Ze života lidu Římského

Krev gladiátorů:

V Římě se doporučovala na léčbu impotence, epilepsie a na zbavení se strachu. Byl to zázračný, a zaručeně účinný lék.

Nucená bisexualita:

Když římský občan starší 20ti let neměl sexuální zkušenost se stejným pohlavím, byl považován za devianta.

Symbol mužského údu:  

Penis byl považován za talisman přinášející štěstí. Římané jej pyšně nosily na krku , nebo i zdobil jejich vchodové dveře a ložní prádlo.

Jiná Hygiena: 

V Římě se lidé myli pouze a jen vodou. Po koupeli na sebe nanesli vrstvu z pudru a vonného oleje, a po zaschnutí se jednoduše oškrabali nástrojem podobným břitvě jménem strigil.

Praní v moči:

Římské prádelny prali v moči. Otroci z prádelen obcházeli hospody a nevěstince, kde sbírali moč, aby mohli přes noc vyprat, a aby prádlo bylo čisté a ,,voňavé.

Žranice jak má být:

Bohatí Římané často pořádali hostiny , které trvali i několik dní. Bylo naprosto běžné, že když byl člověk plný,  zavolal si otroka s mísou do které se vyzvracel, aby mohl dále hodovat.

Veřejné záchody: 

Občané říše se socializovali na veřejných toaletách, kde se nerozlišovala pohlaví, a byly bez jakéhokoliv soukromí, pojali až 40 lidí najednou. V Římě samotném těchto WC bylo asi 140. Další bizadností byla po potřebě samotná higiena, kdy Římané používali tzv. Tersorium. Mořskou houbu na klacku, která byla v kýbli s roztokem a po použití se do kýble opět vrátila, aby byla připravena pro další v pořadí.

Černé rty:

Oblíbenou římskou rtěnkou byla v nádobě prodávaná směs olivového oleje a sazí. Dámy tak měli ústa zvýrazněná černou barvou. Vzhledem ke konzistenci rtěnky, nesměla nalíčená žena jíst, pít a co nejméně mluvit. Pro krásu se zkrátka vždy muselo trpět.

Prostě jiná doba!