsa\u0159em. tato mal\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e se naz\u00fdvala V\u00fdchodn\u00ed \u0164in.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Na severu se po \u010dase prosadila \u0159\u00ed\u0161e \u010cchin, jej\u00ed\u017e panovn\u00edk Fu \u0164ien sjednotil severn\u00ed \u010c\u00ednu. Kr\u00e1tce pot\u00e9 zapo\u010dal vojensk\u00e9 akce i na V\u00fdchodn\u00ed \u0164in a v roce 379. dobyl m\u011bsto Siang Jang. \u010cty\u0159i roky na to se pokusily \u0165insk\u00e9 s\u00edly o znovudobyt\u00ed tohoto d\u016fle\u017eit\u00e9ho m\u011bsta. Bez \u00fasp\u011bchu. Tento \u010das p\u0159i\u0161el Fu \u0164ienovi jako ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das k zah\u00e1jen\u00ed \u00fatoku na V\u00fdchodn\u00ed \u0164in. Shrom\u00e1\u017edil arm\u00e1du 600 000 mu\u017e\u016f a 270 000 jezdc\u016f. I za p\u0159edpokladu, \u017ee jsou tyto po\u010dty p\u0159emr\u0161t\u011bn\u00e9, se muselo jednat o obrovskou arm\u00e1du. Toto mohutn\u00e9 vojsko se vydalo na jih do \u00fadol\u00ed Jang-c\u2019 k \u0159ece Fej.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\u0160ance \u0164in\u016f, vzhledem k p\u0159evaze protivn\u00edka 10:1, byly miziv\u00e9. Ani \u017e\u00e1dn\u00e9 celistv\u00e9 z\u00e1znamy bitvy se nedochovaly.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Podle nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00edho sc\u00e9n\u00e1\u0159e vyslal \u0165insk\u00fd gener\u00e1l Sie Suan k Fu \u0164ienovu veliteli Fu \u017dungovi posla, jen\u017e p\u0159edal nab\u00eddku utkat se v \u0159\u00e1dn\u00e9 bitv\u011b za p\u0159edpokladu, \u017ee se \u010dchinsk\u00e9 vojsko st\u00e1hne od \u0159eky, aby ji \u0165insk\u00e1 arm\u00e1da mohla p\u0159ej\u00edt. \u017d\u00e1dosti bylo vyhov\u011bno nebo\u0165 Fu \u017dung v tom vid\u011bl p\u0159\u00edle\u017eitost jak \u0165insk\u00e9 jednotky zni\u010dit. Nicm\u00e9n\u011b b\u011bhem p\u0159eskupov\u00e1n\u00ed vojska \u010cchin\u016f se mezi mu\u017ei rozk\u0159ikla f\u00e1ma, \u017ee ustupuj\u00ed kv\u016fli tomu, \u017ee byli pora\u017eeni. Nav\u00edc k tomu v\u0161emu ihned po p\u0159ekro\u010den\u00ed \u0159eky \u0165insk\u00e9 odd\u00edly zapo\u010daly \u00fatok na t\u00fdl seversk\u00fdch voj\u016f. Chaos vznikl\u00fd uvnit\u0159 \u010dchinsk\u00e9 arm\u00e1dy nedok\u00e1zal Fu \u017dung zkrotit a byl zabit spolu se sv\u00fdmi mu\u017ei p\u0159i pokusu o hromadn\u00fd \u00faprk z bitevn\u00ed v\u0159avy.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

C\u00edsa\u0159stv\u00ed \u0164in si udr\u017eelo sv\u016fj vliv, ale velk\u00e1 v\u00e1lka o sjednocen\u00ed \u010c\u00edny zdaleka neskon\u010dila.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Zdroj: GRANT, R. G.- Bitvy: 5 000 let v\u00e1le\u010dnictv\u00ed.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Bitva u Harzhornu<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Mezi 235-240 po Kristu<\/strong><\/p>\n\n\n\n

O t\u00e9to ob\u0159\u00ed bitv\u011b se dozv\u00edd\u00e1 sv\u011bt a\u017e roku 2008, a to n\u00e1hodn\u00fdm objevem amat\u00e9rsk\u00fdch archeolog\u016f. \u0158\u00edmsk\u00e9 obut\u00ed kon\u011b, kter\u00e9 usnad\u0148ovalo pohyb koni ve skalnat\u00e9m ter\u00e9nu. Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fadiv v\u0161ak p\u0159edstavoval fakt \u017ee ve\u0161ker\u00e9 p\u0159edpoklady tvrdily, \u017ee se \u0159\u00edman\u00e9 tak daleko na sever Germanie nikdy nedostali. Roku 2009 za\u010dala archeologick\u00e1 v\u00fdprava na Hartzhornu hledat. Zanedlouho vrch za\u010dal vyd\u00e1vat sv\u011bdectv\u00ed o ud\u00e1lostech starov\u011bku. Brzy zem\u011b uk\u00e1zala \u010d\u00e1st \u0159\u00edmsk\u00e9ho vozu, a tak\u00e9 germ\u00e1nsk\u00fd hrot kop\u00ed. Po t\u011bchto dal\u0161\u00edch objevech dostal zelenou pr\u016fzkum laserem a magnetickou rezonanc\u00ed. Pozemn\u00ed t\u00fdm zde nav\u00edc p\u00e1tral dal\u0161\u00ed 3. m\u011bs\u00edce. Bitva byla potvrzena! Tis\u00edce cvo\u010dk\u016f z \u0159\u00edmsk\u00fdch bot, stovky hrot\u016f \u0161\u00edp\u016f, ale i \u010d\u00e1sti \u0159\u00edmsk\u00e9 v\u00fdzbroje a hroty z \u0159\u00edmsk\u00fdch \u0161\u00edp\u016f do balist,  doslova vyskakovali ze zem\u011b. Mezi nimi i n\u00e1lez kter\u00fd n\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1 kdy se zde bitva p\u0159esn\u011b odehr\u00e1la, st\u0159\u00edbrn\u00e1 mince s vyobrazen\u00edm c\u00edsa\u0159e Alexandra Severa (222-235 po Kristu. ) A tehdy v\u011bdci vzpomn\u011bli na skromn\u00fd z\u00e1znam o ta\u017een\u00ed do Germanie c\u00edsa\u0159e vl\u00e1dnouc\u00edho po Alexandru Severovi, a to c\u00edsa\u0159e Maximina Traxe. V\u00fdzkum pokra\u010doval a Harzhorn n\u00e1m vypov\u011bd\u011bl \u010deho byl sv\u011bdkem. Nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159 bitvy je, \u017ee Germ\u00e1nsk\u00e9 kmeny v po\u010detn\u00e9 s\u00edle obsadily \u00fadol\u00ed p\u0159\u00edmo proti \u0159\u00edmsk\u00fdm voj\u016fm. Velitel germ\u00e1nsk\u00fdch vojsk d\u00e1val pokyny z vrcholu Harzhornu, odkud dob\u0159e vid\u011bl na pr\u016fb\u011bh bitvy. Pr\u00e1v\u011b do t\u011bchto m\u00edst \u0159\u00edman\u00e9 soust\u0159edily palbu z balist. D\u016fkazem toho je n\u00e1lez stovek hrot\u016f z \u0161\u00edp\u016f do balist na cca 60 metrech \u010dtvere\u010dn\u00edch. Po t\u011b\u017ek\u00e9m ost\u0159elov\u00e1n\u00ed na vrch za\u00fato\u010dila \u0159\u00edmsk\u00e1 j\u00edzda. Na \u00fapat\u00ed svahu po sob\u011b j\u00edzda zanechala mrtv\u00e9 kon\u011b a \u010d\u00e1sti jezdeck\u00e9 v\u00fdstroje (ostruhy, \u010d\u00e1sti jezdeck\u00fdch o\u0161t\u011bp\u016f). J\u00edzda se sv\u00fdm \u00fakolem na jisto usp\u011bla, a Germ\u00e1nsk\u00fd velitel byl zabit. \u0158\u00edm na tomto zapomenut\u00e9m bitevn\u00edm poli zv\u00edt\u011bzil. Tis\u00edce cvo\u010dk\u016f z \u0159\u00edmsk\u00fdch bot jasn\u011b ukazuj\u00ed, \u017ee \u0159\u00edman\u00e9 v \u0161iku postupovali d\u00e1le na sever. Tuto bitvu zmi\u0148ujeme p\u0159edev\u0161\u00edm ze dvou d\u016fvod\u016f.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

1. Nen\u00ed podlo\u017eena dobov\u00fdmi zdroji, celou ji n\u00e1hodou objevili archeologov\u00e9.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

2. Je ot\u00e1zka kam a\u017e se tedy dostala \u0159\u00edmsk\u00e1 vojska vedan\u00e1 Traxem.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Tento n\u00e1lez n\u00e1m ukazuje kolik toho vlastn\u011b nev\u00edme, a \u017ee se o \u0159\u00edmsk\u00e9m ta\u017een\u00ed Maximina Traxe z\u0159ejm\u011b je\u0161t\u011b mnoh\u00e9 dozv\u00edme. Na bitevn\u00edm poli u Harzhornu se do dnes na\u0161lo v\u00edce ne\u017e 2000 artefakt\u016f z bitvy, to je v\u00edce ne\u017e na jak\u00e9mkoliv jin\u00e9m \u0159\u00edmsk\u00e9m boji\u0161ti. Co v\u0161echno je\u0161t\u011b nev\u00edme, kdy\u017e n\u00e1m 1800 let unikala pov\u011bdomost o tak obrovsk\u00e9 bitv\u011b?<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Bitva u Hidasp\u00e9s<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

V kv\u011btnu roku 326 p\u0159ed Kristem se st\u0159etla Makedonsk\u00e1 velk\u00e1 arm\u00e1da veden\u00e1 Alexandrem Velik\u00fdm Makedonsk\u00fdm s indick\u00fdm vojskem kr\u00e1le Pora. Boj se odehr\u00e1l na lev\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Hydasp\u00e9s. Toto st\u0159etnut\u00ed bylo posledn\u00ed bitvou svedenou Alexandrem Velik\u00fdm. Po\u010detnost Makedonsk\u00fdch sil je odhadov\u00e1na na 40 a\u017e 45000 voj\u00e1k\u016f. Kdy\u017e Alexandrovo vojsko a dorazilo do m\u011bsta Taxifa, tak Alexandr s m\u00edstn\u00edm kr\u00e1lem Omfisem uzav\u0159el alianci nam\u00ed\u0159enou proti Omfisovu rivalovi kr\u00e1li Porovi. Ten se p\u0159ipravoval na ji\u017en\u00edm b\u0159ehu Hydasp\u00e9s k odra\u017een\u00ed Alexandrova pokusu o p\u0159ekov\u00e1n\u00ed \u0159eky. Alexandr si byl v\u011bdom, \u017ee p\u0159\u00edm\u00e9 p\u0159ekro\u010den\u00ed by mohlo skon\u010dit por\u00e1\u017ekou, a tak rozehr\u00e1l ment\u00e1ln\u00ed p\u0159edehru tohoto st\u0159etnut\u00ed. P\u0159esouval sv\u00e1 vojska kolem toku \u0159eky tam a zp\u00e1tky, a to tak dlouho, dokud znechucen\u00fd kr\u00e1l Poros nep\u0159estal jeho pohyby s arm\u00e1dou kop\u00edrovat. To byla chv\u00edle na kterou Alexandr \u010dekal. Pod rou\u0161kou tmy rozd\u011blil Makedonsk\u00fd kr\u00e1l sv\u00e9 vojsko a asi s 10000 p\u011b\u0161\u00e1ky a 5000 jezdci vyrazil k m\u00edstu na severu kter\u00e9 si pro p\u0159echod vyhl\u00e9dl. Vojsk\u016fm, kter\u00e9 z\u016fstaly v t\u00e1bo\u0159e velel Alexandr\u016fv p\u0159\u00edtel Krateros, ten m\u011bl za \u00fakol p\u0159ekro\u010dit \u0159eku pokud Poros vyt\u00e1hne na sever s cel\u00fdm vojskem a napadnout Por\u016fv t\u00fdl, nebo z\u016fstat v t\u00e1bo\u0159e pokud proti Alexandrovi po\u0161le jen \u010d\u00e1st sv\u00fdch sil, a poutat pozornost zbyl\u00fdch indick\u00fdch voj\u00e1k\u016f. Poros spolkl vnadidlo, po zpr\u00e1v\u011b zv\u011bd\u016f , \u017ee na severu se p\u0159ebrodila \u010d\u00e1st nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch sil, rozhodl o vysl\u00e1n\u00ed asi 7000 mu\u017e\u016f, j\u00edzdn\u00ed a vozatajsk\u00e9 jednotky vyslan\u00e9 na sever byly veden\u00e9 jeho synem. Indov\u00e9 v\u0161ak byli snadno p\u0159emo\u017eeni, v\u00e1le\u010dn\u00e9 vozy byly zastaveny bahnem p\u0159i pob\u0159e\u017e\u00ed. Kr\u00e1l Poros pochopil, \u017ee \u0161patn\u011b odhadl s\u00edlu a \u00famysly nep\u0159\u00e1tel, na\u010de\u017e se vydal s arm\u00e1dou vst\u0159\u00edc Alexandrovi. Na b\u0159ehu zanechal pouze p\u00e1r tis\u00edc mu\u017e\u016f, aby hl\u00eddali makedonsk\u00fd t\u00e1bor.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V okam\u017eiku zah\u00e1jen\u00ed bitvy se makedonsk\u00e1 j\u00edzda nal\u00e9zala na prav\u00e9m k\u0159\u00eddle. Poros rozd\u011blil svoje jezdectvo rovnom\u011brn\u011b na ob\u011b k\u0159\u00eddla. P\u0159ed p\u011bchotu ve st\u0159edu linie um\u00edstili Indov\u00e9 jednotku 200 slon\u016f, jejich\u017e p\u0159\u00edtomnost Alexandrovi dost zt\u011b\u017eovala situaci. V\u011bt\u0161ina \u00fasp\u011bch\u016f makedonsk\u00e9ho kr\u00e1le toti\u017e vych\u00e1zela z jeho schopnosti naru\u0161it nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 \u0159ady. Podle Arri\u00e1nova popisu, ale makedonsk\u00e9 kon\u011b d\u011bsil pach indick\u00fdch slon\u016f, to Alexandra p\u0159inutilo ke zm\u011bn\u011b taktiky. Alexandr odeslal sv\u00e9 j\u00edzdn\u00ed lu\u010di\u0161tn\u00edky zasyp\u00e1vat \u0161\u00edpy indickou j\u00edzdu na lev\u00e9m k\u0159\u00eddle. Pak na oslabenou nep\u0159\u00e1telskou j\u00edzdu provedl sv\u016fj j\u00edzdn\u00ed \u00fatok. Kdy\u017e vid\u011bl Poros \u017ee se mu skl\u00e1d\u00e1 k\u0159\u00eddlo na\u0159\u00eddil zbytku jezdectva, aby se tryskem p\u0159esunulo doleva a pos\u00edlilo kol\u00edsaj\u00edc\u00ed k\u0159\u00eddlo. V tomto moment\u011b p\u0159ik\u00e1zal Alexandr d\u016fstojn\u00edkovi jm\u00e9nem Koinos, aby se sv\u00fdmi jezdci objel indickou linii a za\u00fato\u010dil na indick\u00e9 jezdectvo na lev\u00e9m k\u0159\u00eddle, a vpadl mu do zad. T\u00edm byl s indickou j\u00edzdou konec. Falangy makedonc\u016f mezit\u00edm zaujaly postaven\u00ed proti postupuj\u00edc\u00edm slon\u016fm, kter\u00e9 dok\u00e1zaly zadr\u017eet, a\u010dkoli p\u0159itom utrp\u011bly zna\u010dn\u00e9 ztr\u00e1ty. S pomoc\u00ed v\u00edt\u011bzn\u00e9 j\u00edzdy pot\u00e9 Makedon\u0161t\u00ed obkl\u00ed\u010dili indy, kte\u0159\u00ed se za\u010dali hromadn\u011b vzd\u00e1vat.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Poros byl jedn\u00edm z mnoha Ind\u016f, kte\u0159\u00ed svoj\u00ed udatnost\u00ed u\u010dinili na Alexandra hlubok\u00fd dojem. Kdy\u017e se jej po bitv\u011b Alexandr zeptal jak sn\u00edm m\u00e1 mluvit, odv\u011btil dvoumetrov\u00fd ind ,, Jako s kr\u00e1lem\u201c. Tato prost\u00e1 slova zajistila Porovi, \u017ee mohl d\u00e1l, a\u010d pora\u017een\u00fd vl\u00e1dnout sv\u00e9mu \u00fazem\u00ed jako Alexandr\u016fv len\u00edk.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V bitv\u011b u Hydasp\u00e9s padlo 4280 Makedonc\u016f a dal\u0161\u00edch 8000 bylo ran\u011bno. Indov\u00e9 p\u0159i\u0161li o 21000 mu\u017e\u016f v\u010detn\u011b v\u0161ech syn\u016f kr\u00e1le Pora, a 9000 indick\u00fdch zajatc\u016f bylo prod\u00e1no do otroctv\u00ed.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Bitva u Kade\u0161e<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Roku 1274 p\u0159ed Kristem do\u0161lo u Kade\u0161e ke st\u0159etu Egyptsk\u00e9ho vojska Ramesse ll se silami Chetit\u016f pod veden\u00edm kr\u00e1le Muvatalli\u0161e. Tento krvav\u00fd den vstoupil do d\u011bjin, jako nejv\u011bt\u0161\u00ed st\u0159et v\u00e1le\u010dn\u00fdch voz\u016f v d\u011bjin\u00e1ch lidstva.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00e1le\u010dn\u00fdch voz\u016f se zde \u00fa\u010dastnilo v\u00edce ne\u017e 5000.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e se Ramesse ll s vojskem p\u0159ekra\u010doval \u0159eku Orontes u Kade\u0161e, na zadn\u00ed \u010d\u00e1st voje, konkr\u00e9tn\u011b na jednotku Re za\u00fato\u010dilo chetitsk\u00e9 vozatajstvo a zni\u010dilo ji. Zbytky odd\u00edlu Re prchaly k odd\u00edlu Amon, ale byly pron\u00e1sledov\u00e1ny chetitsk\u00fdmi v\u00e1le\u010dn\u00fdmi vozy a ve velk\u00e9m pob\u00edjeni.V srdnatosti Ramesse ll s jeho osobn\u00ed str\u00e1\u017e\u00ed a n\u011bkter\u00fdmi v\u00e1le\u010dn\u00fdmi vozy pos\u00edlen\u00fdmi o voj\u00e1ky ze zdecimovan\u00fdch odd\u00edl\u016f Amon a Re napadl chetitsk\u00e9 vojsko a Egyp\u0165an\u00e9 za\u010dali st\u0159\u00edlet na p\u0159et\u00ed\u017een\u00e9 chetitsk\u00e9 vozy. Chetit\u00e9, kte\u0159\u00ed v\u011b\u0159ili, \u017ee jejich nep\u0159\u00e1tel\u00e9 byli pora\u017eeni a zastavili se, aby rabovali na egyptsk\u00fdch mrtv\u00fdch,  stali se tak snadn\u00fdm ter\u010dem. Proti\u00fatok byl \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd a Chetitsk\u00e1 vojska byla zatla\u010dov\u00e1na. Aby zachr\u00e1nil sv\u00e9 ub\u00fdvaj\u00edc\u00ed s\u00edly, Muvatalli\u0161 poslal do boje dal\u0161\u00edch 1000 voz\u016f. V\u0161ak to byla chv\u00edle na kterou \u010dekali egyptsk\u00e9 posily v podob\u011b elitn\u00edho odd\u00edlu zvan\u00e9ho b\u011b\u017eci. Ti p\u0159i ot\u00e1\u010dce napadli chetitsk\u00e9 vozatajstvo, 150 voz\u016f pak tato Ramessova elitn\u00ed jednotka ukradla nep\u0159\u00edteli a v\u00edce ne\u017e 90 jich zni\u010dila. Zmaten\u00ed chetit\u0161t\u00ed vozatajov\u00e9 se dali na \u00fat\u011bk.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Ramesse ll m\u011bl te\u010f v\u00edce voz\u016f ne\u017e Chetitsk\u00fd kr\u00e1l Mutavalli\u0161, bitva i tak skon\u010dila nerozhodn\u011b. Chetit\u00e9 sice doma oslavovali v\u00edt\u011bzstv\u00ed, to oslavovali i Egyp\u0165an\u00e9, re\u00e1ln\u011b ale nikdo nezv\u00edt\u011bzil.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Bitva u Maratonu<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Dne 12. Z\u00e1\u0159\u00ed roku 490 p\u0159ed Kristem, se Persk\u00fd velkokr\u00e1l Dareos pokusil ovl\u00e1dnout \u0158ecko vojenskou silou, a vylodil se u pob\u0159e\u017e\u00ed na \u00fazk\u00e9 pl\u00e1ni pobl\u00ed\u017e m\u011bsta Maraton. Kde na persk\u00e9 n\u00e1jezdn\u00edky, ji\u017e \u010dekala Ath\u00e9nsk\u00e1 arm\u00e1da, s podporou 1000 mu\u017e\u016f od Palatajsk\u00fdch \u0158ek\u016f, celkem tedy 11000 \u0159eck\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00edk\u016f. Invazn\u00ed s\u00edly Per\u0161an\u016f \u010d\u00edtali cca 20 \u2013 30000 mu\u017e\u016f ve zbrani. L\u00e9pe vyzbrojen\u00ed \u0158ekov\u00e9 m\u011bli kvalitn\u011bj\u0161\u00ed zbroje i zbran\u011b, a zah\u00e1jili bitvu prudk\u00fdm \u00fatokem. Vzd\u00e1lenost mezi ob\u011bma vojsky p\u0159ekonali b\u011bhem, aby dali co nejm\u00e9n\u011b \u010dasu persk\u00fdm voj\u00e1k\u016fm, kte\u0159\u00ed se zrovna vylodili, a z\u00e1rove\u0148 zv\u00fd\u0161ili svou \u00fadernou s\u00edlu na maximum. P\u0159itom pos\u00edlili sv\u016fj voj na k\u0159\u00eddlech. V\u00fdsledek byl pro Per\u0161any krvavou l\u00e1zn\u00ed.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Tento sm\u011bl\u00fd pl\u00e1n vymyslel \u0159eck\u00fd velitel jm\u00e9nem Miltiad\u00e9s. Kallimachos, velitel cel\u00e9 Ath\u00e9nsk\u00e9 arm\u00e1dy, zem\u0159el v \u00favodu bitvy, a tak to byl  pr\u00e1v\u011b Miltiad\u00e9s, kdo m\u011bl zachr\u00e1nit Ath\u00e9ny a \u0158ecko. Per\u0161an\u00e9 sice zastavili a zatla\u010dili st\u0159ed \u0159eck\u00e9 arm\u00e1dy, av\u0161ak k\u0159\u00eddla se pod n\u00e1porem hroutila. Kdy\u017e si Per\u0161an\u00e9 uv\u011bdomili, \u017ee jsou obkli\u010dov\u00e1ni, dali se na zb\u011bsil\u00fd \u00fat\u011bk, ov\u0161em ty nejlep\u0161\u00ed jednotky, i \u00fasp\u011b\u0161n\u011b bojuj\u00edc\u00ed nesmrteln\u00ed ve st\u0159edu boji\u0161t\u011b, u\u017e uniknout nemohli a byli zmasakrov\u00e1ni do posledn\u00edho mu\u017ee. Per\u0161an\u00e9 se je\u0161t\u011b pokusili obsadit Ath\u00e9ny, av\u0161ak ath\u00e9nsk\u00e1 arm\u00e1da se stihla vr\u00e1tit v\u010das a obsadila obrann\u00e9 pozice u m\u011bsta.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

B\u011bhem bitvy u Maratonu padlo 192 \u0158ek\u016f a zhruba 6400 Per\u0161an\u016f.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Bitva u Plataj\u00ed<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

V l\u00e9t\u011b 479 p\u0159ed Kristem byla jednou z kl\u00ed\u010dov\u00fdch bitev o svobodu \u0158ecka. Spojen\u00e1 \u0159eck\u00e1 vojska stanula proti persk\u00fdm voj\u016fm veden\u00fdm Mardoniem. Mardoniova arm\u00e1da o po\u010dtu cca 50 \u2013 60 tis\u00edc mu\u017e\u016f si vybudovala opevn\u011bn\u00fd t\u00e1bor p\u0159i \u0159ece Asopos. \u0158ekov\u00e9 veden\u00ed Pausaniem ze Sparty se usadili na \u00fapat\u00ed poho\u0159\u00ed. Z\u00e1klad jejich arm\u00e1dy tvo\u0159ilo asi 5000 spartsk\u00fdch, 8000 Ath\u00e9\u0148an\u016f, men\u0161\u00ed kontingent Korintsk\u00fdch \u0159ek\u016f a mal\u00e1 skupinka Tegejc\u016f. K tomu pak je\u0161t\u011b men\u0161\u00ed falangy z ostatn\u00edch polis (m\u011bstsk\u00fdch st\u00e1t\u016f). Odhadem p\u0159ibli\u017en\u011b 30 tis\u00edc mu\u017e\u016f. Snad poprv\u00e9 se spojily v\u0161echny ha\u0161te\u0159\u00edc\u00ed m\u011bstsk\u00e9 st\u00e1te\u010dky. K \u00favodn\u00edmu st\u0159etu do\u0161lo chybou v \u0159azen\u00ed \u0159eck\u00fdch sil, kdy\u017e se odd\u00edl Mega\u0159an\u016f dostal do zraniteln\u00e9 pozice. Mardonios to zaregistroval a vyslal kavalerii vedenou velitelem Mesistiem, kter\u00e1 zasypala Mega\u0159any \u0161\u00edpy a zna\u010dn\u011b zredukovala jejich po\u010det. \u00dapln\u00e9mu masakru zabr\u00e1nili ath\u00e9n\u0161t\u00ed lu\u010di\u0161tn\u00edci reaguj\u00edc\u00ed t\u00edm, \u017ee za\u010dali ost\u0159elovat odkryt\u00e9 Persk\u00e9 pozice. Pot\u00e9 boj ustal. Jeho v\u00fdsledkem bylo mnoho mrtv\u00fdch Mega\u0159an\u016f, zabit\u00fd Mesistios a tak\u00e9 zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee Pausani\u00e1s se sv\u00fdmi jednotkami jen t\u011b\u017eko m\u016f\u017ee z kopce sestoupit.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V dal\u0161\u00ed f\u00e1zi st\u0159etnut\u00ed do\u0161lo k taktick\u00e9mu formov\u00e1n\u00ed arm\u00e1d na obou stran\u00e1ch. Spar\u0165an\u00e9 st\u00e1li proti elitn\u00edm persk\u00fdm jednotk\u00e1m, ath\u00e9nsk\u00e9 falangy proti p\u0159eb\u011bhlick\u00fdm \u0159ek\u016fm, Korin\u0165an\u00e9 a voj\u00e1ci z ostatn\u00edch polis o trochu v\u00edce vzad proti Baktrijc\u016fm. V napjat\u00e9m klidu p\u0159ed bou\u0159\u00ed Mardonios nechal alespo\u0148 ost\u0159elovat \u0159eck\u00e9 pozice z v\u011bt\u0161\u00ed d\u00e1lky, ale tato \u010dinnost byla sp\u00ed\u0161e symbolick\u00e1, ka\u017edop\u00e1dn\u011b vojensky v podstat\u011b ne\u00fa\u010dinn\u00e1. Po\u010detn\u011bj\u0161\u00ed Per\u0161an\u00e9 by sice byli schopni na obou k\u0159\u00eddlech obkli\u010dovat \u0158eky, ale ne ve st\u00e1vaj\u00edc\u00ed situaci. Slabinou jinak dobr\u00e9 pozice \u0158ek\u016f byla ov\u0161em z\u00e1vislost na dod\u00e1vk\u00e1ch vody ze vzd\u00e1len\u00e9ho pramene. Mardonios to odhalil a vytrval\u00fdm napad\u00e1n\u00edm z\u00e1sobovac\u00edch voz\u016f za\u010dal Pausania zah\u00e1n\u011bt do \u00fazk\u00fdch. To byl d\u016fvod k rozkazu, aby se v noci st\u00e1hla vojska postupn\u011b po odd\u00edlech k m\u011bstu Plataje, kde byla mo\u017enost z\u00edskat pot\u0159ebn\u00fd zdroj vody. Jako posledn\u00ed m\u011bli odej\u00edt Spar\u0165an\u00e9 s Tegejci. Cel\u00fd man\u00e9vr v\u0161ak nebyl dostate\u010dn\u011b rychl\u00fd, a tak za \u00fasvitu t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho dne spat\u0159il Mardonios posledn\u00ed \u0158eky opou\u0161t\u011bj\u00edc\u00ed sv\u00e9 pozice. Pravd\u011bpodobn\u011b se domn\u00edval, \u017ee protivn\u00edkovu arm\u00e1du rozbila \u0159evnivost mezi jednotliv\u00fdmi polis. Okam\u017eit\u011b zareagoval, bleskurychle p\u0159ekro\u010dil most a vrhl se do nekompromisn\u00edho \u00fatoku. Po dvou t\u00fddnech \u010dek\u00e1n\u00ed se rozpoutal zu\u0159iv\u00fd a nemilosrdn\u00fd boj, v n\u011bm\u017e m\u011bli Per\u0161an\u00e9 zpo\u010d\u00e1tku trumfy ve sv\u00fdch rukou.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Spar\u0165an\u00e9 reaguj\u00edc\u00ed na nebezpe\u010d\u00ed v rychlosti srazili \u0161t\u00edty s Tegejci a utvo\u0159ili jednolitou falangu. Nebezpe\u010d\u00ed si v\u0161imli vz\u00e1p\u011bt\u00ed i Ath\u00e9\u0148an\u00e9 a za\u010dali se vracet na bitenvn\u00ed pole, stejn\u011b jako vzadu stoj\u00edc\u00ed Korin\u0165an\u00e9. Ve chv\u00edli, kdy se hlavn\u00ed elitn\u00ed persk\u00fd st\u0159ed posunul je\u0161t\u011b d\u00e1le, pro\u0159\u00eddl\u00fd odd\u00edl Tegejc\u016f, kter\u00fd byl vedle Spar\u0165an\u016f, se vy\u0159\u00edtil do \u00fatoku na osobn\u00ed gardu Mardonia. Do pohybu se dali i Spar\u0165an\u00e9. Kdy\u017e z\u00e1lo\u017en\u00ed odd\u00edly persk\u00e9 t\u011b\u017ek\u00e9 j\u00edzdy spat\u0159ily nebezpe\u010d\u00ed hroz\u00edc\u00ed jejich veliteli, rozjely se na nepo\u010detnou skupinku Tegejc\u016f. Jenom\u017ee narazily na pomalu pochoduj\u00edc\u00ed falangy Spar\u0165an\u016f, kte\u0159\u00ed je s v\u00e1le\u010dnou p\u00edsn\u00ed na rtech zastavili. Osobn\u00ed garda Mardonia se sice obr\u00e1tila proti postupuj\u00edc\u00edm Tegejc\u016fm, ti se v\u0161ak se zarputilou zu\u0159ivost\u00ed prob\u00edjeli d\u00e1l a\u017e k veliteli. Zoufal\u00ed soupe\u0159i Spar\u0165an\u016f se marn\u011b sna\u017eili rozlomit neprostupnou hradbu falangy, co\u017e ocenil i jinak nekriticky pro\u0159eck\u00fd H\u00e9rodotos. M\u00e9dsk\u00e1 elitn\u00ed p\u011bchota se pokusila vyl\u00e1kat \u0159eky k boji mu\u017ee proti mu\u017ei, ve snaze odpoutat pozornost od sv\u00e9ho velitele, M\u00e9dsk\u00e1 zbroj ale nem\u011bla proti \u0159eck\u00fdm me\u010d\u016fm (xif\u016fm) \u0161anci a byli to op\u011bt Spar\u0165an\u00e9, kdo za\u010dal zatla\u010dovat protivn\u00edka. Mezit\u00edm se jeden z posledn\u00edch hopl\u00edt\u016f tegejsk\u00e9ho odd\u00edlu probil a\u017e k Mardoniovi a usmrtil jej.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V tu chv\u00edli se v\u00fdvoj zlomil definitivn\u011b. Per\u0161an\u00e9 bez sv\u00e9ho v\u016fdce ztratili \u0159\u00e1d a za\u010dali podl\u00e9hat panice. A\u010dkoli ztr\u00e1ty Per\u0161an\u016f nejsou zn\u00e1my, byly nepochybn\u011b zna\u010dn\u00e9. Pozemn\u00ed arm\u00e1da kr\u00e1le Xerxa v \u0158ecku byla zni\u010dena, stejn\u011b jako nad\u011bje na ovl\u00e1dnut\u00ed cel\u00e9 zem\u011b.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Bitva u Thermopyl<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Po Ath\u00e9nsk\u00e9m v\u00edt\u011bzstv\u00ed u Maratonu a pobit\u00ed Persk\u00fdch velvyslanc\u016f ve Spart\u011b, se rozzu\u0159en\u00fd Persk\u00fd Velkokr\u00e1l Xerxes rozhodl roku 480 p\u0159ed Kristem konat. Jeho trestn\u00e1 v\u00fdprava byla opravdu velkolep\u00e1, jeho arm\u00e1da \u010d\u00edtala 5 283 200 mu\u017e\u016f, z \u010deho\u017e bylo 2 641 610 voj\u00e1k\u016f, jak napsal H\u00e9rodotos. My se mysl\u00edme, \u017ee tato \u010d\u00edsla jsou p\u0159ehnan\u00e1 , a sp\u00ed\u0161e typujeme , \u017ee persk\u00e1 vojska \u010d\u00edtala do 1000000 mu\u017e\u016f, ale i tak to ve sv\u00e9 dob\u011b bylo t\u00e9m\u011b\u0159 nemysliteln\u00e9 \u010d\u00edslo.Uk\u00e1zalo se, \u017ee k\u0159ehk\u00fd spojeneck\u00fd blok proti Per\u0161an\u016fm lze udr\u017eet jen za p\u0159edpokladu, \u017ee prvn\u00ed obrann\u00e1 linie bude um\u00edst\u011bna u\u017e v sout\u011bsce Thermopily, asi 120 kilometr\u016f severoz\u00e1padn\u011b od Ath\u00e9n.Pozemn\u00ed vojsko \u0158ek\u016f v \u010dele se spartsk\u00fdm kr\u00e1lem Leonidem \u010d\u00edtalo asi 7 000 bojovn\u00edk\u016f. Z toho Spartsk\u00fd elitn\u00ed p\u0159edvoj m\u011bl 300 mu\u017e\u016f. Co se t\u00fdk\u00e1 zvolen\u00e9ho m\u00edsta bitvy, Thermopylskou sout\u011bsku, jen t\u011b\u017eko si lze p\u0159edstavit vhodn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto k obran\u011b. Pr\u016fsmyk byl tak \u00fazk\u00fd, \u017ee na obou konc\u00edch, jim\u017e se \u0159\u00edkalo V\u00fdchodn\u00ed a Z\u00e1padn\u00ed br\u00e1na, byla cesta \u0161irok\u00e1 jen na pr\u016fjezd jednoho vozu. Le\u00f3nidas a jeho \u0158e\u010dt\u00ed voj\u00e1ci odrazili hned v \u00favodu bitvy n\u00e1por m\u00e9dsk\u00e9 p\u011bchoty, a druh\u00fd den bitvy pozd\u011b odpoledne i persk\u00e9 nesmrteln\u00e9 ( elitn\u00ed jednotku Persk\u00fdch vl\u00e1dc\u016f). Spart\u0161t\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00edci dok\u00e1zali, \u017ee jsou elita v\u0161ech elit, nen\u00ed divu , Spar\u0165an\u00e9 byli komunita v\u00e1le\u010dn\u00edk\u016f tr\u00e9novan\u00e1 pro v\u00e1lku ji\u017e od \u00fatl\u00e9ho d\u011btstv\u00ed. Dal\u0161\u00ed dny \u0159eck\u00e1 aliance op\u011btovn\u011b v\u00edt\u011bzila. Bitvu tak nakonec rozhodla zrada jist\u00e9ho Efialta z M\u00e1lidy, kter\u00fd Per\u0161an\u016fm prozradil existenci tajn\u00e9 stezky p\u0159es poho\u0159\u00ed.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Leonidas dle z\u00e1konu Sparty neustoupil a nevzdal se, Po n\u011bkolika hodin\u00e1ch p\u0159edem prohran\u00e9ho boje um\u00edr\u00e1 Leonidas i v\u0161ichni jeho mu\u017ei v l\u00edt\u00e9 \u0159e\u017ei. Netu\u0161\u00ed, \u017ee d\u00edky sv\u00e9 odvaze a ne\u00fastupnosti se stanou nesmrteln\u00fdmi, a v pov\u011bdom\u00ed cel\u00e9ho sv\u011bta z\u016fstanou tis\u00edce let.Odhaduje se \u017ee \u0158eck\u00e1 vojska pobila a\u017e 100000 Per\u0161an\u016f v\u010detn\u011b dvou Xerxov\u00fdch bratr\u016f.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

P\u0159es v\u0161echnu \u0158eckou snahu, zv\u00edt\u011bzili Per\u0161an\u00e9 a za p\u00e1r dn\u00ed dobyli Ath\u00e9ny.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Bitva u Zamy<\/mark><\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Po dlouh\u00e9 v\u00e1lce se 19. \u0158ijna roku 202 p\u0159ed Kristem u Zamy schylovalo k rozhoduj\u00edc\u00ed bitv\u011b mezi Kar\u00e1gem a \u0158\u00edmskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed. Kart\u00e1ginsk\u00e9 vedl s\u00e1m Hannibal Barka a \u0158\u00edmany Publius Cornelius Scipio, doprov\u00e1zel jej  i Numidsk\u00fd kmenov\u00fd v\u016fdce jm\u00e9nem  Massinissa se svou j\u00edzdou.Zama byla jedinou bitvou v\u00e1lky, ve kter\u00e9 \u0158\u00edman\u00e9 postavili do pole m\u00e9n\u011b p\u011bchoty ne\u017e Punov\u00e9, ale \u0158\u00edmsk\u00e1 a Numidsk\u00e1 j\u00edzda po\u010detn\u011b p\u0159evy\u0161ovala tu Kartaginskou. Hannibalovo vojsko sice m\u011blo asi 80 slon\u016f, ale byli bu\u010f nevycvi\u010den\u00ed, nebo jen s velmi kr\u00e1tk\u00fdm v\u00fdcvikem. Punsk\u00e1 p\u011bchota byla stup\u0148ov\u00e1na do t\u0159\u00ed \u0159ad. Prvn\u00ed dv\u011b linie m\u011bly za \u00fakol \u0159\u00edmsk\u00e9 legie vy\u010derpat a roztrousit jejich formace. Veter\u00e1ni, kte\u0159\u00ed prov\u00e1zeli Hannibala b\u011bhem jeho ta\u017een\u00ed do It\u00e1lie, tvo\u0159ili posledn\u00ed \u0159adu a jejich \u00fakolem bylo rozhodnout bitvu. P\u0159ekvapiv\u00fdm Scipionov\u00fdm \u00fakonem bylo, \u017ee na m\u00edsto obvykl\u00e9 \u0161achovnicov\u00e9 formace byly jednotliv\u00e9 kohorty se\u0159azeny za sebe, t\u00edm vznikly kolmo v bitevn\u00ed linii mezery. T\u011bmi pozd\u011bji pro\u0161la v\u011bt\u0161ina Hannibalov\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch slon\u016f, a nezp\u016fsobili \u0158\u00edman\u016fm t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 ztr\u00e1ty.\u0158\u00edman\u00e9 se vypo\u0159\u00e1dali s \u00fatokem slon\u016f a kartaginsk\u00e9 lehk\u00e9 p\u011bchoty, pak do\u0161lo ke st\u0159etu hlavn\u00edch lini\u00ed obou voj\u016f. \u0158\u00edmsk\u00e1 a Numidsk\u00e1 j\u00edzda z\u00edskala p\u0159evahu nad protivn\u00edkem a p\u0159emohla ho. V\u0161ak m\u00edsto aby napadla nyn\u00ed nechr\u00e1n\u011bnou kartaginskou p\u011bchotu, pokra\u010dovala v pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed prchaj\u00edc\u00ed kavalerie..Hannibalova p\u011bchota dostala protivn\u00edka pod siln\u00fd tlak, kter\u00fd opot\u0159eboval prvn\u00ed dv\u011b linie, ale to bylo z\u00e1m\u011brem. Te\u010f p\u0159i\u0161la chv\u00edle Punsk\u00fdch veter\u00e1n\u016f, t\u011bch nejlep\u0161\u00edch, kter\u00e9 Kart\u00e1go m\u011blo. V okam\u017eiku se \u0158\u00edman\u00e9 nach\u00e1zeli opravdu velmi bl\u00edzko por\u00e1\u017eky.\u0158\u00edmsk\u00e9 jezdectvo se v\u0161ak vr\u00e1tilo v \u010das, a vpadlo Hannibalov\u011b p\u011bchot\u011b do zad, Roma Victrix    \u2013 \u0158\u00edm zv\u00edt\u011bzil. Hannibal se je\u0161t\u011b pokusil nab\u00eddnout \u0158\u00edman\u016fm m\u00edr a sl\u00edbil, \u017ee Kart\u00e1go se st\u00e1hne ze v\u0161ech \u0159\u00edmsk\u00fdch \u00fazem\u00ed. Scipio u\u017e ale ne\u017e\u00e1dal nic m\u00ed\u0148, ne\u017e \u00faplnou kapitulaci Kart\u00e1ga. U Zamy bylo zajato na 8000 Kart\u00e1ginsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, v\u010detn\u011b Hannibalova syna, ti byli nuceni bojovat proti sob\u011b v ar\u00e9n\u00e1ch po cel\u00e9m \u0158\u00edmsk\u00e9m imp\u00e9riu, na oslavu por\u00e1\u017eky Kart\u00e1ga, jejich domova.<\/strong><\/p>\n

<\/div>

<\/g><\/svg><\/i> \"Loading\"<\/p>

<\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bitva u Alesie Alesia byla najlep\u0161\u00ed Galskou pevnost\u00ed.. Oppidum bylo podle sou\u010dasn\u00fdch poznatk\u016f situov\u00e1no na v\u00fd\u0161in\u00e1ch pobl\u00ed\u017e \u0159eky Brenne. Gaius Julius Caesar necht\u011bl riskovat p\u0159\u00edm\u00fd \u00fatok a tak vybudoval kolem Al\u00e9sie opevn\u011bn\u00ed o d\u00e9lce cca 15 km.Toto opevn\u011bn\u00ed se skl\u00e1dalo z 23 pevnost\u00ed, 7 t\u00e1bor\u016f a v\u011b\u017e\u00ed vzd\u00e1len\u00fdch od sebe asi 25 m, kter\u00e9 m\u011bly od\u0159\u00edznou Galy od p\u0159\u00edsunu z\u00e1sob. Na z\u00e1pad od pevnosti byly p\u0159\u00edkopy, kter\u00e9 byly 5 metr\u016f \u0161irok\u00e9. P\u0159i stavb\u011b opevn\u011bn\u00ed se Galov\u00e9 pokou\u0161eli \u0159\u00edmsk\u00e9 voj\u00e1ky atakovat a uniknout, aby mohli zmobilizovat posily. To se za cenu ukrutn\u00fdch ztr\u00e1t povedlo. Caesar ale rozpoznal z\u00e1m\u011bry Gal\u016f a proto dal vybudovat dal\u0161\u00ed, tentokr\u00e1t vn\u011bj\u0161\u00ed val ve vzd\u00e1lenosti 400 metr\u016f od vnit\u0159n\u00edho, v d\u00e9lce 21 kilometr\u016f, a pr\u00e1v\u011b t\u00edm se bitva stala naprosto jedine\u010dnou. Obl\u00e9haj\u00edc\u00ed byli toti\u017e sami obl\u00e9h\u00e1ni. Ve snaze u\u0161et\u0159it z\u00e1soby, Vercingetorix (kr\u00e1l Gal\u016f) vyhnal \u017eeny a d\u011bti z pevnosti. Caesar pochopil jeho z\u00e1m\u011br a odm\u00edtl \u017eeny a d\u011bti p\u0159ijmout do t\u00e1bora, nechal je aby zem\u0159eli hlady. Vencigetorix podlehl, a \u017eeny i d\u011bti po p\u00e1r dnech vpustil do Alesie. B\u011bhem t\u0159et\u00edho m\u011bs\u00edce obl\u00e9h\u00e1n\u00ed dorazila pomocn\u00e1 galsk\u00e1 arm\u00e1da pod veden\u00edm Commiuxe. Velikost t\u00e9to arm\u00e1dy \u010d\u00edtala statis\u00edce hlav. Commiux okam\u017eit\u011b za\u00fato\u010dil, stejn\u011b tak za\u00fato\u010dila i vojska Vercingetorixe z Al\u00e9sie. \u0158\u00edman\u00e9 byli pod velk\u00fdm tlakem a hrozilo, \u017ee budou pora\u017eeni, pak ale Caesar zapojil do boje svoji germ\u00e1nskou j\u00edzdu, kter\u00e1 zajistila v\u00edt\u011bzstv\u00ed.  O dva dny pozd\u011bji za\u00fato\u010dili Galov\u00e9 znovu. \u0158\u00edman\u00e9 byli bl\u00edzko por\u00e1\u017ece, ale znovu se jim poda\u0159ilo Galy zatla\u010dit zp\u011bt. Nakonec se Galov\u00e9 rozhodli pro posledn\u00ed mocn\u00fd \u00fatok. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne, uprost\u0159ed noci za\u00fato\u010dili Galov\u00e9 zevnit\u0159 i zven\u010d\u00ed z\u00e1rove\u0148. Caesar ale obratn\u011b p\u0159esouval jednotky a s\u00e1m se n\u011bkolikr\u00e1t vydal se svou gardou do proti\u00fatoku. Vercingetorix poznal, \u017ee je v\u00e1lka prohr\u00e1na, a aby zachr\u00e1nil ostatn\u00ed rozhodl se vydat Caesarovi na milost. Kr\u00e1l v\u0161ech Gal\u016f, Vercingetorix byl odvezen do \u0158\u00edma a po sedmi letech v\u011bzn\u011bn\u00ed ve\u0159ejn\u011b u\u0161krcen. Bitvy o Alesii roku 52 p\u0159ed Kristem, se \u00fa\u010dastnilo odhadem 200000 Gal\u016f, a 20 \u2013 35000 \u0158\u00edman\u016f. Bitva na \u0159ece Fej Nesm\u00edme zapom\u00ednat, \u017ee ve starov\u011bk\u00e9m sv\u011bt\u011b byla je\u0161t\u011b v\u00fdchodn\u00ed rozlehl\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e, dnes zn\u00e1m\u00e1 jako \u010c\u00edna. Ve starov\u011bku se tato supervelmoc teprve bl\u00ed\u017eila ke sjednocen\u00ed pod jedin\u00fdm vl\u00e1dcem. Proto ji zas\u00e1hla bou\u0159e v\u00e1lek, nebo\u0165 \u0159\u00ed\u0161e se v\u017edy rodily me\u010dem! Bitva u \u0159eky Fej byla vojensk\u00fdm st\u0159etnut\u00edm mezi \u00fato\u010d\u00edc\u00ed severo\u010d\u00ednskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed \u010cchin, a br\u00e1n\u00edc\u00ed se jiho\u010d\u00ednskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed \u0164in. Stalo se tak v listopadu roku 383. po Kristu, \u0164insk\u00e9 voje dok\u00e1zali odvr\u00e1tit hrozbu a zv\u00edt\u011bzit i p\u0159es obrovskou p\u0159evahu \u010cchinsk\u00e9ho nep\u0159\u00edtele V pozad\u00ed bitvy u \u0159eky Fej byla rozkol\u00edsanost \u010c\u00edny kv\u016fli ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce, zvan\u00e9 : St\u0159et osmi kn\u00ed\u017eat. Jeden z \u0164insk\u00fdch vl\u00e1dc\u016f uchopil moc v ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti zem\u011b a roku 317. po Kristu se prohl\u00e1sil c\u00edsa\u0159em. tato mal\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e se naz\u00fdvala V\u00fdchodn\u00ed \u0164in. Na severu se po \u010dase prosadila \u0159\u00ed\u0161e \u010cchin, jej\u00ed\u017e panovn\u00edk Fu \u0164ien sjednotil severn\u00ed \u010c\u00ednu. Kr\u00e1tce pot\u00e9 zapo\u010dal vojensk\u00e9 akce i na V\u00fdchodn\u00ed \u0164in a v roce 379. dobyl m\u011bsto Siang Jang. \u010cty\u0159i roky na to se pokusily \u0165insk\u00e9 s\u00edly o znovudobyt\u00ed tohoto d\u016fle\u017eit\u00e9ho m\u011bsta. Bez \u00fasp\u011bchu. Tento \u010das p\u0159i\u0161el Fu \u0164ienovi jako ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das k zah\u00e1jen\u00ed \u00fatoku na V\u00fdchodn\u00ed \u0164in. Shrom\u00e1\u017edil arm\u00e1du 600 000 mu\u017e\u016f a 270 000 jezdc\u016f. I za p\u0159edpokladu, \u017ee jsou tyto po\u010dty p\u0159emr\u0161t\u011bn\u00e9, se muselo jednat o obrovskou arm\u00e1du. Toto mohutn\u00e9 vojsko se vydalo na jih do \u00fadol\u00ed Jang-c\u2019 k \u0159ece Fej. \u0160ance \u0164in\u016f, vzhledem k p\u0159evaze protivn\u00edka 10:1, byly miziv\u00e9. Ani \u017e\u00e1dn\u00e9 celistv\u00e9 z\u00e1znamy bitvy se nedochovaly. Podle nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00edho sc\u00e9n\u00e1\u0159e vyslal \u0165insk\u00fd gener\u00e1l Sie Suan k Fu \u0164ienovu veliteli Fu \u017dungovi posla, jen\u017e p\u0159edal nab\u00eddku utkat se v \u0159\u00e1dn\u00e9 bitv\u011b za p\u0159edpokladu, \u017ee se \u010dchinsk\u00e9 vojsko st\u00e1hne od \u0159eky, aby ji \u0165insk\u00e1 arm\u00e1da mohla p\u0159ej\u00edt. \u017d\u00e1dosti bylo vyhov\u011bno nebo\u0165 Fu \u017dung v tom vid\u011bl p\u0159\u00edle\u017eitost jak \u0165insk\u00e9 jednotky zni\u010dit. Nicm\u00e9n\u011b b\u011bhem p\u0159eskupov\u00e1n\u00ed vojska \u010cchin\u016f se mezi mu\u017ei rozk\u0159ikla f\u00e1ma, \u017ee ustupuj\u00ed kv\u016fli tomu, \u017ee byli pora\u017eeni. Nav\u00edc k tomu v\u0161emu ihned po p\u0159ekro\u010den\u00ed \u0159eky \u0165insk\u00e9 odd\u00edly zapo\u010daly \u00fatok na t\u00fdl seversk\u00fdch voj\u016f. Chaos vznikl\u00fd uvnit\u0159 \u010dchinsk\u00e9 arm\u00e1dy nedok\u00e1zal Fu \u017dung zkrotit a byl zabit spolu se sv\u00fdmi mu\u017ei p\u0159i pokusu o hromadn\u00fd \u00faprk z bitevn\u00ed v\u0159avy. C\u00edsa\u0159stv\u00ed \u0164in si udr\u017eelo sv\u016fj vliv, ale velk\u00e1 v\u00e1lka o sjednocen\u00ed \u010c\u00edny zdaleka neskon\u010dila. Zdroj: GRANT, R. G.- Bitvy: 5 000 let v\u00e1le\u010dnictv\u00ed. Bitva u Harzhornu Mezi 235-240 po Kristu O t\u00e9to ob\u0159\u00ed bitv\u011b se dozv\u00edd\u00e1 sv\u011bt a\u017e roku 2008, a to n\u00e1hodn\u00fdm objevem amat\u00e9rsk\u00fdch archeolog\u016f. \u0158\u00edmsk\u00e9 obut\u00ed kon\u011b, kter\u00e9 usnad\u0148ovalo pohyb koni ve skalnat\u00e9m ter\u00e9nu. Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fadiv v\u0161ak p\u0159edstavoval fakt \u017ee ve\u0161ker\u00e9 p\u0159edpoklady tvrdily, \u017ee se \u0159\u00edman\u00e9 tak daleko na sever Germanie nikdy nedostali. Roku 2009 za\u010dala archeologick\u00e1 v\u00fdprava na Hartzhornu hledat. Zanedlouho vrch za\u010dal vyd\u00e1vat sv\u011bdectv\u00ed o ud\u00e1lostech starov\u011bku. Brzy zem\u011b uk\u00e1zala \u010d\u00e1st \u0159\u00edmsk\u00e9ho vozu, a tak\u00e9 germ\u00e1nsk\u00fd hrot kop\u00ed. Po t\u011bchto dal\u0161\u00edch objevech dostal zelenou pr\u016fzkum laserem a magnetickou rezonanc\u00ed. Pozemn\u00ed t\u00fdm zde nav\u00edc p\u00e1tral dal\u0161\u00ed 3. m\u011bs\u00edce. Bitva byla potvrzena! Tis\u00edce cvo\u010dk\u016f z \u0159\u00edmsk\u00fdch bot, stovky hrot\u016f \u0161\u00edp\u016f, ale i \u010d\u00e1sti \u0159\u00edmsk\u00e9 v\u00fdzbroje a hroty z \u0159\u00edmsk\u00fdch \u0161\u00edp\u016f do balist,  doslova vyskakovali ze zem\u011b. Mezi nimi i n\u00e1lez kter\u00fd n\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1 kdy se zde bitva p\u0159esn\u011b odehr\u00e1la, st\u0159\u00edbrn\u00e1 mince s vyobrazen\u00edm c\u00edsa\u0159e Alexandra Severa (222-235 po Kristu. ) A tehdy v\u011bdci vzpomn\u011bli na skromn\u00fd z\u00e1znam o ta\u017een\u00ed do Germanie c\u00edsa\u0159e vl\u00e1dnouc\u00edho po Alexandru Severovi, a to c\u00edsa\u0159e Maximina Traxe. V\u00fdzkum pokra\u010doval a Harzhorn n\u00e1m vypov\u011bd\u011bl \u010deho byl sv\u011bdkem. Nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159 bitvy je, \u017ee Germ\u00e1nsk\u00e9 kmeny v po\u010detn\u00e9 s\u00edle obsadily \u00fadol\u00ed p\u0159\u00edmo proti \u0159\u00edmsk\u00fdm voj\u016fm. Velitel germ\u00e1nsk\u00fdch vojsk d\u00e1val pokyny z vrcholu Harzhornu, odkud dob\u0159e vid\u011bl na pr\u016fb\u011bh bitvy. Pr\u00e1v\u011b do t\u011bchto m\u00edst \u0159\u00edman\u00e9 soust\u0159edily palbu z balist. D\u016fkazem toho je n\u00e1lez stovek hrot\u016f z \u0161\u00edp\u016f do balist na cca 60 metrech \u010dtvere\u010dn\u00edch. Po t\u011b\u017ek\u00e9m ost\u0159elov\u00e1n\u00ed na vrch za\u00fato\u010dila \u0159\u00edmsk\u00e1 j\u00edzda. Na \u00fapat\u00ed svahu po sob\u011b j\u00edzda zanechala mrtv\u00e9 kon\u011b a \u010d\u00e1sti jezdeck\u00e9 v\u00fdstroje (ostruhy, \u010d\u00e1sti jezdeck\u00fdch o\u0161t\u011bp\u016f). J\u00edzda se sv\u00fdm \u00fakolem na jisto usp\u011bla, a Germ\u00e1nsk\u00fd velitel byl zabit. \u0158\u00edm na tomto zapomenut\u00e9m bitevn\u00edm poli zv\u00edt\u011bzil. Tis\u00edce cvo\u010dk\u016f z \u0159\u00edmsk\u00fdch bot jasn\u011b ukazuj\u00ed, \u017ee \u0159\u00edman\u00e9 v \u0161iku postupovali d\u00e1le na sever. Tuto bitvu zmi\u0148ujeme p\u0159edev\u0161\u00edm ze dvou d\u016fvod\u016f. 1. Nen\u00ed podlo\u017eena dobov\u00fdmi zdroji, celou ji n\u00e1hodou objevili archeologov\u00e9. 2. Je ot\u00e1zka kam a\u017e se tedy dostala \u0159\u00edmsk\u00e1 vojska vedan\u00e1 Traxem. Tento n\u00e1lez n\u00e1m ukazuje kolik toho vlastn\u011b nev\u00edme, a \u017ee se o \u0159\u00edmsk\u00e9m ta\u017een\u00ed Maximina Traxe z\u0159ejm\u011b je\u0161t\u011b mnoh\u00e9 dozv\u00edme. Na bitevn\u00edm poli u Harzhornu se do dnes na\u0161lo v\u00edce ne\u017e 2000 artefakt\u016f z bitvy, to je v\u00edce ne\u017e na jak\u00e9mkoliv jin\u00e9m \u0159\u00edmsk\u00e9m boji\u0161ti. Co v\u0161echno je\u0161t\u011b nev\u00edme, kdy\u017e n\u00e1m 1800 let unikala pov\u011bdomost o tak obrovsk\u00e9 bitv\u011b? Bitva u Hidasp\u00e9s V kv\u011btnu roku 326 p\u0159ed Kristem se st\u0159etla Makedonsk\u00e1 velk\u00e1 arm\u00e1da veden\u00e1 Alexandrem Velik\u00fdm Makedonsk\u00fdm s indick\u00fdm vojskem kr\u00e1le Pora. Boj se odehr\u00e1l na lev\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Hydasp\u00e9s. Toto st\u0159etnut\u00ed bylo posledn\u00ed bitvou svedenou Alexandrem Velik\u00fdm. Po\u010detnost Makedonsk\u00fdch sil je odhadov\u00e1na na 40 a\u017e 45000 voj\u00e1k\u016f. Kdy\u017e Alexandrovo vojsko a dorazilo do m\u011bsta Taxifa, tak Alexandr s m\u00edstn\u00edm kr\u00e1lem Omfisem uzav\u0159el alianci nam\u00ed\u0159enou proti Omfisovu rivalovi kr\u00e1li Porovi. Ten se p\u0159ipravoval na ji\u017en\u00edm b\u0159ehu Hydasp\u00e9s k odra\u017een\u00ed Alexandrova pokusu o p\u0159ekov\u00e1n\u00ed \u0159eky. Alexandr si byl v\u011bdom, \u017ee p\u0159\u00edm\u00e9 p\u0159ekro\u010den\u00ed by mohlo skon\u010dit por\u00e1\u017ekou, a tak rozehr\u00e1l ment\u00e1ln\u00ed p\u0159edehru tohoto st\u0159etnut\u00ed. P\u0159esouval sv\u00e1 vojska kolem toku \u0159eky tam a zp\u00e1tky, a to tak dlouho, dokud znechucen\u00fd kr\u00e1l Poros nep\u0159estal jeho pohyby s arm\u00e1dou kop\u00edrovat. To byla chv\u00edle na kterou Alexandr \u010dekal. Pod rou\u0161kou tmy rozd\u011blil Makedonsk\u00fd kr\u00e1l sv\u00e9 vojsko a asi s 10000 p\u011b\u0161\u00e1ky a 5000 jezdci vyrazil k m\u00edstu na severu kter\u00e9 si pro p\u0159echod vyhl\u00e9dl. Vojsk\u016fm, kter\u00e9 z\u016fstaly v t\u00e1bo\u0159e velel Alexandr\u016fv p\u0159\u00edtel Krateros, ten m\u011bl za \u00fakol p\u0159ekro\u010dit \u0159eku pokud Poros vyt\u00e1hne na sever s cel\u00fdm vojskem a napadnout Por\u016fv t\u00fdl, nebo z\u016fstat v t\u00e1bo\u0159e pokud proti Alexandrovi po\u0161le jen \u010d\u00e1st sv\u00fdch sil, a poutat pozornost zbyl\u00fdch indick\u00fdch voj\u00e1k\u016f. Poros spolkl vnadidlo, po zpr\u00e1v\u011b zv\u011bd\u016f , \u017ee na severu se p\u0159ebrodila \u010d\u00e1st nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch sil, rozhodl o vysl\u00e1n\u00ed asi 7000 mu\u017e\u016f, j\u00edzdn\u00ed a vozatajsk\u00e9 jednotky vyslan\u00e9 na sever byly veden\u00e9 jeho synem. Indov\u00e9 v\u0161ak byli snadno p\u0159emo\u017eeni, v\u00e1le\u010dn\u00e9 vozy byly zastaveny bahnem p\u0159i pob\u0159e\u017e\u00ed. Kr\u00e1l Poros pochopil, \u017ee \u0161patn\u011b odhadl s\u00edlu a \u00famysly nep\u0159\u00e1tel, na\u010de\u017e se vydal s arm\u00e1dou vst\u0159\u00edc Alexandrovi. Na b\u0159ehu zanechal pouze p\u00e1r tis\u00edc mu\u017e\u016f, aby hl\u00eddali makedonsk\u00fd t\u00e1bor. V okam\u017eiku zah\u00e1jen\u00ed bitvy se makedonsk\u00e1 j\u00edzda nal\u00e9zala na prav\u00e9m k\u0159\u00eddle. Poros rozd\u011blil svoje jezdectvo rovnom\u011brn\u011b na ob\u011b k\u0159\u00eddla. P\u0159ed p\u011bchotu ve st\u0159edu linie um\u00edstili Indov\u00e9 jednotku 200 slon\u016f, jejich\u017e p\u0159\u00edtomnost Alexandrovi dost zt\u011b\u017eovala situaci. V\u011bt\u0161ina \u00fasp\u011bch\u016f makedonsk\u00e9ho kr\u00e1le toti\u017e vych\u00e1zela z jeho schopnosti naru\u0161it nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 \u0159ady. Podle Arri\u00e1nova popisu, ale makedonsk\u00e9 kon\u011b d\u011bsil pach indick\u00fdch slon\u016f, to Alexandra p\u0159inutilo ke zm\u011bn\u011b taktiky. Alexandr odeslal sv\u00e9 j\u00edzdn\u00ed lu\u010di\u0161tn\u00edky zasyp\u00e1vat \u0161\u00edpy indickou j\u00edzdu na lev\u00e9m k\u0159\u00eddle. Pak na oslabenou nep\u0159\u00e1telskou j\u00edzdu provedl sv\u016fj j\u00edzdn\u00ed \u00fatok. Kdy\u017e vid\u011bl Poros \u017ee se mu skl\u00e1d\u00e1 k\u0159\u00eddlo na\u0159\u00eddil zbytku jezdectva, aby se tryskem p\u0159esunulo doleva a pos\u00edlilo kol\u00edsaj\u00edc\u00ed k\u0159\u00eddlo. V tomto moment\u011b p\u0159ik\u00e1zal Alexandr d\u016fstojn\u00edkovi jm\u00e9nem Koinos, aby se sv\u00fdmi jezdci objel indickou linii a za\u00fato\u010dil na indick\u00e9 jezdectvo na lev\u00e9m k\u0159\u00eddle, a vpadl mu do zad. T\u00edm byl s indickou j\u00edzdou konec. Falangy makedonc\u016f mezit\u00edm zaujaly postaven\u00ed proti postupuj\u00edc\u00edm slon\u016fm, kter\u00e9 dok\u00e1zaly zadr\u017eet, a\u010dkoli p\u0159itom utrp\u011bly zna\u010dn\u00e9 ztr\u00e1ty. S pomoc\u00ed v\u00edt\u011bzn\u00e9 j\u00edzdy pot\u00e9 Makedon\u0161t\u00ed obkl\u00ed\u010dili indy, kte\u0159\u00ed se za\u010dali hromadn\u011b vzd\u00e1vat. Poros byl jedn\u00edm z mnoha Ind\u016f, kte\u0159\u00ed svoj\u00ed udatnost\u00ed u\u010dinili na Alexandra hlubok\u00fd dojem. Kdy\u017e se jej po bitv\u011b Alexandr zeptal jak sn\u00edm m\u00e1 mluvit, odv\u011btil dvoumetrov\u00fd ind ,, Jako s kr\u00e1lem\u201c. Tato prost\u00e1 slova zajistila Porovi, \u017ee mohl d\u00e1l, a\u010d pora\u017een\u00fd vl\u00e1dnout sv\u00e9mu \u00fazem\u00ed jako Alexandr\u016fv len\u00edk. V bitv\u011b u Hydasp\u00e9s padlo 4280 Makedonc\u016f a dal\u0161\u00edch 8000 bylo ran\u011bno. Indov\u00e9 p\u0159i\u0161li o 21000 mu\u017e\u016f v\u010detn\u011b v\u0161ech syn\u016f kr\u00e1le Pora, a 9000 indick\u00fdch zajatc\u016f bylo prod\u00e1no do otroctv\u00ed. Bitva u Kade\u0161e Roku 1274 p\u0159ed Kristem do\u0161lo u Kade\u0161e ke st\u0159etu Egyptsk\u00e9ho vojska Ramesse ll se silami Chetit\u016f pod veden\u00edm kr\u00e1le Muvatalli\u0161e. Tento krvav\u00fd den vstoupil do d\u011bjin, jako nejv\u011bt\u0161\u00ed st\u0159et v\u00e1le\u010dn\u00fdch voz\u016f v d\u011bjin\u00e1ch lidstva. V\u00e1le\u010dn\u00fdch voz\u016f se zde \u00fa\u010dastnilo v\u00edce ne\u017e 5000. Kdy\u017e se Ramesse ll s vojskem p\u0159ekra\u010doval \u0159eku Orontes u Kade\u0161e, na zadn\u00ed \u010d\u00e1st voje, konkr\u00e9tn\u011b na jednotku Re za\u00fato\u010dilo chetitsk\u00e9 vozatajstvo a zni\u010dilo ji. Zbytky odd\u00edlu Re prchaly k odd\u00edlu Amon, ale byly pron\u00e1sledov\u00e1ny chetitsk\u00fdmi v\u00e1le\u010dn\u00fdmi vozy a ve velk\u00e9m pob\u00edjeni.V srdnatosti Ramesse ll s jeho osobn\u00ed str\u00e1\u017e\u00ed a n\u011bkter\u00fdmi v\u00e1le\u010dn\u00fdmi vozy pos\u00edlen\u00fdmi o voj\u00e1ky ze zdecimovan\u00fdch odd\u00edl\u016f Amon a Re napadl chetitsk\u00e9 vojsko a Egyp\u0165an\u00e9 za\u010dali st\u0159\u00edlet na p\u0159et\u00ed\u017een\u00e9 chetitsk\u00e9 vozy. Chetit\u00e9, kte\u0159\u00ed v\u011b\u0159ili, \u017ee jejich nep\u0159\u00e1tel\u00e9 byli pora\u017eeni a zastavili se, aby rabovali na egyptsk\u00fdch mrtv\u00fdch,  stali se tak snadn\u00fdm ter\u010dem. Proti\u00fatok byl \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd a Chetitsk\u00e1 vojska byla zatla\u010dov\u00e1na. Aby zachr\u00e1nil sv\u00e9 ub\u00fdvaj\u00edc\u00ed s\u00edly, Muvatalli\u0161 poslal do boje dal\u0161\u00edch 1000 voz\u016f. V\u0161ak to byla chv\u00edle na kterou \u010dekali egyptsk\u00e9 posily v podob\u011b elitn\u00edho odd\u00edlu zvan\u00e9ho b\u011b\u017eci. Ti p\u0159i ot\u00e1\u010dce napadli chetitsk\u00e9 vozatajstvo, 150 voz\u016f pak tato Ramessova elitn\u00ed jednotka ukradla nep\u0159\u00edteli a v\u00edce ne\u017e 90 jich zni\u010dila. Zmaten\u00ed chetit\u0161t\u00ed vozatajov\u00e9 se dali na \u00fat\u011bk. Ramesse ll m\u011bl te\u010f v\u00edce voz\u016f ne\u017e Chetitsk\u00fd kr\u00e1l Mutavalli\u0161, bitva i tak skon\u010dila nerozhodn\u011b. Chetit\u00e9 sice doma oslavovali v\u00edt\u011bzstv\u00ed, to oslavovali i Egyp\u0165an\u00e9, re\u00e1ln\u011b ale nikdo nezv\u00edt\u011bzil. Bitva u Maratonu Dne 12. Z\u00e1\u0159\u00ed roku 490 p\u0159ed Kristem, se Persk\u00fd velkokr\u00e1l Dareos pokusil ovl\u00e1dnout \u0158ecko vojenskou silou, a vylodil se u pob\u0159e\u017e\u00ed na \u00fazk\u00e9 pl\u00e1ni pobl\u00ed\u017e m\u011bsta Maraton. Kde na persk\u00e9 n\u00e1jezdn\u00edky, ji\u017e \u010dekala Ath\u00e9nsk\u00e1 arm\u00e1da, s podporou 1000 mu\u017e\u016f od Palatajsk\u00fdch \u0158ek\u016f, celkem tedy 11000 \u0159eck\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00edk\u016f. Invazn\u00ed s\u00edly Per\u0161an\u016f \u010d\u00edtali cca 20 \u2013 30000 mu\u017e\u016f ve zbrani. L\u00e9pe vyzbrojen\u00ed \u0158ekov\u00e9 m\u011bli kvalitn\u011bj\u0161\u00ed zbroje i zbran\u011b, a zah\u00e1jili bitvu prudk\u00fdm \u00fatokem. Vzd\u00e1lenost mezi ob\u011bma vojsky p\u0159ekonali b\u011bhem, aby dali co nejm\u00e9n\u011b \u010dasu persk\u00fdm voj\u00e1k\u016fm, kte\u0159\u00ed se zrovna vylodili, a z\u00e1rove\u0148 zv\u00fd\u0161ili svou \u00fadernou s\u00edlu na maximum. P\u0159itom pos\u00edlili sv\u016fj voj na k\u0159\u00eddlech. V\u00fdsledek byl pro Per\u0161any krvavou l\u00e1zn\u00ed. Tento sm\u011bl\u00fd pl\u00e1n vymyslel \u0159eck\u00fd velitel jm\u00e9nem Miltiad\u00e9s. Kallimachos, velitel cel\u00e9 Ath\u00e9nsk\u00e9 arm\u00e1dy, zem\u0159el v \u00favodu bitvy, a tak to byl  pr\u00e1v\u011b Miltiad\u00e9s, kdo m\u011bl zachr\u00e1nit Ath\u00e9ny a \u0158ecko. Per\u0161an\u00e9 sice zastavili a zatla\u010dili st\u0159ed \u0159eck\u00e9 arm\u00e1dy, av\u0161ak k\u0159\u00eddla se pod n\u00e1porem hroutila. Kdy\u017e si Per\u0161an\u00e9 uv\u011bdomili, \u017ee jsou obkli\u010dov\u00e1ni, dali se na zb\u011bsil\u00fd \u00fat\u011bk, ov\u0161em ty nejlep\u0161\u00ed jednotky, i \u00fasp\u011b\u0161n\u011b bojuj\u00edc\u00ed nesmrteln\u00ed ve st\u0159edu boji\u0161t\u011b, u\u017e uniknout…<\/p>\n

<\/div>\n

<\/g><\/svg><\/i> \"Loading\"<\/p>\n

<\/div>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":274,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"footnotes":""},"class_list":["post-255","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"yoast_head":"\nSlavn\u00e9 bitvy - Viva Gladius<\/title>\n<meta name=\"robots\" content=\"index, follow, max-snippet:-1, max-image-preview:large, max-video-preview:-1\" \/>\n<link rel=\"canonical\" href=\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255\" \/>\n<meta property=\"og:locale\" content=\"cs_CZ\" \/>\n<meta property=\"og:type\" content=\"article\" \/>\n<meta property=\"og:title\" content=\"Slavn\u00e9 bitvy - Viva Gladius\" \/>\n<meta property=\"og:description\" content=\"Bitva u Alesie Alesia byla najlep\u0161\u00ed Galskou pevnost\u00ed.. Oppidum bylo podle sou\u010dasn\u00fdch poznatk\u016f situov\u00e1no na v\u00fd\u0161in\u00e1ch pobl\u00ed\u017e \u0159eky Brenne. Gaius Julius Caesar necht\u011bl riskovat p\u0159\u00edm\u00fd \u00fatok a tak vybudoval kolem Al\u00e9sie opevn\u011bn\u00ed o d\u00e9lce cca 15 km.Toto opevn\u011bn\u00ed se skl\u00e1dalo z 23 pevnost\u00ed, 7 t\u00e1bor\u016f a v\u011b\u017e\u00ed vzd\u00e1len\u00fdch od sebe asi 25 m, kter\u00e9 m\u011bly od\u0159\u00edznou Galy od p\u0159\u00edsunu z\u00e1sob. Na z\u00e1pad od pevnosti byly p\u0159\u00edkopy, kter\u00e9 byly 5 metr\u016f \u0161irok\u00e9. P\u0159i stavb\u011b opevn\u011bn\u00ed se Galov\u00e9 pokou\u0161eli \u0159\u00edmsk\u00e9 voj\u00e1ky atakovat a uniknout, aby mohli zmobilizovat posily. To se za cenu ukrutn\u00fdch ztr\u00e1t povedlo. Caesar ale rozpoznal z\u00e1m\u011bry Gal\u016f a proto dal vybudovat dal\u0161\u00ed, tentokr\u00e1t vn\u011bj\u0161\u00ed val ve vzd\u00e1lenosti 400 metr\u016f od vnit\u0159n\u00edho, v d\u00e9lce 21 kilometr\u016f, a pr\u00e1v\u011b t\u00edm se bitva stala naprosto jedine\u010dnou. Obl\u00e9haj\u00edc\u00ed byli toti\u017e sami obl\u00e9h\u00e1ni. Ve snaze u\u0161et\u0159it z\u00e1soby, Vercingetorix (kr\u00e1l Gal\u016f) vyhnal \u017eeny a d\u011bti z pevnosti. Caesar pochopil jeho z\u00e1m\u011br a odm\u00edtl \u017eeny a d\u011bti p\u0159ijmout do t\u00e1bora, nechal je aby zem\u0159eli hlady. Vencigetorix podlehl, a \u017eeny i d\u011bti po p\u00e1r dnech vpustil do Alesie. B\u011bhem t\u0159et\u00edho m\u011bs\u00edce obl\u00e9h\u00e1n\u00ed dorazila pomocn\u00e1 galsk\u00e1 arm\u00e1da pod veden\u00edm Commiuxe. Velikost t\u00e9to arm\u00e1dy \u010d\u00edtala statis\u00edce hlav. Commiux okam\u017eit\u011b za\u00fato\u010dil, stejn\u011b tak za\u00fato\u010dila i vojska Vercingetorixe z Al\u00e9sie. \u0158\u00edman\u00e9 byli pod velk\u00fdm tlakem a hrozilo, \u017ee budou pora\u017eeni, pak ale Caesar zapojil do boje svoji germ\u00e1nskou j\u00edzdu, kter\u00e1 zajistila v\u00edt\u011bzstv\u00ed.  O dva dny pozd\u011bji za\u00fato\u010dili Galov\u00e9 znovu. \u0158\u00edman\u00e9 byli bl\u00edzko por\u00e1\u017ece, ale znovu se jim poda\u0159ilo Galy zatla\u010dit zp\u011bt. Nakonec se Galov\u00e9 rozhodli pro posledn\u00ed mocn\u00fd \u00fatok. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne, uprost\u0159ed noci za\u00fato\u010dili Galov\u00e9 zevnit\u0159 i zven\u010d\u00ed z\u00e1rove\u0148. Caesar ale obratn\u011b p\u0159esouval jednotky a s\u00e1m se n\u011bkolikr\u00e1t vydal se svou gardou do proti\u00fatoku. Vercingetorix poznal, \u017ee je v\u00e1lka prohr\u00e1na, a aby zachr\u00e1nil ostatn\u00ed rozhodl se vydat Caesarovi na milost. Kr\u00e1l v\u0161ech Gal\u016f, Vercingetorix byl odvezen do \u0158\u00edma a po sedmi letech v\u011bzn\u011bn\u00ed ve\u0159ejn\u011b u\u0161krcen. Bitvy o Alesii roku 52 p\u0159ed Kristem, se \u00fa\u010dastnilo odhadem 200000 Gal\u016f, a 20 \u2013 35000 \u0158\u00edman\u016f. Bitva na \u0159ece Fej Nesm\u00edme zapom\u00ednat, \u017ee ve starov\u011bk\u00e9m sv\u011bt\u011b byla je\u0161t\u011b v\u00fdchodn\u00ed rozlehl\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e, dnes zn\u00e1m\u00e1 jako \u010c\u00edna. Ve starov\u011bku se tato supervelmoc teprve bl\u00ed\u017eila ke sjednocen\u00ed pod jedin\u00fdm vl\u00e1dcem. Proto ji zas\u00e1hla bou\u0159e v\u00e1lek, nebo\u0165 \u0159\u00ed\u0161e se v\u017edy rodily me\u010dem! Bitva u \u0159eky Fej byla vojensk\u00fdm st\u0159etnut\u00edm mezi \u00fato\u010d\u00edc\u00ed severo\u010d\u00ednskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed \u010cchin, a br\u00e1n\u00edc\u00ed se jiho\u010d\u00ednskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed \u0164in. Stalo se tak v listopadu roku 383. po Kristu, \u0164insk\u00e9 voje dok\u00e1zali odvr\u00e1tit hrozbu a zv\u00edt\u011bzit i p\u0159es obrovskou p\u0159evahu \u010cchinsk\u00e9ho nep\u0159\u00edtele V pozad\u00ed bitvy u \u0159eky Fej byla rozkol\u00edsanost \u010c\u00edny kv\u016fli ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce, zvan\u00e9 : St\u0159et osmi kn\u00ed\u017eat. Jeden z \u0164insk\u00fdch vl\u00e1dc\u016f uchopil moc v ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti zem\u011b a roku 317. po Kristu se prohl\u00e1sil c\u00edsa\u0159em. tato mal\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e se naz\u00fdvala V\u00fdchodn\u00ed \u0164in. Na severu se po \u010dase prosadila \u0159\u00ed\u0161e \u010cchin, jej\u00ed\u017e panovn\u00edk Fu \u0164ien sjednotil severn\u00ed \u010c\u00ednu. Kr\u00e1tce pot\u00e9 zapo\u010dal vojensk\u00e9 akce i na V\u00fdchodn\u00ed \u0164in a v roce 379. dobyl m\u011bsto Siang Jang. \u010cty\u0159i roky na to se pokusily \u0165insk\u00e9 s\u00edly o znovudobyt\u00ed tohoto d\u016fle\u017eit\u00e9ho m\u011bsta. Bez \u00fasp\u011bchu. Tento \u010das p\u0159i\u0161el Fu \u0164ienovi jako ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das k zah\u00e1jen\u00ed \u00fatoku na V\u00fdchodn\u00ed \u0164in. Shrom\u00e1\u017edil arm\u00e1du 600 000 mu\u017e\u016f a 270 000 jezdc\u016f. I za p\u0159edpokladu, \u017ee jsou tyto po\u010dty p\u0159emr\u0161t\u011bn\u00e9, se muselo jednat o obrovskou arm\u00e1du. Toto mohutn\u00e9 vojsko se vydalo na jih do \u00fadol\u00ed Jang-c\u2019 k \u0159ece Fej. \u0160ance \u0164in\u016f, vzhledem k p\u0159evaze protivn\u00edka 10:1, byly miziv\u00e9. Ani \u017e\u00e1dn\u00e9 celistv\u00e9 z\u00e1znamy bitvy se nedochovaly. Podle nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00edho sc\u00e9n\u00e1\u0159e vyslal \u0165insk\u00fd gener\u00e1l Sie Suan k Fu \u0164ienovu veliteli Fu \u017dungovi posla, jen\u017e p\u0159edal nab\u00eddku utkat se v \u0159\u00e1dn\u00e9 bitv\u011b za p\u0159edpokladu, \u017ee se \u010dchinsk\u00e9 vojsko st\u00e1hne od \u0159eky, aby ji \u0165insk\u00e1 arm\u00e1da mohla p\u0159ej\u00edt. \u017d\u00e1dosti bylo vyhov\u011bno nebo\u0165 Fu \u017dung v tom vid\u011bl p\u0159\u00edle\u017eitost jak \u0165insk\u00e9 jednotky zni\u010dit. Nicm\u00e9n\u011b b\u011bhem p\u0159eskupov\u00e1n\u00ed vojska \u010cchin\u016f se mezi mu\u017ei rozk\u0159ikla f\u00e1ma, \u017ee ustupuj\u00ed kv\u016fli tomu, \u017ee byli pora\u017eeni. Nav\u00edc k tomu v\u0161emu ihned po p\u0159ekro\u010den\u00ed \u0159eky \u0165insk\u00e9 odd\u00edly zapo\u010daly \u00fatok na t\u00fdl seversk\u00fdch voj\u016f. Chaos vznikl\u00fd uvnit\u0159 \u010dchinsk\u00e9 arm\u00e1dy nedok\u00e1zal Fu \u017dung zkrotit a byl zabit spolu se sv\u00fdmi mu\u017ei p\u0159i pokusu o hromadn\u00fd \u00faprk z bitevn\u00ed v\u0159avy. C\u00edsa\u0159stv\u00ed \u0164in si udr\u017eelo sv\u016fj vliv, ale velk\u00e1 v\u00e1lka o sjednocen\u00ed \u010c\u00edny zdaleka neskon\u010dila. Zdroj: GRANT, R. G.- Bitvy: 5 000 let v\u00e1le\u010dnictv\u00ed. Bitva u Harzhornu Mezi 235-240 po Kristu O t\u00e9to ob\u0159\u00ed bitv\u011b se dozv\u00edd\u00e1 sv\u011bt a\u017e roku 2008, a to n\u00e1hodn\u00fdm objevem amat\u00e9rsk\u00fdch archeolog\u016f. \u0158\u00edmsk\u00e9 obut\u00ed kon\u011b, kter\u00e9 usnad\u0148ovalo pohyb koni ve skalnat\u00e9m ter\u00e9nu. Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fadiv v\u0161ak p\u0159edstavoval fakt \u017ee ve\u0161ker\u00e9 p\u0159edpoklady tvrdily, \u017ee se \u0159\u00edman\u00e9 tak daleko na sever Germanie nikdy nedostali. Roku 2009 za\u010dala archeologick\u00e1 v\u00fdprava na Hartzhornu hledat. Zanedlouho vrch za\u010dal vyd\u00e1vat sv\u011bdectv\u00ed o ud\u00e1lostech starov\u011bku. Brzy zem\u011b uk\u00e1zala \u010d\u00e1st \u0159\u00edmsk\u00e9ho vozu, a tak\u00e9 germ\u00e1nsk\u00fd hrot kop\u00ed. Po t\u011bchto dal\u0161\u00edch objevech dostal zelenou pr\u016fzkum laserem a magnetickou rezonanc\u00ed. Pozemn\u00ed t\u00fdm zde nav\u00edc p\u00e1tral dal\u0161\u00ed 3. m\u011bs\u00edce. Bitva byla potvrzena! Tis\u00edce cvo\u010dk\u016f z \u0159\u00edmsk\u00fdch bot, stovky hrot\u016f \u0161\u00edp\u016f, ale i \u010d\u00e1sti \u0159\u00edmsk\u00e9 v\u00fdzbroje a hroty z \u0159\u00edmsk\u00fdch \u0161\u00edp\u016f do balist,  doslova vyskakovali ze zem\u011b. Mezi nimi i n\u00e1lez kter\u00fd n\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1 kdy se zde bitva p\u0159esn\u011b odehr\u00e1la, st\u0159\u00edbrn\u00e1 mince s vyobrazen\u00edm c\u00edsa\u0159e Alexandra Severa (222-235 po Kristu. ) A tehdy v\u011bdci vzpomn\u011bli na skromn\u00fd z\u00e1znam o ta\u017een\u00ed do Germanie c\u00edsa\u0159e vl\u00e1dnouc\u00edho po Alexandru Severovi, a to c\u00edsa\u0159e Maximina Traxe. V\u00fdzkum pokra\u010doval a Harzhorn n\u00e1m vypov\u011bd\u011bl \u010deho byl sv\u011bdkem. Nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159 bitvy je, \u017ee Germ\u00e1nsk\u00e9 kmeny v po\u010detn\u00e9 s\u00edle obsadily \u00fadol\u00ed p\u0159\u00edmo proti \u0159\u00edmsk\u00fdm voj\u016fm. Velitel germ\u00e1nsk\u00fdch vojsk d\u00e1val pokyny z vrcholu Harzhornu, odkud dob\u0159e vid\u011bl na pr\u016fb\u011bh bitvy. Pr\u00e1v\u011b do t\u011bchto m\u00edst \u0159\u00edman\u00e9 soust\u0159edily palbu z balist. D\u016fkazem toho je n\u00e1lez stovek hrot\u016f z \u0161\u00edp\u016f do balist na cca 60 metrech \u010dtvere\u010dn\u00edch. Po t\u011b\u017ek\u00e9m ost\u0159elov\u00e1n\u00ed na vrch za\u00fato\u010dila \u0159\u00edmsk\u00e1 j\u00edzda. Na \u00fapat\u00ed svahu po sob\u011b j\u00edzda zanechala mrtv\u00e9 kon\u011b a \u010d\u00e1sti jezdeck\u00e9 v\u00fdstroje (ostruhy, \u010d\u00e1sti jezdeck\u00fdch o\u0161t\u011bp\u016f). J\u00edzda se sv\u00fdm \u00fakolem na jisto usp\u011bla, a Germ\u00e1nsk\u00fd velitel byl zabit. \u0158\u00edm na tomto zapomenut\u00e9m bitevn\u00edm poli zv\u00edt\u011bzil. Tis\u00edce cvo\u010dk\u016f z \u0159\u00edmsk\u00fdch bot jasn\u011b ukazuj\u00ed, \u017ee \u0159\u00edman\u00e9 v \u0161iku postupovali d\u00e1le na sever. Tuto bitvu zmi\u0148ujeme p\u0159edev\u0161\u00edm ze dvou d\u016fvod\u016f. 1. Nen\u00ed podlo\u017eena dobov\u00fdmi zdroji, celou ji n\u00e1hodou objevili archeologov\u00e9. 2. Je ot\u00e1zka kam a\u017e se tedy dostala \u0159\u00edmsk\u00e1 vojska vedan\u00e1 Traxem. Tento n\u00e1lez n\u00e1m ukazuje kolik toho vlastn\u011b nev\u00edme, a \u017ee se o \u0159\u00edmsk\u00e9m ta\u017een\u00ed Maximina Traxe z\u0159ejm\u011b je\u0161t\u011b mnoh\u00e9 dozv\u00edme. Na bitevn\u00edm poli u Harzhornu se do dnes na\u0161lo v\u00edce ne\u017e 2000 artefakt\u016f z bitvy, to je v\u00edce ne\u017e na jak\u00e9mkoliv jin\u00e9m \u0159\u00edmsk\u00e9m boji\u0161ti. Co v\u0161echno je\u0161t\u011b nev\u00edme, kdy\u017e n\u00e1m 1800 let unikala pov\u011bdomost o tak obrovsk\u00e9 bitv\u011b? Bitva u Hidasp\u00e9s V kv\u011btnu roku 326 p\u0159ed Kristem se st\u0159etla Makedonsk\u00e1 velk\u00e1 arm\u00e1da veden\u00e1 Alexandrem Velik\u00fdm Makedonsk\u00fdm s indick\u00fdm vojskem kr\u00e1le Pora. Boj se odehr\u00e1l na lev\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Hydasp\u00e9s. Toto st\u0159etnut\u00ed bylo posledn\u00ed bitvou svedenou Alexandrem Velik\u00fdm. Po\u010detnost Makedonsk\u00fdch sil je odhadov\u00e1na na 40 a\u017e 45000 voj\u00e1k\u016f. Kdy\u017e Alexandrovo vojsko a dorazilo do m\u011bsta Taxifa, tak Alexandr s m\u00edstn\u00edm kr\u00e1lem Omfisem uzav\u0159el alianci nam\u00ed\u0159enou proti Omfisovu rivalovi kr\u00e1li Porovi. Ten se p\u0159ipravoval na ji\u017en\u00edm b\u0159ehu Hydasp\u00e9s k odra\u017een\u00ed Alexandrova pokusu o p\u0159ekov\u00e1n\u00ed \u0159eky. Alexandr si byl v\u011bdom, \u017ee p\u0159\u00edm\u00e9 p\u0159ekro\u010den\u00ed by mohlo skon\u010dit por\u00e1\u017ekou, a tak rozehr\u00e1l ment\u00e1ln\u00ed p\u0159edehru tohoto st\u0159etnut\u00ed. P\u0159esouval sv\u00e1 vojska kolem toku \u0159eky tam a zp\u00e1tky, a to tak dlouho, dokud znechucen\u00fd kr\u00e1l Poros nep\u0159estal jeho pohyby s arm\u00e1dou kop\u00edrovat. To byla chv\u00edle na kterou Alexandr \u010dekal. Pod rou\u0161kou tmy rozd\u011blil Makedonsk\u00fd kr\u00e1l sv\u00e9 vojsko a asi s 10000 p\u011b\u0161\u00e1ky a 5000 jezdci vyrazil k m\u00edstu na severu kter\u00e9 si pro p\u0159echod vyhl\u00e9dl. Vojsk\u016fm, kter\u00e9 z\u016fstaly v t\u00e1bo\u0159e velel Alexandr\u016fv p\u0159\u00edtel Krateros, ten m\u011bl za \u00fakol p\u0159ekro\u010dit \u0159eku pokud Poros vyt\u00e1hne na sever s cel\u00fdm vojskem a napadnout Por\u016fv t\u00fdl, nebo z\u016fstat v t\u00e1bo\u0159e pokud proti Alexandrovi po\u0161le jen \u010d\u00e1st sv\u00fdch sil, a poutat pozornost zbyl\u00fdch indick\u00fdch voj\u00e1k\u016f. Poros spolkl vnadidlo, po zpr\u00e1v\u011b zv\u011bd\u016f , \u017ee na severu se p\u0159ebrodila \u010d\u00e1st nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch sil, rozhodl o vysl\u00e1n\u00ed asi 7000 mu\u017e\u016f, j\u00edzdn\u00ed a vozatajsk\u00e9 jednotky vyslan\u00e9 na sever byly veden\u00e9 jeho synem. Indov\u00e9 v\u0161ak byli snadno p\u0159emo\u017eeni, v\u00e1le\u010dn\u00e9 vozy byly zastaveny bahnem p\u0159i pob\u0159e\u017e\u00ed. Kr\u00e1l Poros pochopil, \u017ee \u0161patn\u011b odhadl s\u00edlu a \u00famysly nep\u0159\u00e1tel, na\u010de\u017e se vydal s arm\u00e1dou vst\u0159\u00edc Alexandrovi. Na b\u0159ehu zanechal pouze p\u00e1r tis\u00edc mu\u017e\u016f, aby hl\u00eddali makedonsk\u00fd t\u00e1bor. V okam\u017eiku zah\u00e1jen\u00ed bitvy se makedonsk\u00e1 j\u00edzda nal\u00e9zala na prav\u00e9m k\u0159\u00eddle. Poros rozd\u011blil svoje jezdectvo rovnom\u011brn\u011b na ob\u011b k\u0159\u00eddla. P\u0159ed p\u011bchotu ve st\u0159edu linie um\u00edstili Indov\u00e9 jednotku 200 slon\u016f, jejich\u017e p\u0159\u00edtomnost Alexandrovi dost zt\u011b\u017eovala situaci. V\u011bt\u0161ina \u00fasp\u011bch\u016f makedonsk\u00e9ho kr\u00e1le toti\u017e vych\u00e1zela z jeho schopnosti naru\u0161it nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 \u0159ady. Podle Arri\u00e1nova popisu, ale makedonsk\u00e9 kon\u011b d\u011bsil pach indick\u00fdch slon\u016f, to Alexandra p\u0159inutilo ke zm\u011bn\u011b taktiky. Alexandr odeslal sv\u00e9 j\u00edzdn\u00ed lu\u010di\u0161tn\u00edky zasyp\u00e1vat \u0161\u00edpy indickou j\u00edzdu na lev\u00e9m k\u0159\u00eddle. Pak na oslabenou nep\u0159\u00e1telskou j\u00edzdu provedl sv\u016fj j\u00edzdn\u00ed \u00fatok. Kdy\u017e vid\u011bl Poros \u017ee se mu skl\u00e1d\u00e1 k\u0159\u00eddlo na\u0159\u00eddil zbytku jezdectva, aby se tryskem p\u0159esunulo doleva a pos\u00edlilo kol\u00edsaj\u00edc\u00ed k\u0159\u00eddlo. V tomto moment\u011b p\u0159ik\u00e1zal Alexandr d\u016fstojn\u00edkovi jm\u00e9nem Koinos, aby se sv\u00fdmi jezdci objel indickou linii a za\u00fato\u010dil na indick\u00e9 jezdectvo na lev\u00e9m k\u0159\u00eddle, a vpadl mu do zad. T\u00edm byl s indickou j\u00edzdou konec. Falangy makedonc\u016f mezit\u00edm zaujaly postaven\u00ed proti postupuj\u00edc\u00edm slon\u016fm, kter\u00e9 dok\u00e1zaly zadr\u017eet, a\u010dkoli p\u0159itom utrp\u011bly zna\u010dn\u00e9 ztr\u00e1ty. S pomoc\u00ed v\u00edt\u011bzn\u00e9 j\u00edzdy pot\u00e9 Makedon\u0161t\u00ed obkl\u00ed\u010dili indy, kte\u0159\u00ed se za\u010dali hromadn\u011b vzd\u00e1vat. Poros byl jedn\u00edm z mnoha Ind\u016f, kte\u0159\u00ed svoj\u00ed udatnost\u00ed u\u010dinili na Alexandra hlubok\u00fd dojem. Kdy\u017e se jej po bitv\u011b Alexandr zeptal jak sn\u00edm m\u00e1 mluvit, odv\u011btil dvoumetrov\u00fd ind ,, Jako s kr\u00e1lem\u201c. Tato prost\u00e1 slova zajistila Porovi, \u017ee mohl d\u00e1l, a\u010d pora\u017een\u00fd vl\u00e1dnout sv\u00e9mu \u00fazem\u00ed jako Alexandr\u016fv len\u00edk. V bitv\u011b u Hydasp\u00e9s padlo 4280 Makedonc\u016f a dal\u0161\u00edch 8000 bylo ran\u011bno. Indov\u00e9 p\u0159i\u0161li o 21000 mu\u017e\u016f v\u010detn\u011b v\u0161ech syn\u016f kr\u00e1le Pora, a 9000 indick\u00fdch zajatc\u016f bylo prod\u00e1no do otroctv\u00ed. Bitva u Kade\u0161e Roku 1274 p\u0159ed Kristem do\u0161lo u Kade\u0161e ke st\u0159etu Egyptsk\u00e9ho vojska Ramesse ll se silami Chetit\u016f pod veden\u00edm kr\u00e1le Muvatalli\u0161e. Tento krvav\u00fd den vstoupil do d\u011bjin, jako nejv\u011bt\u0161\u00ed st\u0159et v\u00e1le\u010dn\u00fdch voz\u016f v d\u011bjin\u00e1ch lidstva. V\u00e1le\u010dn\u00fdch voz\u016f se zde \u00fa\u010dastnilo v\u00edce ne\u017e 5000. Kdy\u017e se Ramesse ll s vojskem p\u0159ekra\u010doval \u0159eku Orontes u Kade\u0161e, na zadn\u00ed \u010d\u00e1st voje, konkr\u00e9tn\u011b na jednotku Re za\u00fato\u010dilo chetitsk\u00e9 vozatajstvo a zni\u010dilo ji. Zbytky odd\u00edlu Re prchaly k odd\u00edlu Amon, ale byly pron\u00e1sledov\u00e1ny chetitsk\u00fdmi v\u00e1le\u010dn\u00fdmi vozy a ve velk\u00e9m pob\u00edjeni.V srdnatosti Ramesse ll s jeho osobn\u00ed str\u00e1\u017e\u00ed a n\u011bkter\u00fdmi v\u00e1le\u010dn\u00fdmi vozy pos\u00edlen\u00fdmi o voj\u00e1ky ze zdecimovan\u00fdch odd\u00edl\u016f Amon a Re napadl chetitsk\u00e9 vojsko a Egyp\u0165an\u00e9 za\u010dali st\u0159\u00edlet na p\u0159et\u00ed\u017een\u00e9 chetitsk\u00e9 vozy. Chetit\u00e9, kte\u0159\u00ed v\u011b\u0159ili, \u017ee jejich nep\u0159\u00e1tel\u00e9 byli pora\u017eeni a zastavili se, aby rabovali na egyptsk\u00fdch mrtv\u00fdch,  stali se tak snadn\u00fdm ter\u010dem. Proti\u00fatok byl \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd a Chetitsk\u00e1 vojska byla zatla\u010dov\u00e1na. Aby zachr\u00e1nil sv\u00e9 ub\u00fdvaj\u00edc\u00ed s\u00edly, Muvatalli\u0161 poslal do boje dal\u0161\u00edch 1000 voz\u016f. V\u0161ak to byla chv\u00edle na kterou \u010dekali egyptsk\u00e9 posily v podob\u011b elitn\u00edho odd\u00edlu zvan\u00e9ho b\u011b\u017eci. Ti p\u0159i ot\u00e1\u010dce napadli chetitsk\u00e9 vozatajstvo, 150 voz\u016f pak tato Ramessova elitn\u00ed jednotka ukradla nep\u0159\u00edteli a v\u00edce ne\u017e 90 jich zni\u010dila. Zmaten\u00ed chetit\u0161t\u00ed vozatajov\u00e9 se dali na \u00fat\u011bk. Ramesse ll m\u011bl te\u010f v\u00edce voz\u016f ne\u017e Chetitsk\u00fd kr\u00e1l Mutavalli\u0161, bitva i tak skon\u010dila nerozhodn\u011b. Chetit\u00e9 sice doma oslavovali v\u00edt\u011bzstv\u00ed, to oslavovali i Egyp\u0165an\u00e9, re\u00e1ln\u011b ale nikdo nezv\u00edt\u011bzil. Bitva u Maratonu Dne 12. Z\u00e1\u0159\u00ed roku 490 p\u0159ed Kristem, se Persk\u00fd velkokr\u00e1l Dareos pokusil ovl\u00e1dnout \u0158ecko vojenskou silou, a vylodil se u pob\u0159e\u017e\u00ed na \u00fazk\u00e9 pl\u00e1ni pobl\u00ed\u017e m\u011bsta Maraton. Kde na persk\u00e9 n\u00e1jezdn\u00edky, ji\u017e \u010dekala Ath\u00e9nsk\u00e1 arm\u00e1da, s podporou 1000 mu\u017e\u016f od Palatajsk\u00fdch \u0158ek\u016f, celkem tedy 11000 \u0159eck\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00edk\u016f. Invazn\u00ed s\u00edly Per\u0161an\u016f \u010d\u00edtali cca 20 \u2013 30000 mu\u017e\u016f ve zbrani. L\u00e9pe vyzbrojen\u00ed \u0158ekov\u00e9 m\u011bli kvalitn\u011bj\u0161\u00ed zbroje i zbran\u011b, a zah\u00e1jili bitvu prudk\u00fdm \u00fatokem. Vzd\u00e1lenost mezi ob\u011bma vojsky p\u0159ekonali b\u011bhem, aby dali co nejm\u00e9n\u011b \u010dasu persk\u00fdm voj\u00e1k\u016fm, kte\u0159\u00ed se zrovna vylodili, a z\u00e1rove\u0148 zv\u00fd\u0161ili svou \u00fadernou s\u00edlu na maximum. P\u0159itom pos\u00edlili sv\u016fj voj na k\u0159\u00eddlech. V\u00fdsledek byl pro Per\u0161any krvavou l\u00e1zn\u00ed. Tento sm\u011bl\u00fd pl\u00e1n vymyslel \u0159eck\u00fd velitel jm\u00e9nem Miltiad\u00e9s. Kallimachos, velitel cel\u00e9 Ath\u00e9nsk\u00e9 arm\u00e1dy, zem\u0159el v \u00favodu bitvy, a tak to byl  pr\u00e1v\u011b Miltiad\u00e9s, kdo m\u011bl zachr\u00e1nit Ath\u00e9ny a \u0158ecko. Per\u0161an\u00e9 sice zastavili a zatla\u010dili st\u0159ed \u0159eck\u00e9 arm\u00e1dy, av\u0161ak k\u0159\u00eddla se pod n\u00e1porem hroutila. Kdy\u017e si Per\u0161an\u00e9 uv\u011bdomili, \u017ee jsou obkli\u010dov\u00e1ni, dali se na zb\u011bsil\u00fd \u00fat\u011bk, ov\u0161em ty nejlep\u0161\u00ed jednotky, i \u00fasp\u011b\u0161n\u011b bojuj\u00edc\u00ed nesmrteln\u00ed ve st\u0159edu boji\u0161t\u011b, u\u017e uniknout...\" \/>\n<meta property=\"og:url\" content=\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255\" \/>\n<meta property=\"og:site_name\" content=\"Viva Gladius\" \/>\n<meta property=\"article:modified_time\" content=\"2023-10-20T10:28:02+00:00\" \/>\n<meta property=\"og:image\" content=\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/Marathon.png\" \/>\n\t<meta property=\"og:image:width\" content=\"660\" \/>\n\t<meta property=\"og:image:height\" content=\"731\" \/>\n\t<meta property=\"og:image:type\" content=\"image\/png\" \/>\n<meta name=\"twitter:card\" content=\"summary_large_image\" \/>\n<meta name=\"twitter:label1\" content=\"Odhadovan\u00e1 doba \u010dten\u00ed\" \/>\n\t<meta name=\"twitter:data1\" content=\"18 minut\" \/>\n<script type=\"application\/ld+json\" class=\"yoast-schema-graph\">{\"@context\":\"https:\/\/schema.org\",\"@graph\":[{\"@type\":\"WebPage\",\"@id\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255\",\"url\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255\",\"name\":\"Slavn\u00e9 bitvy - Viva Gladius\",\"isPartOf\":{\"@id\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/#website\"},\"primaryImageOfPage\":{\"@id\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255#primaryimage\"},\"image\":{\"@id\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255#primaryimage\"},\"thumbnailUrl\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/Marathon.png\",\"datePublished\":\"2023-10-20T10:17:15+00:00\",\"dateModified\":\"2023-10-20T10:28:02+00:00\",\"breadcrumb\":{\"@id\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255#breadcrumb\"},\"inLanguage\":\"cs\",\"potentialAction\":[{\"@type\":\"ReadAction\",\"target\":[\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255\"]}]},{\"@type\":\"ImageObject\",\"inLanguage\":\"cs\",\"@id\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255#primaryimage\",\"url\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/Marathon.png\",\"contentUrl\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/Marathon.png\",\"width\":660,\"height\":731},{\"@type\":\"BreadcrumbList\",\"@id\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255#breadcrumb\",\"itemListElement\":[{\"@type\":\"ListItem\",\"position\":1,\"name\":\"Home\",\"item\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/\"},{\"@type\":\"ListItem\",\"position\":2,\"name\":\"Slavn\u00e9 bitvy\"}]},{\"@type\":\"WebSite\",\"@id\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/#website\",\"url\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/\",\"name\":\"Viva Gladius\",\"description\":\"KONE\u010cN\u00c9 V\u00cdT\u011aZSTV\u00cd, NEBO SMRT!\",\"potentialAction\":[{\"@type\":\"SearchAction\",\"target\":{\"@type\":\"EntryPoint\",\"urlTemplate\":\"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?s={search_term_string}\"},\"query-input\":{\"@type\":\"PropertyValueSpecification\",\"valueRequired\":true,\"valueName\":\"search_term_string\"}}],\"inLanguage\":\"cs\"}]}<\/script>\n<!-- \/ Yoast SEO plugin. -->","yoast_head_json":{"title":"Slavn\u00e9 bitvy - Viva Gladius","robots":{"index":"index","follow":"follow","max-snippet":"max-snippet:-1","max-image-preview":"max-image-preview:large","max-video-preview":"max-video-preview:-1"},"canonical":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255","og_locale":"cs_CZ","og_type":"article","og_title":"Slavn\u00e9 bitvy - Viva Gladius","og_description":"Bitva u Alesie Alesia byla najlep\u0161\u00ed Galskou pevnost\u00ed.. Oppidum bylo podle sou\u010dasn\u00fdch poznatk\u016f situov\u00e1no na v\u00fd\u0161in\u00e1ch pobl\u00ed\u017e \u0159eky Brenne. Gaius Julius Caesar necht\u011bl riskovat p\u0159\u00edm\u00fd \u00fatok a tak vybudoval kolem Al\u00e9sie opevn\u011bn\u00ed o d\u00e9lce cca 15 km.Toto opevn\u011bn\u00ed se skl\u00e1dalo z 23 pevnost\u00ed, 7 t\u00e1bor\u016f a v\u011b\u017e\u00ed vzd\u00e1len\u00fdch od sebe asi 25 m, kter\u00e9 m\u011bly od\u0159\u00edznou Galy od p\u0159\u00edsunu z\u00e1sob. Na z\u00e1pad od pevnosti byly p\u0159\u00edkopy, kter\u00e9 byly 5 metr\u016f \u0161irok\u00e9. P\u0159i stavb\u011b opevn\u011bn\u00ed se Galov\u00e9 pokou\u0161eli \u0159\u00edmsk\u00e9 voj\u00e1ky atakovat a uniknout, aby mohli zmobilizovat posily. To se za cenu ukrutn\u00fdch ztr\u00e1t povedlo. Caesar ale rozpoznal z\u00e1m\u011bry Gal\u016f a proto dal vybudovat dal\u0161\u00ed, tentokr\u00e1t vn\u011bj\u0161\u00ed val ve vzd\u00e1lenosti 400 metr\u016f od vnit\u0159n\u00edho, v d\u00e9lce 21 kilometr\u016f, a pr\u00e1v\u011b t\u00edm se bitva stala naprosto jedine\u010dnou. Obl\u00e9haj\u00edc\u00ed byli toti\u017e sami obl\u00e9h\u00e1ni. Ve snaze u\u0161et\u0159it z\u00e1soby, Vercingetorix (kr\u00e1l Gal\u016f) vyhnal \u017eeny a d\u011bti z pevnosti. Caesar pochopil jeho z\u00e1m\u011br a odm\u00edtl \u017eeny a d\u011bti p\u0159ijmout do t\u00e1bora, nechal je aby zem\u0159eli hlady. Vencigetorix podlehl, a \u017eeny i d\u011bti po p\u00e1r dnech vpustil do Alesie. B\u011bhem t\u0159et\u00edho m\u011bs\u00edce obl\u00e9h\u00e1n\u00ed dorazila pomocn\u00e1 galsk\u00e1 arm\u00e1da pod veden\u00edm Commiuxe. Velikost t\u00e9to arm\u00e1dy \u010d\u00edtala statis\u00edce hlav. Commiux okam\u017eit\u011b za\u00fato\u010dil, stejn\u011b tak za\u00fato\u010dila i vojska Vercingetorixe z Al\u00e9sie. \u0158\u00edman\u00e9 byli pod velk\u00fdm tlakem a hrozilo, \u017ee budou pora\u017eeni, pak ale Caesar zapojil do boje svoji germ\u00e1nskou j\u00edzdu, kter\u00e1 zajistila v\u00edt\u011bzstv\u00ed.  O dva dny pozd\u011bji za\u00fato\u010dili Galov\u00e9 znovu. \u0158\u00edman\u00e9 byli bl\u00edzko por\u00e1\u017ece, ale znovu se jim poda\u0159ilo Galy zatla\u010dit zp\u011bt. Nakonec se Galov\u00e9 rozhodli pro posledn\u00ed mocn\u00fd \u00fatok. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne, uprost\u0159ed noci za\u00fato\u010dili Galov\u00e9 zevnit\u0159 i zven\u010d\u00ed z\u00e1rove\u0148. Caesar ale obratn\u011b p\u0159esouval jednotky a s\u00e1m se n\u011bkolikr\u00e1t vydal se svou gardou do proti\u00fatoku. Vercingetorix poznal, \u017ee je v\u00e1lka prohr\u00e1na, a aby zachr\u00e1nil ostatn\u00ed rozhodl se vydat Caesarovi na milost. Kr\u00e1l v\u0161ech Gal\u016f, Vercingetorix byl odvezen do \u0158\u00edma a po sedmi letech v\u011bzn\u011bn\u00ed ve\u0159ejn\u011b u\u0161krcen. Bitvy o Alesii roku 52 p\u0159ed Kristem, se \u00fa\u010dastnilo odhadem 200000 Gal\u016f, a 20 \u2013 35000 \u0158\u00edman\u016f. Bitva na \u0159ece Fej Nesm\u00edme zapom\u00ednat, \u017ee ve starov\u011bk\u00e9m sv\u011bt\u011b byla je\u0161t\u011b v\u00fdchodn\u00ed rozlehl\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e, dnes zn\u00e1m\u00e1 jako \u010c\u00edna. Ve starov\u011bku se tato supervelmoc teprve bl\u00ed\u017eila ke sjednocen\u00ed pod jedin\u00fdm vl\u00e1dcem. Proto ji zas\u00e1hla bou\u0159e v\u00e1lek, nebo\u0165 \u0159\u00ed\u0161e se v\u017edy rodily me\u010dem! Bitva u \u0159eky Fej byla vojensk\u00fdm st\u0159etnut\u00edm mezi \u00fato\u010d\u00edc\u00ed severo\u010d\u00ednskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed \u010cchin, a br\u00e1n\u00edc\u00ed se jiho\u010d\u00ednskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed \u0164in. Stalo se tak v listopadu roku 383. po Kristu, \u0164insk\u00e9 voje dok\u00e1zali odvr\u00e1tit hrozbu a zv\u00edt\u011bzit i p\u0159es obrovskou p\u0159evahu \u010cchinsk\u00e9ho nep\u0159\u00edtele V pozad\u00ed bitvy u \u0159eky Fej byla rozkol\u00edsanost \u010c\u00edny kv\u016fli ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce, zvan\u00e9 : St\u0159et osmi kn\u00ed\u017eat. Jeden z \u0164insk\u00fdch vl\u00e1dc\u016f uchopil moc v ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti zem\u011b a roku 317. po Kristu se prohl\u00e1sil c\u00edsa\u0159em. tato mal\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e se naz\u00fdvala V\u00fdchodn\u00ed \u0164in. Na severu se po \u010dase prosadila \u0159\u00ed\u0161e \u010cchin, jej\u00ed\u017e panovn\u00edk Fu \u0164ien sjednotil severn\u00ed \u010c\u00ednu. Kr\u00e1tce pot\u00e9 zapo\u010dal vojensk\u00e9 akce i na V\u00fdchodn\u00ed \u0164in a v roce 379. dobyl m\u011bsto Siang Jang. \u010cty\u0159i roky na to se pokusily \u0165insk\u00e9 s\u00edly o znovudobyt\u00ed tohoto d\u016fle\u017eit\u00e9ho m\u011bsta. Bez \u00fasp\u011bchu. Tento \u010das p\u0159i\u0161el Fu \u0164ienovi jako ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das k zah\u00e1jen\u00ed \u00fatoku na V\u00fdchodn\u00ed \u0164in. Shrom\u00e1\u017edil arm\u00e1du 600 000 mu\u017e\u016f a 270 000 jezdc\u016f. I za p\u0159edpokladu, \u017ee jsou tyto po\u010dty p\u0159emr\u0161t\u011bn\u00e9, se muselo jednat o obrovskou arm\u00e1du. Toto mohutn\u00e9 vojsko se vydalo na jih do \u00fadol\u00ed Jang-c\u2019 k \u0159ece Fej. \u0160ance \u0164in\u016f, vzhledem k p\u0159evaze protivn\u00edka 10:1, byly miziv\u00e9. Ani \u017e\u00e1dn\u00e9 celistv\u00e9 z\u00e1znamy bitvy se nedochovaly. Podle nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00edho sc\u00e9n\u00e1\u0159e vyslal \u0165insk\u00fd gener\u00e1l Sie Suan k Fu \u0164ienovu veliteli Fu \u017dungovi posla, jen\u017e p\u0159edal nab\u00eddku utkat se v \u0159\u00e1dn\u00e9 bitv\u011b za p\u0159edpokladu, \u017ee se \u010dchinsk\u00e9 vojsko st\u00e1hne od \u0159eky, aby ji \u0165insk\u00e1 arm\u00e1da mohla p\u0159ej\u00edt. \u017d\u00e1dosti bylo vyhov\u011bno nebo\u0165 Fu \u017dung v tom vid\u011bl p\u0159\u00edle\u017eitost jak \u0165insk\u00e9 jednotky zni\u010dit. Nicm\u00e9n\u011b b\u011bhem p\u0159eskupov\u00e1n\u00ed vojska \u010cchin\u016f se mezi mu\u017ei rozk\u0159ikla f\u00e1ma, \u017ee ustupuj\u00ed kv\u016fli tomu, \u017ee byli pora\u017eeni. Nav\u00edc k tomu v\u0161emu ihned po p\u0159ekro\u010den\u00ed \u0159eky \u0165insk\u00e9 odd\u00edly zapo\u010daly \u00fatok na t\u00fdl seversk\u00fdch voj\u016f. Chaos vznikl\u00fd uvnit\u0159 \u010dchinsk\u00e9 arm\u00e1dy nedok\u00e1zal Fu \u017dung zkrotit a byl zabit spolu se sv\u00fdmi mu\u017ei p\u0159i pokusu o hromadn\u00fd \u00faprk z bitevn\u00ed v\u0159avy. C\u00edsa\u0159stv\u00ed \u0164in si udr\u017eelo sv\u016fj vliv, ale velk\u00e1 v\u00e1lka o sjednocen\u00ed \u010c\u00edny zdaleka neskon\u010dila. Zdroj: GRANT, R. G.- Bitvy: 5 000 let v\u00e1le\u010dnictv\u00ed. Bitva u Harzhornu Mezi 235-240 po Kristu O t\u00e9to ob\u0159\u00ed bitv\u011b se dozv\u00edd\u00e1 sv\u011bt a\u017e roku 2008, a to n\u00e1hodn\u00fdm objevem amat\u00e9rsk\u00fdch archeolog\u016f. \u0158\u00edmsk\u00e9 obut\u00ed kon\u011b, kter\u00e9 usnad\u0148ovalo pohyb koni ve skalnat\u00e9m ter\u00e9nu. Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fadiv v\u0161ak p\u0159edstavoval fakt \u017ee ve\u0161ker\u00e9 p\u0159edpoklady tvrdily, \u017ee se \u0159\u00edman\u00e9 tak daleko na sever Germanie nikdy nedostali. Roku 2009 za\u010dala archeologick\u00e1 v\u00fdprava na Hartzhornu hledat. Zanedlouho vrch za\u010dal vyd\u00e1vat sv\u011bdectv\u00ed o ud\u00e1lostech starov\u011bku. Brzy zem\u011b uk\u00e1zala \u010d\u00e1st \u0159\u00edmsk\u00e9ho vozu, a tak\u00e9 germ\u00e1nsk\u00fd hrot kop\u00ed. Po t\u011bchto dal\u0161\u00edch objevech dostal zelenou pr\u016fzkum laserem a magnetickou rezonanc\u00ed. Pozemn\u00ed t\u00fdm zde nav\u00edc p\u00e1tral dal\u0161\u00ed 3. m\u011bs\u00edce. Bitva byla potvrzena! Tis\u00edce cvo\u010dk\u016f z \u0159\u00edmsk\u00fdch bot, stovky hrot\u016f \u0161\u00edp\u016f, ale i \u010d\u00e1sti \u0159\u00edmsk\u00e9 v\u00fdzbroje a hroty z \u0159\u00edmsk\u00fdch \u0161\u00edp\u016f do balist,  doslova vyskakovali ze zem\u011b. Mezi nimi i n\u00e1lez kter\u00fd n\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1 kdy se zde bitva p\u0159esn\u011b odehr\u00e1la, st\u0159\u00edbrn\u00e1 mince s vyobrazen\u00edm c\u00edsa\u0159e Alexandra Severa (222-235 po Kristu. ) A tehdy v\u011bdci vzpomn\u011bli na skromn\u00fd z\u00e1znam o ta\u017een\u00ed do Germanie c\u00edsa\u0159e vl\u00e1dnouc\u00edho po Alexandru Severovi, a to c\u00edsa\u0159e Maximina Traxe. V\u00fdzkum pokra\u010doval a Harzhorn n\u00e1m vypov\u011bd\u011bl \u010deho byl sv\u011bdkem. Nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159 bitvy je, \u017ee Germ\u00e1nsk\u00e9 kmeny v po\u010detn\u00e9 s\u00edle obsadily \u00fadol\u00ed p\u0159\u00edmo proti \u0159\u00edmsk\u00fdm voj\u016fm. Velitel germ\u00e1nsk\u00fdch vojsk d\u00e1val pokyny z vrcholu Harzhornu, odkud dob\u0159e vid\u011bl na pr\u016fb\u011bh bitvy. Pr\u00e1v\u011b do t\u011bchto m\u00edst \u0159\u00edman\u00e9 soust\u0159edily palbu z balist. D\u016fkazem toho je n\u00e1lez stovek hrot\u016f z \u0161\u00edp\u016f do balist na cca 60 metrech \u010dtvere\u010dn\u00edch. Po t\u011b\u017ek\u00e9m ost\u0159elov\u00e1n\u00ed na vrch za\u00fato\u010dila \u0159\u00edmsk\u00e1 j\u00edzda. Na \u00fapat\u00ed svahu po sob\u011b j\u00edzda zanechala mrtv\u00e9 kon\u011b a \u010d\u00e1sti jezdeck\u00e9 v\u00fdstroje (ostruhy, \u010d\u00e1sti jezdeck\u00fdch o\u0161t\u011bp\u016f). J\u00edzda se sv\u00fdm \u00fakolem na jisto usp\u011bla, a Germ\u00e1nsk\u00fd velitel byl zabit. \u0158\u00edm na tomto zapomenut\u00e9m bitevn\u00edm poli zv\u00edt\u011bzil. Tis\u00edce cvo\u010dk\u016f z \u0159\u00edmsk\u00fdch bot jasn\u011b ukazuj\u00ed, \u017ee \u0159\u00edman\u00e9 v \u0161iku postupovali d\u00e1le na sever. Tuto bitvu zmi\u0148ujeme p\u0159edev\u0161\u00edm ze dvou d\u016fvod\u016f. 1. Nen\u00ed podlo\u017eena dobov\u00fdmi zdroji, celou ji n\u00e1hodou objevili archeologov\u00e9. 2. Je ot\u00e1zka kam a\u017e se tedy dostala \u0159\u00edmsk\u00e1 vojska vedan\u00e1 Traxem. Tento n\u00e1lez n\u00e1m ukazuje kolik toho vlastn\u011b nev\u00edme, a \u017ee se o \u0159\u00edmsk\u00e9m ta\u017een\u00ed Maximina Traxe z\u0159ejm\u011b je\u0161t\u011b mnoh\u00e9 dozv\u00edme. Na bitevn\u00edm poli u Harzhornu se do dnes na\u0161lo v\u00edce ne\u017e 2000 artefakt\u016f z bitvy, to je v\u00edce ne\u017e na jak\u00e9mkoliv jin\u00e9m \u0159\u00edmsk\u00e9m boji\u0161ti. Co v\u0161echno je\u0161t\u011b nev\u00edme, kdy\u017e n\u00e1m 1800 let unikala pov\u011bdomost o tak obrovsk\u00e9 bitv\u011b? Bitva u Hidasp\u00e9s V kv\u011btnu roku 326 p\u0159ed Kristem se st\u0159etla Makedonsk\u00e1 velk\u00e1 arm\u00e1da veden\u00e1 Alexandrem Velik\u00fdm Makedonsk\u00fdm s indick\u00fdm vojskem kr\u00e1le Pora. Boj se odehr\u00e1l na lev\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Hydasp\u00e9s. Toto st\u0159etnut\u00ed bylo posledn\u00ed bitvou svedenou Alexandrem Velik\u00fdm. Po\u010detnost Makedonsk\u00fdch sil je odhadov\u00e1na na 40 a\u017e 45000 voj\u00e1k\u016f. Kdy\u017e Alexandrovo vojsko a dorazilo do m\u011bsta Taxifa, tak Alexandr s m\u00edstn\u00edm kr\u00e1lem Omfisem uzav\u0159el alianci nam\u00ed\u0159enou proti Omfisovu rivalovi kr\u00e1li Porovi. Ten se p\u0159ipravoval na ji\u017en\u00edm b\u0159ehu Hydasp\u00e9s k odra\u017een\u00ed Alexandrova pokusu o p\u0159ekov\u00e1n\u00ed \u0159eky. Alexandr si byl v\u011bdom, \u017ee p\u0159\u00edm\u00e9 p\u0159ekro\u010den\u00ed by mohlo skon\u010dit por\u00e1\u017ekou, a tak rozehr\u00e1l ment\u00e1ln\u00ed p\u0159edehru tohoto st\u0159etnut\u00ed. P\u0159esouval sv\u00e1 vojska kolem toku \u0159eky tam a zp\u00e1tky, a to tak dlouho, dokud znechucen\u00fd kr\u00e1l Poros nep\u0159estal jeho pohyby s arm\u00e1dou kop\u00edrovat. To byla chv\u00edle na kterou Alexandr \u010dekal. Pod rou\u0161kou tmy rozd\u011blil Makedonsk\u00fd kr\u00e1l sv\u00e9 vojsko a asi s 10000 p\u011b\u0161\u00e1ky a 5000 jezdci vyrazil k m\u00edstu na severu kter\u00e9 si pro p\u0159echod vyhl\u00e9dl. Vojsk\u016fm, kter\u00e9 z\u016fstaly v t\u00e1bo\u0159e velel Alexandr\u016fv p\u0159\u00edtel Krateros, ten m\u011bl za \u00fakol p\u0159ekro\u010dit \u0159eku pokud Poros vyt\u00e1hne na sever s cel\u00fdm vojskem a napadnout Por\u016fv t\u00fdl, nebo z\u016fstat v t\u00e1bo\u0159e pokud proti Alexandrovi po\u0161le jen \u010d\u00e1st sv\u00fdch sil, a poutat pozornost zbyl\u00fdch indick\u00fdch voj\u00e1k\u016f. Poros spolkl vnadidlo, po zpr\u00e1v\u011b zv\u011bd\u016f , \u017ee na severu se p\u0159ebrodila \u010d\u00e1st nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch sil, rozhodl o vysl\u00e1n\u00ed asi 7000 mu\u017e\u016f, j\u00edzdn\u00ed a vozatajsk\u00e9 jednotky vyslan\u00e9 na sever byly veden\u00e9 jeho synem. Indov\u00e9 v\u0161ak byli snadno p\u0159emo\u017eeni, v\u00e1le\u010dn\u00e9 vozy byly zastaveny bahnem p\u0159i pob\u0159e\u017e\u00ed. Kr\u00e1l Poros pochopil, \u017ee \u0161patn\u011b odhadl s\u00edlu a \u00famysly nep\u0159\u00e1tel, na\u010de\u017e se vydal s arm\u00e1dou vst\u0159\u00edc Alexandrovi. Na b\u0159ehu zanechal pouze p\u00e1r tis\u00edc mu\u017e\u016f, aby hl\u00eddali makedonsk\u00fd t\u00e1bor. V okam\u017eiku zah\u00e1jen\u00ed bitvy se makedonsk\u00e1 j\u00edzda nal\u00e9zala na prav\u00e9m k\u0159\u00eddle. Poros rozd\u011blil svoje jezdectvo rovnom\u011brn\u011b na ob\u011b k\u0159\u00eddla. P\u0159ed p\u011bchotu ve st\u0159edu linie um\u00edstili Indov\u00e9 jednotku 200 slon\u016f, jejich\u017e p\u0159\u00edtomnost Alexandrovi dost zt\u011b\u017eovala situaci. V\u011bt\u0161ina \u00fasp\u011bch\u016f makedonsk\u00e9ho kr\u00e1le toti\u017e vych\u00e1zela z jeho schopnosti naru\u0161it nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 \u0159ady. Podle Arri\u00e1nova popisu, ale makedonsk\u00e9 kon\u011b d\u011bsil pach indick\u00fdch slon\u016f, to Alexandra p\u0159inutilo ke zm\u011bn\u011b taktiky. Alexandr odeslal sv\u00e9 j\u00edzdn\u00ed lu\u010di\u0161tn\u00edky zasyp\u00e1vat \u0161\u00edpy indickou j\u00edzdu na lev\u00e9m k\u0159\u00eddle. Pak na oslabenou nep\u0159\u00e1telskou j\u00edzdu provedl sv\u016fj j\u00edzdn\u00ed \u00fatok. Kdy\u017e vid\u011bl Poros \u017ee se mu skl\u00e1d\u00e1 k\u0159\u00eddlo na\u0159\u00eddil zbytku jezdectva, aby se tryskem p\u0159esunulo doleva a pos\u00edlilo kol\u00edsaj\u00edc\u00ed k\u0159\u00eddlo. V tomto moment\u011b p\u0159ik\u00e1zal Alexandr d\u016fstojn\u00edkovi jm\u00e9nem Koinos, aby se sv\u00fdmi jezdci objel indickou linii a za\u00fato\u010dil na indick\u00e9 jezdectvo na lev\u00e9m k\u0159\u00eddle, a vpadl mu do zad. T\u00edm byl s indickou j\u00edzdou konec. Falangy makedonc\u016f mezit\u00edm zaujaly postaven\u00ed proti postupuj\u00edc\u00edm slon\u016fm, kter\u00e9 dok\u00e1zaly zadr\u017eet, a\u010dkoli p\u0159itom utrp\u011bly zna\u010dn\u00e9 ztr\u00e1ty. S pomoc\u00ed v\u00edt\u011bzn\u00e9 j\u00edzdy pot\u00e9 Makedon\u0161t\u00ed obkl\u00ed\u010dili indy, kte\u0159\u00ed se za\u010dali hromadn\u011b vzd\u00e1vat. Poros byl jedn\u00edm z mnoha Ind\u016f, kte\u0159\u00ed svoj\u00ed udatnost\u00ed u\u010dinili na Alexandra hlubok\u00fd dojem. Kdy\u017e se jej po bitv\u011b Alexandr zeptal jak sn\u00edm m\u00e1 mluvit, odv\u011btil dvoumetrov\u00fd ind ,, Jako s kr\u00e1lem\u201c. Tato prost\u00e1 slova zajistila Porovi, \u017ee mohl d\u00e1l, a\u010d pora\u017een\u00fd vl\u00e1dnout sv\u00e9mu \u00fazem\u00ed jako Alexandr\u016fv len\u00edk. V bitv\u011b u Hydasp\u00e9s padlo 4280 Makedonc\u016f a dal\u0161\u00edch 8000 bylo ran\u011bno. Indov\u00e9 p\u0159i\u0161li o 21000 mu\u017e\u016f v\u010detn\u011b v\u0161ech syn\u016f kr\u00e1le Pora, a 9000 indick\u00fdch zajatc\u016f bylo prod\u00e1no do otroctv\u00ed. Bitva u Kade\u0161e Roku 1274 p\u0159ed Kristem do\u0161lo u Kade\u0161e ke st\u0159etu Egyptsk\u00e9ho vojska Ramesse ll se silami Chetit\u016f pod veden\u00edm kr\u00e1le Muvatalli\u0161e. Tento krvav\u00fd den vstoupil do d\u011bjin, jako nejv\u011bt\u0161\u00ed st\u0159et v\u00e1le\u010dn\u00fdch voz\u016f v d\u011bjin\u00e1ch lidstva. V\u00e1le\u010dn\u00fdch voz\u016f se zde \u00fa\u010dastnilo v\u00edce ne\u017e 5000. Kdy\u017e se Ramesse ll s vojskem p\u0159ekra\u010doval \u0159eku Orontes u Kade\u0161e, na zadn\u00ed \u010d\u00e1st voje, konkr\u00e9tn\u011b na jednotku Re za\u00fato\u010dilo chetitsk\u00e9 vozatajstvo a zni\u010dilo ji. Zbytky odd\u00edlu Re prchaly k odd\u00edlu Amon, ale byly pron\u00e1sledov\u00e1ny chetitsk\u00fdmi v\u00e1le\u010dn\u00fdmi vozy a ve velk\u00e9m pob\u00edjeni.V srdnatosti Ramesse ll s jeho osobn\u00ed str\u00e1\u017e\u00ed a n\u011bkter\u00fdmi v\u00e1le\u010dn\u00fdmi vozy pos\u00edlen\u00fdmi o voj\u00e1ky ze zdecimovan\u00fdch odd\u00edl\u016f Amon a Re napadl chetitsk\u00e9 vojsko a Egyp\u0165an\u00e9 za\u010dali st\u0159\u00edlet na p\u0159et\u00ed\u017een\u00e9 chetitsk\u00e9 vozy. Chetit\u00e9, kte\u0159\u00ed v\u011b\u0159ili, \u017ee jejich nep\u0159\u00e1tel\u00e9 byli pora\u017eeni a zastavili se, aby rabovali na egyptsk\u00fdch mrtv\u00fdch,  stali se tak snadn\u00fdm ter\u010dem. Proti\u00fatok byl \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd a Chetitsk\u00e1 vojska byla zatla\u010dov\u00e1na. Aby zachr\u00e1nil sv\u00e9 ub\u00fdvaj\u00edc\u00ed s\u00edly, Muvatalli\u0161 poslal do boje dal\u0161\u00edch 1000 voz\u016f. V\u0161ak to byla chv\u00edle na kterou \u010dekali egyptsk\u00e9 posily v podob\u011b elitn\u00edho odd\u00edlu zvan\u00e9ho b\u011b\u017eci. Ti p\u0159i ot\u00e1\u010dce napadli chetitsk\u00e9 vozatajstvo, 150 voz\u016f pak tato Ramessova elitn\u00ed jednotka ukradla nep\u0159\u00edteli a v\u00edce ne\u017e 90 jich zni\u010dila. Zmaten\u00ed chetit\u0161t\u00ed vozatajov\u00e9 se dali na \u00fat\u011bk. Ramesse ll m\u011bl te\u010f v\u00edce voz\u016f ne\u017e Chetitsk\u00fd kr\u00e1l Mutavalli\u0161, bitva i tak skon\u010dila nerozhodn\u011b. Chetit\u00e9 sice doma oslavovali v\u00edt\u011bzstv\u00ed, to oslavovali i Egyp\u0165an\u00e9, re\u00e1ln\u011b ale nikdo nezv\u00edt\u011bzil. Bitva u Maratonu Dne 12. Z\u00e1\u0159\u00ed roku 490 p\u0159ed Kristem, se Persk\u00fd velkokr\u00e1l Dareos pokusil ovl\u00e1dnout \u0158ecko vojenskou silou, a vylodil se u pob\u0159e\u017e\u00ed na \u00fazk\u00e9 pl\u00e1ni pobl\u00ed\u017e m\u011bsta Maraton. Kde na persk\u00e9 n\u00e1jezdn\u00edky, ji\u017e \u010dekala Ath\u00e9nsk\u00e1 arm\u00e1da, s podporou 1000 mu\u017e\u016f od Palatajsk\u00fdch \u0158ek\u016f, celkem tedy 11000 \u0159eck\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00edk\u016f. Invazn\u00ed s\u00edly Per\u0161an\u016f \u010d\u00edtali cca 20 \u2013 30000 mu\u017e\u016f ve zbrani. L\u00e9pe vyzbrojen\u00ed \u0158ekov\u00e9 m\u011bli kvalitn\u011bj\u0161\u00ed zbroje i zbran\u011b, a zah\u00e1jili bitvu prudk\u00fdm \u00fatokem. Vzd\u00e1lenost mezi ob\u011bma vojsky p\u0159ekonali b\u011bhem, aby dali co nejm\u00e9n\u011b \u010dasu persk\u00fdm voj\u00e1k\u016fm, kte\u0159\u00ed se zrovna vylodili, a z\u00e1rove\u0148 zv\u00fd\u0161ili svou \u00fadernou s\u00edlu na maximum. P\u0159itom pos\u00edlili sv\u016fj voj na k\u0159\u00eddlech. V\u00fdsledek byl pro Per\u0161any krvavou l\u00e1zn\u00ed. Tento sm\u011bl\u00fd pl\u00e1n vymyslel \u0159eck\u00fd velitel jm\u00e9nem Miltiad\u00e9s. Kallimachos, velitel cel\u00e9 Ath\u00e9nsk\u00e9 arm\u00e1dy, zem\u0159el v \u00favodu bitvy, a tak to byl  pr\u00e1v\u011b Miltiad\u00e9s, kdo m\u011bl zachr\u00e1nit Ath\u00e9ny a \u0158ecko. Per\u0161an\u00e9 sice zastavili a zatla\u010dili st\u0159ed \u0159eck\u00e9 arm\u00e1dy, av\u0161ak k\u0159\u00eddla se pod n\u00e1porem hroutila. Kdy\u017e si Per\u0161an\u00e9 uv\u011bdomili, \u017ee jsou obkli\u010dov\u00e1ni, dali se na zb\u011bsil\u00fd \u00fat\u011bk, ov\u0161em ty nejlep\u0161\u00ed jednotky, i \u00fasp\u011b\u0161n\u011b bojuj\u00edc\u00ed nesmrteln\u00ed ve st\u0159edu boji\u0161t\u011b, u\u017e uniknout...","og_url":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255","og_site_name":"Viva Gladius","article_modified_time":"2023-10-20T10:28:02+00:00","og_image":[{"width":660,"height":731,"url":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/Marathon.png","type":"image\/png"}],"twitter_card":"summary_large_image","twitter_misc":{"Odhadovan\u00e1 doba \u010dten\u00ed":"18 minut"},"schema":{"@context":"https:\/\/schema.org","@graph":[{"@type":"WebPage","@id":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255","url":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255","name":"Slavn\u00e9 bitvy - Viva Gladius","isPartOf":{"@id":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/#website"},"primaryImageOfPage":{"@id":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255#primaryimage"},"image":{"@id":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255#primaryimage"},"thumbnailUrl":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/Marathon.png","datePublished":"2023-10-20T10:17:15+00:00","dateModified":"2023-10-20T10:28:02+00:00","breadcrumb":{"@id":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255#breadcrumb"},"inLanguage":"cs","potentialAction":[{"@type":"ReadAction","target":["https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255"]}]},{"@type":"ImageObject","inLanguage":"cs","@id":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255#primaryimage","url":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/Marathon.png","contentUrl":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/wp-content\/uploads\/2023\/10\/Marathon.png","width":660,"height":731},{"@type":"BreadcrumbList","@id":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?page_id=255#breadcrumb","itemListElement":[{"@type":"ListItem","position":1,"name":"Home","item":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/"},{"@type":"ListItem","position":2,"name":"Slavn\u00e9 bitvy"}]},{"@type":"WebSite","@id":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/#website","url":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/","name":"Viva Gladius","description":"KONE\u010cN\u00c9 V\u00cdT\u011aZSTV\u00cd, NEBO SMRT!","potentialAction":[{"@type":"SearchAction","target":{"@type":"EntryPoint","urlTemplate":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/?s={search_term_string}"},"query-input":{"@type":"PropertyValueSpecification","valueRequired":true,"valueName":"search_term_string"}}],"inLanguage":"cs"}]}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/255","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=255"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/255\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":275,"href":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/255\/revisions\/275"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/274"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.viva-gladius.com\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=255"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}